České bezpečnostní složky mají důvodné podezření, že do výbuchů muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby GRU. Novinářům to v sobotu večer řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Vicepremiér a šéf vnitra Jan Hamáček (ČSSD), který je nyní pověřen i řízením rezortu zahraničí, uvedl, že se právě jako ministr zahraničí rozhodl „vyhostit všechny pracovníky ruské ambasády v Praze, kteří byli našimi službami jasně identifikováni jako důstojníci ruských tajných služeb SVR a GRU“.
SVR je Služba vnější rozvědky. Celý název GRU je Hlavní správa rozvědky generálního štábu ozbrojených sil Ruské Federace. „Do osmačtyřiceti hodin musí opustit Českou republiku 18 pracovníků ruské ambasády,“ zdůraznil Hamáček. Rozhodnutí již oznámil ruskému velvyslanci v České republice Alexandru Zmejevskému.
Babiš: Máme jednoznačné důkazy
„Na základě jednoznačných důkazů, získaných vyšetřováním našich bezpečnostních složek, musím konstatovat, že existuje důvodné podezření o zapojení důstojníků ruské vojenské zpravodajské služby GRU, jednotky 29155, do výbuchu muničních skladů v areálu Vrbětice v roce 2014,“ sdělil Babiš. Způsob a formu zapojení ruských agentů nijak nepřiblížil.
Babiš dodal, že Hamáček ho o případu informoval v pátek večer a v sobotu byl o celé záležitosti informován i prezident Miloš Zeman. „Prezident nám vyjádřil absolutní podporu,“ řekl premiér. Ministerský předseda ocenil práci zejména Národní centrály boje proti organizovanému zločinu (NCOZ). Případ dál šetří orgány činné v trestním řízení. „Česká republika je svrchovaný stát a musí na tato bezprecedentní zjištění odpovídajícím způsobem reagovat,“ podotkl premiér.
„Jsme v podobné situaci jako například Velká Británie v případě pokusu o otravu v Salisbury v roce 2018,“ řekl k tomu Hamáček v narážce na otravu bývalého ruského tajného agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije. Záležitostí podle něj utrpí česko-ruské vztahy. Zmínil, že o případu budou informováni spojenci v EU a v NATO a budou požádáni o podporu.
Zřejmě sabotáž kvůli Sýrii
NCOZ pátrá po dvou mužích s ruskými pasy, kteří se v říjnu 2014 pohybovali v Praze, Moravskoslezském a Zlínském kraji. Oznámila to na policejním webu. Podle fotografií i jmen z pasů jde právě o stejné dva muže, kteří jsou podezřelí z otravy Skripala a jeho dcery – o Alexandra Petrova a Ruslana Boširova.
Podle některých médií se ruská rozvědka GRU zaměřila na Vrbětice kvůli válce v Sýrii, kam měla údajně z vrbětického skladu směřovat munice. Podle vyšetřovatelů, uvedly Seznam Zprávy, mohlo jít o sabotáž, aby ze skladu nemohla munice putovat k Američanům, kteří tak chtěli pomoci povstalcům v Sýrii bojujícím proti prezidentovi Bašáru Asadovi. Rusové naopak Asadův režim podporovali.
Web Lidovky.cz informoval s odkazem na zdroje blízké vyšetřování, že muži hledaní NCOZ se do areálu ve Vrběticích dostali už 15. října – den před výbuchem – a nastražili tam výbušné zařízení. To však s největší pravděpodobností explodovalo dříve, než plánovali, zabít možná mělo někoho, komu byla určena dodávka zbraní.
První výbuch: 16. 10. 2014
Kolem vybuchlých skladů ve Vrběticích za Zlínsku bylo současně dusno od začátku. PPMagazín měl možnost hovořit s policisty, kteří areál střežili, a dokonce likvidovali v době výbuchů. Přinášíme jejich autentická svědectví.
Sklad č. 16 obsahoval 58 tun munice, která byla po výbuchu 16. října 2014 odhozena do vzdálenosti až 800 metrů. Po výbuchu následovalo 355 neřízených výbuchů. Byli zabiti dva zaměstnanci společnosti Imex Group, která si sklad pronajímala od státního podniku Vojenský technický ústav. „Muniční sklad nebyl zanesen do krizového plánu Zlínského kraje. Zasahující hasiči tak neměli tušení, k jakému typu požáru vyjíždějí, což je vystavilo riziku,“ uvádí první svědek.
