Nyní čtete
Pravda o české „pornoučitelce“. Jak politici i novináři nechápou, co umí schizofrenie
 
 

PRAHA – V souvislosti s aktuálním „krymským“ tématem, které bohužel poněkud nešťastně otevřelo problematiku psychiatrických diagnóz, konkrétně schizofrenie, aktualizujeme, doplňujeme a uvádíme na pravou míru několik příběhů nezkresleně ilustrujících důsledky této závažné choroby na samotné pacienty, ale i jejich na okolí. Začněme životním osudem Miroslavy P., který po vzoru mainstreamových médií nazvěme „Pornoučitelka“.

V Česku je to samá „pornoučitelka“, co škola, to průšvih. Takový dojem v poslední době vyvolalo několik ostře sledovaných případů. Symptomatické pro ně přitom bylo to, že jejich hlavní protagonistky byly „kamenovány“ ještě dřív, než se vůbec prošetřilo, zda vůbec a čím přesně se provinily. 

Pravda se často ukrývá jinde než mezi řádky nejprodávanějších senzacechtivých tiskovin. Ukazuje to mimo jiné tragický příběh kantorky ze Znojma, která dostala před devíti lety nelichotivou nálepku „pornoučitelka“.

Odsoudili ji politici i veřejnost. Vzpomínáte, jak byla bezhlavě lynčována, když se v roce 2009 objevilo na internetu video natočené na mobil patnáctiletým žákem zachycující soulož pedagožky s devatenáctiletým mladíkem?

Do školství ať se nevrací!
MICHAL HAŠEK, někdejší hejtman

Po veřejném pranýři se učitelce angličtiny Miroslavě P. zhroutil svět. Její chování vyvolalo pobouření ministerstva školství, Jihomoravského kraje i veřejnosti. „Do školství ať se nevrací!“ hřímal tehdejší sociálnědemokratický hejtman Michal Hašek.

Tři hospitalizace

Ve školních letech prospívala s vyznamenáním, nepila, nebrala drogy. Jakmile byla rozpoznána v choulostivých pozicích na síti, musela podat výpověď. Krátce nato (v březnu 2009) ji přivezla záchranka do nemocnice. Vyhrožovala sebevraždou.

„Byla odeslána na psychiatrii,“ uvedli po letech lékaři v impaktovaném psychiatrickém časopisu s tím, že během první hospitalizace provedli laboratorní vyšetření včetně toxikologie, vše bez patologického nálezu. Neurologické vyšetření i CT mozku byly negativní. Žena byla propuštěna.

Podruhé ji přivezli do nemocnice o týden později za asistence policie. Napadla matku. „Tehdy,“ citujme doktory, „poprvé přiznala, že slyší hlasy. V hlavě jí říkají, co má dělat, a že má pocity vkládání myšlenek, ovlivňování. Klinicky byly přítomny sluchové halucinace, paranoidně perzekuční bludy (pocit, že je sledována)”.

Pacientka byla nedobrovolně hospitalizována dva měsíce. Diagnóza zněla nemilosrdně: paranoidní schizofrenie; nemoc, kterou podle odborných odhadů trpí v Česku sto tisíc lidí.

Také čtěte

Ke třetí hospitalizaci se dostavila za sedm měsíců na vlastní žádost. „Nemohla jíst, nespala. Slyšela hlasy, měla zmatek v hlavě. Léky nebrala. Chtěla již ale pomoci. Uvědomovala si, že jí při poslední hospitalizaci bylo lépe.“ Od té chvíle již s lékaři spolupracovala, účastnila se psychoterapie. S odstupem měsíců následovaly další dobrovolné hospitalizace. V lednu 2011 byla kvůli schizofrenii uznána za plně invalidní.

Snímky Miroslavy P., a to i v choulostivých situacích a včetně celého jména, zveřejnila česká média nesčetněkrát. | FOTO: archiv

Vedení ministerstva školství se k případu nejspíš nechce vracet, jelikož na zaslaný dotaz ani nereagovalo, a to již vícerokrát. Jenže pověst kantorky je zničena a rok co rok se znovu setkáváme s jejím jméno na bulvárních serverech, dnes již v souvislosti s jinými případy.

Proč je důležitá objektivnost

Podtrženo sečteno: pakliže média omílají nekorektním způsobem příběhy tuzemských „pornoučitelek“, pakliže se k nim tak často vracejí, dělají to proto, že slovo „porno“ v titulcích vyvolá vždy větší pozornost než třeba slovní spojení „duševní choroba“ (i náš případ). Těžko však můžeme svalit veškerou vinu jen na sdělovací prostředky. Senzaci si žádají sami čtenáři a média jim ochotně vycházejí vstříc. 

Neměli bychom však zapomínat, že život člověka má větší cenu než skandální titulek. Snaha ochránit své děti je pochopitelná, předčasný mediální lynč by však měl být v civilizované společnosti zcela nepřijatelný. Nikdy nemůžeme dopředu vědět, co za případem stojí, zda falešné obvinění, omyl, psychická porucha nebo skutečně závažné chování.

Jak se vám líbí článek?
1/Skvělé
0
2/Dobré
0
3/Průměr
0
4/Nic moc
0
5/Katastrofa
0
Prohlédněte si komentáře (1)
  • Co z toho vyplývá,že duševně nemocní lidé v jakémkoliv stadiu,by měli být ochráněni (zejména) od novinářů a všech těch co chtějí je použít jako nátlak proti rodině a veřejnému lynčování.Je tragédií,když novinář neštítící se v tom angažovat a degradovat novinařinu na úroveň zaúkolovanému šmírování. Lektoři na novinářských fakultách učí své studenty,že mají právo se dostat k informacím jakýmkoliv způsobem,což asi se zdá pravděpodobné Až na pár slušných a objektivně informujících novinářů je většina občanů vystavena nechutným,nelegálním a lživým informacím “píšnícím “se profesí novinář rádoby suplující policejní práci,s tučnou odměnou.

Reagujte

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


Nezávislá zpravodajsko-publicistická platforma. Spuštěna byla dne 11. listopadu 2018 a sestává z několika hlavních rubrik: ppinfo, postřehy a dalších a má i své subdomény (tematické přílohy ppděti aj.). Za týden měl web sto tisíc individuálních přístupů. Za měsíc čtvrt miliónu.

 

2019 © ppmagazín.com, Pribil Publishers. Publikování obsahu je bez písemného souhlasu zakázáno. Design Pribil Publishers. IČO: 06437176

Posunout nahoru