Před budovou ministerstva zdravotnictví v Praze se ve čtvrtek večer zastřelil padesátiletý muž. Vyplývá to z vyjádření mluvčích pražské policie Evy Kropáčové, pražské zdravotnické záchranné služby Jany Poštové a záběrů z místa události. K motivu sebevraždy se Kropáčová vyjadřovat nechtěla.
Muž (konkrétně ročník 1970) ležel podle záběrů zveřejněných na bulvárních serverech přímo u vchodu do ministerstva na Palackého náměstí. „Na místě jsme nalezli padesátiletého muže se střelným poraněním, bohužel neslučitelným se životem. Takže jsme mu už nedokázali jakkoli pomoci,“ řekla Poštová. Na místo proto vyjel koroner.
„Policie oznámení o nálezu muže bez známek života obdržela kolem 19:15,“ doplnila kolegyni mluvčí Kropáčová. „Na místě kriminalisté provedli šetření, na základě kterého zjistili, že muž spáchal sebevraždu zastřelením,“ konstatovala.
Policisté podle ní našli střelnou zbraň, kterou budou nyní dál zkoumat. „S ohledem na rodinu neposkytujeme tyto informace,“ odpověděla rovněž Kropáčová na dotaz, jestli policie zná motiv mužovy sebevraždy.
Podle informací Práva žádný dopis na rozloučenou, který by objasnil motiv jeho jednání, muž nezanechal.
Riziko sebevražd se zvýšilo třikrát
Vzhledem k místu činu lze ale předpokládat, že sebevražda souvisela s negativními dopady koronavirové krize na obyvatelstvo. V posledních měsících pozorují i policisté a odborníci zvýšený počet sebevražd. Neinformují zdaleka o všech, ale pouze o těch, které se nějakým způsobem dotýkají veřejnosti, například skoky pod vlak či z výšek.
Národní ústav duševního zdraví vydal studii, ve které uvádí, že riziko sebevražd mezi lidmi se v loňském roce poznamenaném koronavirovou krizí zvýšilo třikrát, stejně narostly deprese a dvojnásobně úzkostné poruchy. Negativní dopady na duševní zdraví obyvatelstva podle této studie má nejenom strach z onemocnění sebe samých či svých blízkých i možné výčitky z přenosu choroby, ale též sociální izolace a další opatření, která byla a jsou přijímána k zabránění šíření infekce. A taktéž jde o ekonomické dopady.
U pracovníků v první linii se navíc projevilo psychické i fyzické vyčerpání v souvislosti s extrémním pracovním nasazením.
Poznamenaná je i psychika dětí
Sociální izolace, nejistá budoucnost i narušení spánkového režimu se podepisují na psychice dětí a mladistvých.
Linka bezpečí určená pro děti a mladistvé registrovala podle studie v průběhu epidemie onemocnění covid-19 až třicetiprocentní nárůst hovorů s tématem násilí v rodině, o třetinu více bylo telefonátů o osobních problémech a psychických potížích a o třetinu častěji se děti svěřovaly s problémy s internetem, včetně sexuálního zneužívání.
