Nyní čtete
Policie zatkla exnáměstka rozvědky Blahuta. Na výslechu byl předtím i Zaorálek. Šlo o zatoulané Agáty
 
 

Policie zatkla exnáměstka rozvědky Blahuta. Na výslechu byl předtím i Zaorálek. Šlo o zatoulané Agáty

  • Mladá fronta Dnes původně uvedla, že detektivové současně zadrželi i exministra vnitra Milana Chovance, který Blahuta uvedl do funkce, a bývalého ředitele ÚZSI Jiřího Šaška, následně však napsala, že oba dva své zadržení dementovali.
  • „Ty ataky vůči mně se rozjely až poté, co jsem ze služby odešel já a další příslušníci ÚZSI. Můj odchod byl prozaický. Nový ministr vnitra Lubomír Metnar chtěl po tehdejším řediteli služby Jiřím Šaškovi, abych skončil,“ řekl Ekonomickému deníku před časem obviněný exnáměstek civilní rozvědky Zdeněk Blahut.

Policie v pátek ráno zatkla bývalého náměstka civilní rozvědky ÚZSI (Úřadu pro zahraniční styky a informace) Zdeňka Blahuta. Je podezřelý ze zneužívání fondů služby. Kvůli kauze se policie podle médií zajímá i o exministra vnitra Milana Chovance (ČSSD), pod něhož rozvědka gesčně spadala. Blahut také platil za jeho klíčového spojence.

„Státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze zahájil dnešního dne pod dozorem Vrchního státního zastupitelství v Praze v souvislosti s trestním oznámením týkajícím se hospodaření Úřadu pro zahraniční styky a informace trestní stíhání jedné osoby pro zločiny podvodu dle § 205 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku a zneužití pravomoci úřední osoby,“ uvedl k případu žalobce Marek Bodlák.

„Trestní řízení má souvislost s trestním oznámením, které se týkalo hospodaření Úřadu pro zahraniční styky a informace,“ potvrdila nato vrchní návladní Lenka Bradáčová. Informace podle ní spadají pod režim zákona o ochraně utajovaných informací, takže zastupitelství nemůže podat žádné bližší informace.

Civilní rozvědka čelí rozsáhlému vyšetřování, jak hospodaří s penězi. Případ už stál křeslo šéfa služby Jiřího Šaška, který je podle sdělovacích prostředků také vedený mezi podezřelými.

Vyšetřování se týká i záchrany misionáře ze Súdánu. K výslechu musel nedávno i exministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), který nyní vstupuje opět do vysoké politiky coby ministr kultury. A protože se v tomto šetření ÚZSI už málokdo vyzná a služba se otřásá v základech dlouho, pokusme se v něm zorientovat.

Co se vyšetřuje

Vyšetřuje se jednak údajná nestandardní aktivita rozvědčíků v Česku (ÚZSI totiž působí primárně v zahraničí; v tuzemsku smí operovat jen v případech, kdy je její aktivita založena na informacích pocházejících z ciziny), a jednak hospodaření.

Podle exministra vnitra první vlády Andreje Babiše Lubomíra Metnara (za ANO) při prověřování hospodaření úřadu vyplynula podezření, jež se mohla týkat schválení nákupu majetku za nepřiměřenou cenu, nebo schválení zaplacení tohoto nákupu. Úřad proto podal trestní oznámení státnímu zástupci; ten zahájil úkony trestního řízení.

Kontroloři a vyšetřovatelé pracují ohledně možné způsobené škody s částkou až tři čtvrtě miliardy korun; ty prý odtekly z ÚZSI do spřátelených firem, které řídí agenti; údajně buď chybějí doklady, anebo úřad zaplatil nepotřebné či předražené věci. Inspekce ÚZSI kvůli tomu prověřovala celé účetnictví a vyslýchala větší množství zaměstnanců úřadu, přičemž část z nich raději dobrovolně službu opustila.

Agáty

Jak také informoval server Novinky.cz, v ÚZSI prověřují konkrétně nákup devíti speciálních zařízení na odposlouchávání a lokalizaci mobilních telefonů známých pod názvem Agáta.

Úřad pro zahraniční styky a informace nakoupil Agáty za devadesát miliónů korun. Šlo o nejnovější a vylepšené typy zařízení v podobě dodávky vybavené počítačem se speciálním softwarem. Legálně používá Agáty v Česku pouze policie a BIS.

Pojmenování Agáta je přesmyčka typového zařízení GA900, což bylo první zařízení tohoto typu, které mělo Česko k dispozici. Návod na odposlechovou Agátu se zřejmě tak trochu omylem „válel“ na webu jedné izraelské bezpečnostní agentury.

