Katyňský masakr | Část filmového plakátu k snímku Katyň (2007)

Případ Skála: otázky, na které bych coby advokát znal rád odpovědi

Jak se novináři dozvěděli o obžalobě a o obsahu trestního příkazu a kdy byl trestní příkaz Skálovi doručen?

Seznam Zprávy informovaly, „že komunistickému prezidentskému kandidátovi Josefu Skálovi hrozí až tři roky vězení“. Dodaly, že „Skála tvrdil, že vražda 22 tisíc lidí v Katyni Sověty je ‚nacisty zkonstruovaný příběh‘. Žalobci k soudu poslali i dezinformační web spolupracující s SPD.“

justice
Rubrika Justice se zabývá nezávislostí justice a vším, co s tématem souvisí.

Podle mého mínění advokáta jde o velmi zajímavý článek o zapojení orgánů činných v trestním řízení do prezidentské kampaně. Ale aby nedošlo k mýlce: nevím přesně, co měl Josef Skála říci. Nehodnotím proto oprávněnost obžaloby. Ani si nemohu sám pro sebe vyhodnotit, je-li dle mého soudu vinen, anebo nevinen. Jen mne zaujalo několik skutečností, na které bych znal rád odpovědi:

  1. Jak se Seznam zprávy dozvěděly o trestním řízení?
  2. Proč tato informace byla zveřejněná zhruba hodinu a čtvrt před uzávěrkou pro podání přihlášek k prezidentské volbě a proč Skálu zmíněné médium kontaktovalo v době, kdy se měly odevzdávat přihlášky?
  3. Kdy se měla konat diskuse, kde se měl Skála dopustit protiprávního jednání a za jak dlouho od ní bylo zahájeno jeho prověřování?
  4. Kdy Skála oznámil, že zvažuje kandidaturu na prezidenta a kdy mu bylo sděleno obvinění?
  5. Jak se novináři dozvěděli o obžalobě a o obsahu trestního příkazu a kdy byl trestní příkaz Skálovi doručen?
  6. Jak může někdo vědět, kolik který kandidát sesbíral podpisů podporovatelů pro svoji kandidaturu, když podpisy nebyly veřejné a pravděpodobně ani zveřejněné jinak (alespoň na internetu jsem je nenašel), pokud i komunisté tvrdí, že Skála kandidoval s jejich podporou, a ne jako jejich kandidát?

A jak bych se choval já v podobné situaci a co bych doporučil svým klientům, pokud by byli na místě Skály?

  1. Pokud bych já či můj klient kandidoval na prezidenta a měl bych pocit, že se děje za pomoci orgánů činných v trestním řízení něco podezřelého, nevystavil bych podporovatele riziku, že se někdo dozví jejich jména a mohou jim vzniknout problémy. Podobně postupují i jiní obžalovaní, když chrání svoji rodinu.
  2. Asi bych uváděl nižší počty podporovatelů, abych zmátl protivníky, a čekal s podáním přihlášky na poslední chvíli, abych zjistil, jak se zachová nezávislý soud, pokud bych věděl o podání obžaloby.
  3. Bylo by pro mne velmi důležité zjištění, zda soud, byť nepravomocně, rozhodne ve věci před koncem lhůty pro podání přihlášek kandidátů na prezidenta, či vyčká-li několik dnů, aby neovlivnil prezidentskou volbu.
  4. Pokud by soud vydal trestní příkaz těsně před koncem lhůty pro podání přihlášek, asi bych kandidaturu na základě jiných podporovatelů než ústavních činitelů (senátoři, poslanci, protože ty by šlo stíhat jen obtížně) nepodal a chránil své podporovatele.
  5. Bojoval bych za svoji čest a nevinu veřejně ve veřejném hlavním líčení, kde by mne v demokratické společnosti těžko mohl kdokoliv umlčet před veřejností a zabránit mi ve svobodě slova, pokud bych byl přesvědčen, že jsem nevinen. (Znám z praxe řadu případů, kdy byl obžalovaný v podezřelých trestních řízeních následně obžaloby zproštěn.)
  6. Pokud bych byl vinen, tak bych se snažil o dohodu o vině a trestu.
  7. Samozřejmě by mne zajímalo, jestli dojde k úniku informací z neveřejného trestního řízení, nebo se o tomto řízení tisk dozví až po nařízení hlavního líčení, kdy jde identifikovat obžalované.

