FOTO: Christopher Griffith

Právo vlastnit zbraň nově zaručuje zákon. Povoluje i dříve zakázané doplňky, třeba tlumiče

Zákon zakazuje ozbrojené skupiny, které mají povahu domobrany.

V pondělí před Vánocemi podepsal prezident Miloš Zeman novelu zákona o zbraních.

Politika
Analytická rubrika Politika. Zabývá se vnitropolitickými tématy na celostátní úrovni, ale i regionálně.

Jde o českou reakci na zavádění sporné zbraňové „odzbrojovací“ směrnice EU. Přináší zásadní změny a nová pravidla, například zaručuje zákonné právo vlastnit zbraň, zavádí pravidla k držení nadlimitních zásobníků a v tichosti také povoluje dříve zakázané doplňky zbraní.

Na podpis prezidenta se čekalo poté, co Senát 16. prosince schválil pozměňovací návrhy k novele zákona o zbraních a k takzvanému „nadstavbovému zákonu“ a následně i samotné zákony. Platnost nabudou po zveřejnění ve Sbírce zákonů, tedy přibližně v únoru 2021.

Hned v úvodu novela uvádí, že „právo nabývat, držet a nosit zbraň je zaručeno za podmínek stanovených tímto zákonem“.

Legislativní EU proces po euročesku

Novela by mohla být dobrou případovou studií euročeského přístupu k legislativnímu procesu Unie. V zásadě je reakcí na povinnost členských států EU implementovat Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853.

V roce 2015 představil předseda Evropské komise J. C. Juncker plán zbraňové směrnice jako nejzásadnější prvek bezpečnostní reakce EU na terorismus – potřeba nové zbraňové legislativy byla zdůvodněna bojem proti nedostatečně znehodnoceným zbraním, které tehdy již několik let proudily ze Slovenska do rukou kriminálníků v Evropě. Cílem tak bylo zabránit teroristům ve vyzbrojování, nicméně celý tlak přerostl hlavně do omezování majitelů legálně držených poloautomatických zbraní a velkokapacitních zásobníků, směrnice také zasahovala do vnitřní bezpečnosti státu. Navíc její přijetí proběhlo v rámci procedury vnitřního trhu, tedy s přehlasováním České republiky, Polska a Lucemburska.

Proti implementaci (tedy zavádění) evropské směrnice začali brojit politici napříč politickým spektrem. Už ze začátku kromě silného odporu veřejnosti proti ní vznášeli námitky nejvyšší orgány České republiky, spory pak vyvrcholili žalobou České republiky proti Evropskému parlamentu podanou k Evropskému soudu. Rozsudek Evropského soudního dvora, který se poměrně očekávatelně postavil na stranu Evropské komise, rozlítil majitele zbraní ještě více, neboť konstatoval, že Evropská unie má pravomoc zakázat civilní držení jakékoliv kategorie zbraní. Na konci května 2018 například svůj podpis do petice proti směrnici připojil i prezident Miloš Zeman. Zdůvodnil to slovy, že chce ponechat lidem právo se bránit.

Ministerstvo vnitra pak pracovalo na návrhu nového zákona o zbraních ve spojitosti s mnoha organizacemi, věnujícími se problematice, zejména Sdružením na ochranu práv majitelů zbraní. Výsledkem je shora zmíněná novela, která z právního hlediska zcela minimalizovala z pohledu Česka veškeré negativní dopady Evropské směrnice na držitele zbraní a naopak ji přizpůsobila k obrazu svému.

Nyní s tlumičem a noktovizorem

Nová pravidla na rozdíl od původního vládního návrhu umožní majitelům zbraní používat dosud zakázané tlumiče hluku výstřelu a zaměřovače pro noční vidění. Jejich používání odsouhlasila Sněmovna na základě doporučení Výboru pro bezpečnost.

Vnitro si od začátku práce na novém zákonu kladlo za cíl modernizaci stávajícího zbraňového práva a snížení administrativní zátěže. Norma tak například ruší papírové doklady: většinu podání a dalších úkonů bude možné učinit elektronicky přes centrální registr zbraní.

Zavádějí se nové kategorie zbraní: místo pěti skupin zbrojních průkazů budou jen dvě. Zohledněno bylo nově i bezpečnostní riziko žadatele, zbrojní oprávnění bude moci vydat policie vedle dalších podmínek jen člověku, který nepředstavuje riziko pro veřejný pořádek a bezpečnost. Zjednodušen bude také způsob likvidace zbraní – ten je nyní plně v kompetenci státu.

Biatlonisti už budou konečně moci legálně nosit viditelně zbraň během závodů, zjednoduší se i prezentace zbraní při výstavních, kulturně-historických či prodejních akcích nebo rekonstrukcí bitev. Zákon má také zavést nové požadavky na střelnice.

Platnost zbrojního průkazu bude i nadále stejná – zůstává desetiletá platnosti zbrojních průkazů. Zajímavostí je, že úřady, do nichž je vstup se zbraní zakázán, budou pravděpodobně muset zavést trezory pro jejich uložení.

Zakázaná domobrana

Zákon také zakazuje ozbrojené skupiny, které mají povahu domobrany, milice nebo jiné ozbrojené složky a jsou určeny k ozbrojenému prosazování politických, náboženských nebo obdobných společenských cílů.

Nové unijní restrikce tak civilní držitelé zbraní pocítí především prostřednictvím navýšení administrativy, jako je například zavedení zvláštního povolení k držení velkokapacitních zásobníků, které však i nadále půjde vlastnit. Podle právníků se však zákon prostřednictvím rozsáhlé novely stává výrazně méně přehledným a pro laiky mnohem hůře pochopitelným. Nový zákon také zahrnuje amnestii na nelegálně držené zbraně, a to po dobu 12 měsíců od nabytí účinnosti zákona. Zbraňová amnestie je prevence, která se v minulosti se osvědčila.

600 let civilního držení palných zbraní

„Tento zákon je bez nadsázky další milník v budování důvěry mezi legálními držiteli zbraní a státem,“ uvedla k novele šéfka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS), která byla výraznou bojovnicí za práva držitelů zbraní.

Je snad i symbolické, že účinnost nového zákona výslovně zaručujícího právo mít zbraň, přichází v roce, na který se datuje 600 let civilního držení palných zbraní v našich zemích: počítá se od roku 1421, kdy v bitvě u Kutné Hory Jan Žižka poprvé založil boj na defenzivním využití palných zbraní v rukou husitské milice. Civilní držení palných zbraní se tímto okamžikem stalo součástí české kultury, které přerušila až německá okupace a nástup komunistů k moci.

vaší podpory si vážíme
Zde můžete podpořit
PPMagazín
DĚKUJEME
Právo vlastnit zbraň nově zaručuje zákon. Povoluje i dříve zakázané doplňky, třeba tlumiče
Hodnocení čtenářů5 Hlasů
94
94
Odborný redaktor

Základní informace

PressPort Magazín (na doméně ppmagazin.com) je nezávislá celostátní publicistická platforma s orientací na tradiční hodnoty, která ctí svobodu slova a zakládá si na slušnosti, konstruktivní debatě a přitažlivé vizuální formě. Spuštěna byla dne 11. listopadu 2018 a všechny práce byly vykonávány bez nároku na honorář. PressPort Magazín si od té doby vybudoval slušnou pozici, kdy naše články přebírají i mainstreamoová tuzemská média. Z pohledu mediálního trhu jde o hotový produkt.