Při výbuších bylo zasaženo 1319 hektarů půdy, z toho zhruba 341 hektarů přímo v areálu. Jak ale policie hlídala areál po prvním výbuchu? Jak ostražitě a jak intenzívně, když se už tehdy spekulovalo o jeho úmyslném iniciování? Jak bylo zajištěno místo činu? „Šlo festival diletantství a neschopnosti odpovědných funkcionářů,“ dodává svědek. „Hejtman navíc později nevyužil své pravomoci vyhlásit stav nouze a nepožádal o pomoc armádu.“
Nejtristnější bylo podle svědka vybavení policistů. „Šlo o zastaralé balistické vesty třídy ochrany TON III (proti noži) s přídavnými panely zesilujícími odolnost v místě vložení panelu proti ráži 9×19. Dále o balistické helmy. V teoretickém případě by při náhodné iniciaci munice od samopalu 7,62×39 byla ochrana v podstatě k ničemu,“ konstatuje svědek a popisuje perličku: „Zlínská hlídka používala ještě vojenskou plechovou helmu v khaki barvě.“
Tehdejší soc. dem. ministr vnitra Milan Chovanec v tomto případě chybu uznal. V dokumentu, který má PPMagazín k dispozici, je v odpovědi ministra uvedeno, že, citujme: „Dle vyjádření policejního prezidia ČR došlo k chybnému poskytnutí informace o počtu a expiraci ochranných prostředků u SPJ (speciální pořádková jednotka – pozn. red.) Praha v důsledku pozdní aktualizace předmětných údajů ze strany Krajského ředitelství Hl. m. Prahy v systému EKIS a následného neověření takto poskytnutých údajů Policejním prezidiem ČR. Takový postup považuji spolu s policejním prezidentem za nepřijatelný, přičemž policejní prezident se zavázal věnovat validitě údajů vedených v databázi EKIS zvýšenou pozornost.“
Druhý výbuch 3. 12. 2014
3. prosince 2014 došlo ve skladu číslo 12 k dalšímu výbuchu munice. Sklad obsahoval 13 tun výbušnin, evakuováno bylo 430 obyvatel okolních obcí. Podle vyjádření právního zástupce Imex Group byla v objektu uskladněna dělostřelecká munice a samopaly. Sklad podle jeho názoru nemohl samovolně explodovat.
„V rámci likvidace jezdili na místo kromě dalších i policisté SPJ Praha, do které patřím. První dny byl velký chaos a venku samé bláto. Organizace byla naprosto nezvládnutá ze strany zlínských funkcionářů. Neschopnost a strach cokoliv rozhodnout v přímém přenosu,“ podotýká druhý svědek.
„Sbírali jsme na přilehlých loukách fragmenty střel. V případě nálezu podezřelého kusu řešil situaci pyrotechnik. To bylo relativně v pohodě. Míra rizika ne extrémní, ale jinak nejistá,“ líčí.
Šlo o náročnou práci, kdy byly policisté celý den v rozmáčeném terénu v balistické vestě a helmě. Pak následoval odjezd zpět do Prahy. „Po několika dnech někdo s větší dávkou rozumu a organizačních schopností zařídil ubytování policistů v Luhačovicích v lázeňském domě ministerstva vnitra, který do té doby nebyl plně využitý,“ upozorňuje svědek.
Lidé si odnášeli zbraně
Razantní změna nastala po nasazení armády a vybudování logistického zázemí. Armáda také zajišťovala ostrahu vnějšího perimetru prostoru. „Bez armády by policie opatření takového rozsahu personálně stěží zvládla,“ zmínil, byť areál nebyl nejspíš dostatečně chráněn ani později, když odtamtud lidé odnášeli zbraně a výbušniny.