Co je Agáta

Samotná Agáta se skládá z několika „krabiček“, které se dohromady vejdou do cestovní tašky. Celý systém funguje na jednoduchém principu. Zařízení vytvoří falešnou BTS v síti operátora a donutí odposlouchávaný telefon se k této BTS připojit. Na internetu prodejce v podstatě dohledat nejde. Pokud tedy někdo po Agátě touží, musí jít za výrobcem.

Dokument na stránkách izraelské společnosti Aviram Hawk například uváděl, že školení práce se systémem (včetně taktických pokynů) zabere dva až tři pracovní dny. Podle manuálu se zdá, že samotný odposlech není nic složitého; nelegální odposlech je tedy schopen provádět téměř kdokoli s pokročilejší znalostí práce s počítači. 

„Dar“ Egyptu

Podle informací ppmagazínu.com měly tři kusy zůstat v Česku a dalších šest se ÚZSI rozhodla darovat v rámci pomoci kolegům z Egypta. Vyšetřovatelé nyní zjišťují, zda v případě Agát určených do Egypta nešlo jen o fiktivní nákup, nebo nezmizely-li přístroje někde v prostoru Česka, protože doteď není potvrzeno ani jejich předání do Egypta.

A s Agátami by mělo souviset i shora naznačené vyšetřovatelé civilní rozvědky, které se týká okolností propuštění českého misionáře Petra Jaška odsouzeného v Súdánu. Loni kvůli tomu musel k výslechu někdejší ministr zahraničí Lubomír Zaorálek z ČSSD. Ten novináři Ondřeji Golisovi potvrdil informaci, že prověřování záchranné operace souvisí s vyšetřováním hospodaření civilní rozvědky.

Úřad pro zahraniční styky a informace nakoupil Agáty za devadesát miliónů korun.

„V listopadu loňského roku jsem podal svědectví k tomu, jak se odehrávala kauza kolem pana Jaška, kterého jsme přivezli ze Súdánu. Bavili jsme o okolnostech celého případu,“ popsal redaktorovi Zaorálek.

Vyšetřovatele podle něj zajímalo, jak přesně probíhalo vyjednávání o propuštění českého misionáře, který v súdánských věznicích strávil skoro rok a čtvrt. „Protože jsem po celou dobu vedl jednání se súdánským ministrem zahraničí, měl jsem jako jediný všechny informace o tom, jak se to odehrávalo. Celé to bylo založeno na naší společné dohodě,“ přiblížil bývalý ministr zahraničí.

Petr Jašek podle české diplomacie v Súdánu pomáhal tamějším křesťanům, v roce 2015 ale byl zadržen, obviněn z protistátní činnosti včetně špionáže a nakonec odsouzen ke 20 letům vězení. Před dvěma roky mu udělil milost súdánský prezident Umar Bašír a muž se mohl vrátit do Česka. Oficiální informace zní, že výměnou za to Súdán žádal restart vztahů s Českou republikou.

Ve vyjednávání o propuštění misionáře mohla sehrát zásadní roli egyptská tajná služba. Na oplátku jí česká strana mohla vyplatit několikasetmilionovou částku na nákup speciálního odposlouchávacího zařízení Agáta.

Právě o tuto informaci se vyšetřovatelé zajímají. Chtějí zjistit, zda peníze do Egypta skutečně doputovaly a zda například některá z pořízených Agát nezamířila do Česka.

Možná kolují v Česku

Nejasnosti však panují i v případě Agát nakoupených pro potřeby ÚZSI v rámci České republiky. Pracovníci úřadu prověřují podezření, že i v Česku minimálně jeden z těchto speciálních systémů tajné službě chybí. Vyšetřovatelé totiž údajně našli v majetku ÚZSI pouze jeden kus.

„S těmi Agátami se skutečně něco děje. Podle mých dřívějších informací jedna skutečně někde lítá a neví se kde. Nesedí to,“ uvedl zdroj seznámený s podklady, které obdržela poslanecká Stálá komise pro kontrolu ÚZSI.

Zahraniční rozvědka vyšetřuje i podezření, že její agenti stáli za twitterovým účtem Skupina Šuman, který měl před volbami zdiskreditovat nynějšího premiéra Babiše. Informaci již před časem potvrdil předseda sněmovní komise pro kontrolu činnosti ÚZSI Pavel Blažek z ODS.

Také čtěte

Kvůli vyšetřování Lubomír Metnar zprostil výkonu služby ředitele ÚZSI Jiřího Šaška, nahradil ho kybernetický expert Marek Šimandl. Absolvent soukromé vysoké školy CEVRO Institut je považován za experta na informační technologie.

Šimandl se během své práce v Národním bezpečnostním úřadu podílel na rozhodování o udílení prověrek. Lidové noviny napsaly, že mu vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář v minulosti nabízel funkci bezpečnostního ředitele Pražského hradu, Šimandl to ale odmítl.