Přestože nemám poslední dobou příliš času, rád bych si osobně přečetl vyjádření obžalovaných u soudu. Pokud noviny píší pravdu, tak Skála je historik a bude se posuzovat historická skutečnost. To může být velmi zajímavé.

Snad nebudu trestně stíhán, když uvedu, že mi tento případ na první pohled připomíná kauzu Lety (zde bych doporučil se seznámit s oficiálním seznamem německých koncentračních táborů schválených Bundestagem a oficiálním hodnocením tábora v Letech), časové aspekty stíhání Andreje Babiše, kauzu předčasně zesnulého Miroslava Ransdorfa, ale i pád vlády spojený s trestním řízením Víta Bárty a tím i s prosazením církevních restitucí.

K ilustraci: K jedné z nejtemnějších událostí novodobých polských dějin se vrací film slavného polského režiséra Andrzeje Wajdy. Vypráví o zavraždění téměř pětadvaceti tisíc polských vojáků i civilistů, které provedla sovětská tajná policie NKVD v roce 1940. Toto traumatem poznamenané téma dlouho provázela řada zfalšovaných důkazů, rozporuplných faktů a nejasností, proto bylo příznačně nazýváno Katyňská lež. Přitom hromadné hroby obětí odhalili Němci již v roce 1941. Moskva ale na oplátku z masakru obvinila Němce, západní evropské státy o hrůzyplné události raději mlčely. Až v roce 1990 Rusko přiznalo, že Stalin vraždy příslušníků polské vojenské a společenské elity skutečně nařídil. Přesto ruská strana stále odmítá odtajnit dokumenty, jež se týkají této události a uznat masakr za genocidu… Filmové drama začíná 17. 9. 1939, kdy Sovětský svaz napadl Polsko, krátce předtím šokované drtivým útokem německé armády. V popředí děje jsou manželé Jerzy a Anna, na jejich příběhu jsou ukázány osudy příbuzných zajatých polských důstojníků, později také složitý úděl zajatců, končící tragédií… Scénář vznikl podle knihy „Katyń: Post Mortem“ spisovatele Adrzeje Mularczyka. Pohled režiséra Andrzeje Wajdy zaznamenává nejen brutální zvěrstva obou režimů, stalinského i nacistického, v Polsku čtyřicátých let, způsobená totalitní ideologií a státní mocí, která v zahraničí nekompromisně prosazuje svou moc, ale také jejich následnou propagandistickou manipulaci i tresty pro všechny, kdo se oficiální lživé propagandě pokusí postavit. Dobové dokumentární záběry zůstávají součástí filmové výpovědi, stejně jako velmi realisticky a nekompromisně zobrazený masakr. Snímek přitom nepodporuje žádnou ideologii, na události pohlíží z hlediska obyčejných lidí. (Česká televize)

vaší podpory si vážíme
Zde můžete podpořit
PPMagazín
DĚKUJEME
Komentátor

Základní informace

PressPort Magazín (na doméně ppmagazin.com) je nezávislá celostátní publicistická platforma s orientací na tradiční hodnoty, která ctí svobodu slova a zakládá si na slušnosti, konstruktivní debatě a přitažlivé vizuální formě. Spuštěna byla dne 11. listopadu 2018 a všechny práce byly vykonávány bez nároku na honorář. PressPort Magazín si od té doby vybudoval slušnou pozici, kdy naše články přebírají i mainstreamoová tuzemská média. Z pohledu mediálního trhu jde o hotový produkt.