Policie v souvislosti s jejich krádeží vyšetřovala pět lidí. Dva z nich byli obviněni z nedovoleného ozbrojování. „Část ukradených zbraní se pokusili prodat,“ řekl ředitel Krajského ředitelství policie Zlínského kraje Jaromír Tkadleček. Stíhaní muži ve věku mezi 20 až 35 lety ze Zlínského kraje podle něj do areálu muničních skladů neoprávněně vnikli opakovaně od přelomu let 2016 a 2017. „Šlo o tři až šest případů. Při domovních prohlídkách byly u podezřelých i dalších lidí zadrženy zhruba dvě desítky střelných zbraní – samopalů, ale také necelých 20 kilogramů výbušnin,“ uvedla policie.
Zlínský okresní soud v únoru 2019 uložil jednomu z mužů 34 měsíců vězení, dalších pět lidí dostalo podmíněné tresty se zkušební dobou od 22 do 48 měsíců.
V listopadu 2015 podal státní zástupce obžalobu na pět lidí a dvě firmy kvůli skladování zakázané munice ve skladu ve Vrběticích. Obžaloba se týkala firem Excalibur Army a Real Trade. Podle státního zástupce bylo v objektu skladováno asi 500 protipěchotních min typu MON-100 a MON-200, které jsou podle něj zakázány jak právními normami České republiky, tak i mezinárodněprávními normami vycházejícími z Ottawské konvence.
Evakuace
Kvůli explozím byli několikrát evakuováni obyvatelé okolních obcí. Nejprve dvakrát koncem října na několik hodin, začátkem prosince pak muselo 400 lidí z obcí Lipová a Haluzice i zaměstnanců z areálu bývalých Vlárských strojíren odejít na dva dny. Pyrotechnici totiž v areálu objevili poškozenou budovu s municí a na její střeše zaklíněný granát, který se nakonec podařilo bezpečně odstranit.
Do konce roku 2015 stál zásah ve Vrběticích armádu, policii a hasiče skoro 350 miliónů korun. Prostor byl poté oplocen a zabezpečen čidly a ostrahou, od ledna 2016 jej pyrotechnici čistili od nevybuchlé munice. Náklady na pyrotechnické vyčištění vrbětického areálu se jen odhadují, mohou se přiblížit i miliardě korun.
Výbuchy ve Vrběticích policie vyšetřuje jako úmyslné obecné ohrožení a na případu pracuje speciální tým. Žádná obvinění v souvislosti s výbuchy zatím nepadla.
Soudy již řešily několik případů, které s událostmi ve Vrběticích souvisely. Například zbrojařská firma Imex Group žádá od státu odškodnění za výroky, které tehdejší vicepremiér Andrej Babiš (ANO) pronesl krátce po druhém výbuchu v prosinci 2014. Babiš v televizi řekl, že firma je velmi kontroverzní, že problémům jako ve Vrběticích čelila i v Bulharsku a že vyvážela zbraně do embargovaného Konga.
Obvodní soud pro Prahu 2 a později i pražský městský soud požadavek na 15 miliónů zamítl, v prosinci 2018 se Imex obrátil na Nejvyšší soud, který v červenci 2020 vrátil kauzu pražskému soudu.
Reakce Ruska: Musí následovat odvetné kroky
Ale vraťme se do současnosti: Praha se zřejmě rozhodla zavřít své velvyslanectví v Moskvě, řekl v souvislosti s oznámením o vyhoštění 18 ruských diplomatů z ČR agentuře Interfax nejmenovaný ruský diplomatický zdroj.
Za absurdní označil tvrzení o podílu ruských tajných služeb na výbuchu první zástupce předsedy zahraničního výboru Rady federace (horní komory parlamentu) Vladimir Džabarov. „Rusko nemá nic lepšího na práci než vyhazovat do povětří nějaké sklady. Nikdy jsme Česko nepovažovali za svého protivníka,“ dodal Džabarov.
Mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharová podle serveru Moskevský Komsomolec bez dalších podrobností uvedla, že Česká republika ví, co bude následovat.
Šéf zahraničního výboru dolní komory, Státní dumy, Leonid Sluckij, že v takových případech musí nezbytně následovat „odvetné kroky“. Podle něj vyhoštění 18 pracovníků ruské ambasády zasadí „těžký úder dvoustranným vztahům“. K takovému kroku nejsou žádné reálné příčiny, řekl Sluckij Interfaxu. „Je to absurdní obvinění,“ míní.
Účast ruské tajné služby na výbuchu areálu ve Vrběticích přirovnal naopak bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý k vojenskému napadení země. Řekl to v České televizi.