Změny

V době parlamentních voleb došlo k první změně. Ta zůstala bez povšimnutí. Šéf vnitřní kontroly ÚZSI Karel Urban, kamarád exministra vnitra Milana Chovance (ČSSD), se stal velvyslancem v Černé Hoře. Prý za odměnu, jak se tvrdí ve zpravodajském prostředí. Urban, jenž logicky věděl o každém kroku rozvědky, prý vycházel Chovancovi vstříc.

Po odchodu zástupce ředitele Jana Paďourka a Urbana se v ÚZSI konalo další zemětřesení, tentokrát již veřejné. A to zmíněná rezignace náměstka Zdeňka Blahuta, muže spojovaného především s lidmi z ČSSD. Blahut, někdejší příslušník státní bezpečnosti a zdroj novináře Janka Kroupy, neprošel detektorem lži, když se jej vyšetřovatelé dotazovali, zdali chtěl vzít úplatek. V úřadu skončil loni 15. ledna.

Před Šimandlem rozvědku vedl náměstek ředitele Radek Musílek, který vystřídal Blahuta. Dlouholetý zpravodajec a policista Musílek měl nakročeno k tomu, aby se stal šéfem civilní kontrarozvědky BIS. Dostal se do přízně svého známého, premiéra Andreje Babiše, podnikl kroky proti svým některým kolegům ve zpravodajské komunitě… A nakonec stejně musel skončit. Z postu náměstka civilní špionáže podle zjištění Neovlivní.cz odešel a ředitelem BIS se minimálně prozatím nestane.

Paďourek versus Randák

Někdejší zástupce ředitele rozvědky Paďourek (dnes na policejní akademii) ostře kontroval, když exministr vnitra Metnar Šaška postavil mimo službu: „Metnar nepředložil žádné konkrétní důkazy k oprávněnosti tohoto nečekaně radikálního kroku, který poškozuje dobrou pověst ředitele ÚZSI, ale i celé služby. Těmito totalitními způsoby eskaluje další vlnu nervozity a chaosu. Ve výsledku ohrožuje bezpečnost naší země.“

S takovým tvrzením by dle všeho nemohl souhlasil bývalý ředitel služby Karel Randák. K odvolání Šaška se vyjádřil slovy, že ho schvaluje. „Jestliže existují nějaké důkazy o tom, že v hospodaření ÚZSI byly nějaké nesrovnalosti, nebo že docházelo ke zneužití finančních prostředků, tak tento krok ministra byl jediný, který mohl a musel udělat,“ podotkl Randák, jenž vedl civilní rozvědku v letech 2004 až 2006.

„Bylo by přeci nelogické, kdyby se inspekční orgán zodpovídal člověku, který je jeho nadřízeným a zároveň vyšetřovaným člověkem,“ doplnil Randák.

Současně Randák nevyloučil, že tajná služba mohla být zapletena do dehonestace premiéra prostřednictvím twitterového účtu Julius Šuman. Ten zveřejňoval nahrávky s Andrejem Babišem. A zmínil, že se tak mohlo dít na podnět někdejšího ministra vnitra Chovance.

„Před ním (Chovancem) si žádný ministr vnitra netroufl využívat českou zahraniční rozvědku ve svůj vlastní prospěch. Dokonce ani Ivan Langer z ODS či Stanislav Gross z ČSSD, nemluvě už o Františku Bublanovi z téže partaje,“ uvedl a vysvětlil, že nemůže být konkrétní.

Zajímá se i Šlachta

O někdejšího detektiva ÚOOZ a vicešéfa rozvědky Blahuta se začala na sklonku roku zajímat také Celní správa, respektive její náměstek Robert Šlachta poté, co oznámil možný pokus o velkou krádež pohonných hmot ve státní akciové společnosti ČEPRO (zpráva Ekonomického deníku zde). Její pachatelé byli dopadeni, ale není vyloučeno, že se podařilo odhalit veškeré úniky a zatknout hlavní organizátory.

Jak se vám líbí článek?
1/Skvělé
1
2/Dobré
1
3/Průměr
0
4/Nic moc
0
5/Katastrofa
0
Prohlédněte si komentáře (1)
  • Na to se nedá žádný pořádný a věcný komentář uvést. Snad jen přání, aby to bylo vše řádně prošetřeno a zveřejněno, o čemž však vzhledem k povaze případu mám pochybnosti. To je vše.

Reagujte

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


Nezávislá zpravodajsko-publicistická platforma. Spuštěna byla dne 11. listopadu 2018 a sestává z několika hlavních rubrik: ppinfo, postřehy a dalších a má i své subdomény (tematické přílohy ppděti aj.). Za týden měl web sto tisíc individuálních přístupů. Za měsíc čtvrt miliónu.

 

2019 © ppmagazín.com, Pribil Publishers. Publikování obsahu je bez písemného souhlasu zakázáno. Design Pribil Publishers. IČO: 06437176

Posunout nahoru