Hezký příběh, jak píše Aktuálně.cz: „Minář se snaží naštvat opoziční lídry. Jeho kritika je neoprávněná, ohrazují se.“
Lídři opozice ze začátku čekali, že si na chvilkaři Minářovi udělají bezva PRko. Že budou exhibovat na jeho akcích – ačkoli politik má proti svému rivalovi činit kroky politické, a nikoli proti němu chodit demonstrovat. Možná si mysleli, že on za ně vybojuje některé bitvy, na které oni prostě neměli. A rozhodně si mysleli, že si tak přihřejí svoji polívčičku ve světle jeho reflektorů.
Ve skutečnosti to ovšem bylo celou dobu naopak – to Minář si přihříval svůj vývárek na nich. To oni ho legitimizovali tím, že s ním vůbec jednali. Že ho brali jako partnera, kterým tenhle nikým nevolený čulibrk nikdy nebyl a z principu ani být nemohl.
To oni byli jedním z hlavních důvodů, proč se Mikulášovo ego nafouklo do velikosti balónu, který si teď nahodile pluje po českém politickém nebi.
To oni byli jedním z hlavních důvodů, proč se Mikulášovo ego nafouklo do velikosti balónu, který si teď nahodile pluje po českém politickém nebi. Když někomu dovolíte, aby si osoboval právo být hlavním arbitrem správnosti, nebo špatnosti dění na české politické scéně, tak je jen otázkou času, než se jeho pozornost obrátí i k vám. Než začne posuzovat, jak moc dobře, nebo nedobře to děláte právě vy… Než vám třeba začne dávat i ultimáta…
Přesně tahle situace teď nastala a najednou se ukazuje, že lídři opozice znervózněli, protože netuší ani kam tenhle balón pluje, ani do čeho narazí – a už vůbec netuší, jestli časem necrashne třeba zrovna do nich. Což zvláště Piráty musí dost děsit, protože ti mají s chvilkaři největší politický průnik a případná kandidatura Chvilek by přidělala vrásky i TOPce/ STANu, kterým by celkem reálně sebrala těch posledních pár promile, které je ještě drží nad propastí.
V češtině bychom tuto situaci popsali okřídleným rčením hřát si hada na prsou. Nebo méně poeticky slovy té staré babičky ze Slunce seno: Už se poprali?
