SPECIÁL COVID-19: Aktualizované statistiky z domova i ze světa →
Roman Protasevič na demonstraci v roce 2012 | FOTO: AP

Případ Protasevič: Proč není převrat, iniciovaný ze Západu, cestou k pluralitní demokracii

Ne každý revolucionář, vypěstovaný západními neziskovkami, je ochoten za svou věc položit život

David Martinek Komentátor
Analýzy
Rubrika Analýzy PressPort Magazínu. Zabývá se mimo jiné analýzami politických či policejních (bezpečnostních) témat.

V principu odmítám Lukašenkův režim. Věřím, že pluralitní demokracie je cestou života. Z vlastní zkušenosti v socialistickém Česku vím, že diktatura jí není. Zároveň věřím a doufám, že jak v Bělorusku, na Ukrajině, tak i v Rusku vývoj postupně dospěje ve stabilní ekonomický a politický systém, kdy demokracie a svoboda bude normální a běžnou věcí. A kdy k tomu dojde vlastní cestou – zevnitř.

Zcela určitě se to nestane tak, že vytáhnete představitele opozice z letadla a zavřete jej do vězení. Jako to udělal Lukašenko. A zcela určitě demokracie nenastane cestou převratu, organizovaného ze zahraničí. Jako se pokoušel Protasevič. To je potřeba zdůraznit.

Převrat, iniciovaný ze Západu není cestou, kterou můžete v Rusku, Bělorusku nebo Ukrajině něčeho docílit. Ukázal to názorně Majdan. 

Lidé tam berou do rukou zbraně. Žádný samet. Ale válka. Výsledkem jsou mrtví, extremisté ve vládě, násilí a chaos. Život obyčejných lidí se tím nezlepší. Země se naopak může přiblížit stadiu rozpadu státu, jak ukázal případ Ukrajiny, ale i dění na Krymu, v Luhansku a Doněcku v roce 2014. 

Proč fandím demonstrantům

Změna musí přijít zevnitř. Fandím mladým, kteří se v ulicích bouří proti Lukašenkovi. Šel bych s nimi. Ale popravdě, a po zkušenosti, myslím si, že změn se musí ujmout jejich vlastní vzdělaní a schopní lidé s jasnou vizí, jak řídit stát v novém údobí jejich vlastních dějin.

Všechny tři zmíněné státy mají schopné lidi, kteří, věřím, přinesou změnu. Sedí v jejich úřadech, na univerzitách, ve firmách a institucích. Jsou to řídící kádry, které musí samy najít a inspirovat pokojnou politickou cestu ke změně, motivovanou ve prospěch života občanů. Taková cesta je jedinou dobrou, která má naději na úspěch.

Nic na světě není zadarmo. Dnešní podpora odjinud může být zítřejším jařmem, kterou vám vaši dnešní podporovatelé postupně nasadí na krk.

Dobrodružná cesta

Případ Romana Protaseviče není případem pokojné a promyšlené změny. Je to mladý hoch, který má za sebou velmi dobrodružnou cestu. Jednou z jejích etap je možná také fakt, že se přidal k jednomu z batalionů neonacistického AZOVu. Jako fotograf. A možná i jako bojovník. A to by bylo zlé. Náckové v čele odporu? Jako na Ukrajině?

Protasevič byl zatčen a poprvé v životě nejspíše narazil na tvrdý střet s obávanou mocí, ve kterém okamžitě a bezprostředně selhal. Média píší, že byl zmlácen, zdrogován a vynutili na něm přiznání ke spolupráci i převratu. To je bezesporu odporné. Ale dívám se na to video (na kterém byl zatčen, pozn. red.). Vidím, nezlobte se, nezralého kluka, který se okamžitě složil. Po zatčení přímo kolaboruje s režimem. Ve vynuceném přiznání udává své spolupracovníky a pochlebuje Lukašenkovi.

Já ho neodsuzuji. Strach z vězení zacvičí s každým, nejen s tak mladým klukem. A ne každý revolucionář, vypěstovaný západními neziskovkami, je ochoten za svou věc položit život. Nebo jít na roky do vězení. 

Hrdinové

Na Západě máme hrdiny, kteří se obětovali. Jmenují se Assange, Manning, Snowden. Dobře víme, jak dopadl Julian Assange. To je v podstatě jediný a poslední skutečný hrdina téhle epochy. Jediný, kdo se vzepřel nejmocnějším světa a kdo si také svůj boj šeredně odskákal. Pro mě je hrdina tenhle chlap. 

Jak to, že o něm denně nepíší média? Jak to, že nemáváme vlajkami před americkou ambasádou? Nechali jsme jej hnít sedm let na ambasádě. A nakonec sedí v base v Británii. V Americe mu hrozí trest 175 let vězení. Jděte k čertu! Pokrytci. Teď, na Západě, budeme opěvovat chlapce, jehož cesta možná vedla přes spolupráci s nejtvrdšími ukrajinskými neonacisty. Je to zatím otázka, jak se ptá francouzský server Les Crises. Přináší otázky a podložené záznamy.

Tohle je potřeba vědět přesně. Ne si lhát do kapsy. Neprefabrikujme hrdiny. Nic dobrého to nepřinese. 

Symbol

Protasevič je symbol, toužebně očekávaný západními, tedy našimi silami. Konečně svrhneme diktátora Lukašenka. A v druhém sledu na území Běloruska nejspíše prskneme nějaký ten radar nebo vojenskou základnu. O tohle nejspíše zase jde.

Jenže. Pokud se v případě Protaseviče nakonec ukáže, že je to podivný hrdina, bude to špatně. Budeme u Bělorusů, Rusů i Ukrajinců po čase za lháře. Máme poskytovat podporu. Ne diverzi. Ne propagandu. Ne konfrontaci.

Uděláme daleko více, když se tyto země stanou součástí cílené kulturní, společenské a obchodní výměny. Protože teprve v přímém kontaktu s demokracií budou mít sami dosavadní vládcové dost problémů vlastním lidem vysvětlit, proč vlastně skutečnou demokracii v zemi nemít. Je to delší cesta. Ale cesta míru.

Konfrontace a pokusy o převrat dělají přesně pravý opak. Vhání lidi, kteří by měli být našimi bratry a přáteli, na opačnou stranu bojových linií.

(Zdroje k článku a videa na FB autora, pozn. red.)

Roman Pratasevič (* 5. května 1995, Minsk) je běloruský novinář, fotograf, blogger a disident, kritik běloruského režimu Alexandra Lukašenka. Za účast na „tichém“ protestním shromáždění proti režimu byl 6. července 2011 zadržen a následně vyloučen z lycea Běloruské národní technické univerzity. Ve studiu pokračoval na střední škole č. 94 v Minsku. Později byl vyloučen i z žurnalistického studijního programu na Běloruské státní univerzitě. Podle opoziční představitelky Svjatlany Cichanouské dříve pracoval jako fotograf pro velká běloruská média a byl zapojen do žurnalistického programu Václava Havla. V roce 2019 utekl ze země, nejprve i se svými rodiči do Polska, poté se přestěhoval do Litvy. Spolu se Stěpanem Putilem založil informační kanál Nexta na sociální síti Telegram. Ten byl jedním z hlavních zdrojů zpráv o protestech proti vládnoucímu režimu, které v Bělorusku vypukly po prezidentských volbách v roce 2020. Pratasevič i Putilo se v roce 2020 dostali na běloruský seznam lidí „zapojených do teroristických aktivit“. Pratasevič byl obviněn z extremismu, organizování masových nepokojů a sociální nenávisti. V květnu 2021 Pratasevič navštívil Athény kvůli fotografování a účasti na ekonomické konferenci s představitelkou běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou. Dne 23. května 2021 cestoval letem Ryanair 4978 na trase z Athén do litevského hlavního města Vilniusu. Běloruská armáda vyslala svou stíhačku, aby letadlo ve svém vzdušném prostoru zadržela. Běloruské úřady přinutily letadlo přistát v Minsku, kde byl Pratasevič zatčen. Úřad běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka uvedl, že důvodem k odklonu letadla bylo podezření, že je na palubě bomba. Na palubě však následně nic neobvyklého nalezeno nebylo. Polské úřady zahájily vyšetřování incidentu, neboť letadlo bylo registrované v Polsku. Pratasevič již dříve uvedl, že jako novinář a fotograf strávil rok na Ukrajině ve válce na Donbasu. Jeho otec v rozhovoru pro televizi Current Time v srpnu 2020 uvedl, že proti jeho synovi začala být vznášena obvinění z terorismu v roce 2014, kdy na Donbase bojoval po boku ukrajinské armády. Po zatčení svého syna v květnu 2021 řekl, že jeho slova jsou vykládána nesprávně. Běloruské noviny Bělorusko Segodnya uvedly, že Pratasevič byl žoldák, který „bojoval na východní Ukrajině s nacionalistickým praporem Azov, který byl obviněn z neonacistických vazeb“, s využitím obálky časopisu praporu Azov z července 2015, údajně obsahující fotografii Prataseviče. Veterán Azovu pár dní nato prohlásil, že na titulní stránce není Pratasevič, ale Andrij Snitko padlý u Donbasu v roce 2014. Podle Euroradio.fm se informace o jeho údajném nenovinářském spojení s Azovem začaly šířit až po jeho zatčení

vaší podpory si vážíme
Zde můžete podpořit
PressPort Magazín
DĚKUJEME
Případ Protasevič: Proč není převrat, iniciovaný ze Západu, cestou k pluralitní demokracii
Hodnocení čtenářů1 Hlas
100
100

O nás

PressPort Magazín (ppmagazín.com; pressportmagazín.cz) je nezávislá zpravodajsko-publicistická platforma. Spuštěna byla dne 11. listopadu 2018.

Základní sekce jsou:

  1. PUBLICISTIKA
  2. DOMOV
  3. SVĚT

Tyto sekce a jejich rubriky jsou označeny svoji základní barvou (oranžová a červená) a články z nich je možno najít i v dalších rubrikách, zejména v sekci Přehledně.

Ostatní rubriky jsou zcela samostatné a jsou označeny příslušnou barvou.

Vydává Pribil Production.

Tvorba
webů
Profesionální stránky levně >>