Nyní čtete
Proč si Milana Kunderu zaslouží více Francouzi než Češi
 
 

Dnes slaví devadesátiny Milan Kundera, jeden z největších žijících světových spisovatelů. A byť je apríl, výročí je to pro Čechy svým způsobem smutné. Náš národ nejenže dal v roce 2008 romanopisci prostřednictvím bezcitné a vylhané dehonestace najevo, že mu celosvětový úspěch odpustit nehodlá, ale současně literatura v posledních dvou desetiletích ztratila svůj status.

„Jediné, na čem mi záleží z toho, co jsem kdy napsal, jsou mé romány,“ uvedl Kundera, žijící od roku 1975 ve Francii. Jeho výročí si však připomínáme v době, kdy je román, jenž vnášel do jednotlivých epoch řád, pomalu mrtev.

Po staletí prověřené jistoty se bortí jako domečky z karet a nahrazuje je příval informací, které moderní člověk není s to vyhodnotit. Na rozdíl od minulosti, kdy u nás informace chyběly a kdy byl Kundera kvůli cenzuře zakazován, je v této souvislosti paradoxní, že je dnes informací tolik, že ty podstatné se mění v bezvýznamné dříve, než jsou vysloveny.

Jediné, na čem mi záleží z toho, co jsem kdy napsal, jsou mé romány.

A výsledek? Bezostyšné „elity“, co vědí či vědět mohou, a masy, co hltají symboly absolutní idiocie na LCD televizích v obýváku, díky kterým nabývají mylného dojmu, že přináleží ke střední a ve skutečnosti vymírající třídě.

Přehlíživý postoj k literatuře – řádu a hodnotám – má pak dopad v tom, že současná mladá generace nerozumí každodennosti, kdy se sdělovací prostředky, kdysi považované snad za veřejnou službu, stávají pouhým nástrojem k vytváření zisku, moci – převodovou pákou, a nenapadne ji zamyslet se, od čeho je odvislé její politické smýšlení. Přitom stát, potažmo systém, jako by měl na tomto úpadku literatury (tím pádem vzdělanosti) zájem.

Jde o ideální téma pro román, pro výchovu ke kritickému myšlení, neboť historické situace, kdy státní moc uplatňovala vliv k omezení vzdělanosti, lze spojovat s okamžiky, kdy docházelo k nežádoucím společenským jevům. Ano, jde o významné literární téma, jež by mohlo klidně kličkovat nějakou univerzitní love story jako jedovatý had. Jenže literaturu už nikdo nečte. To systému vyhovuje.

Také čtěte

V době, kdy světu již téměř nikdo nerozumí, kdy například absolutně netušíme, je-li v tom či onom špatné Rusko, či naopak Spojené státy, proto českému národu chybí velká literatura. Chybí mu Milan Kundera. Bez takových osobností bude jednou naše doba vymazána z historické paměti lidstva, stane se bezvýznamnou, nehodnou ani ironie, natož smíchu. Bude epochou kompletního českého zapomnění.

Jenže zasloužíme si vůbec náš národ Kunderu poté, co mu provedl, poté, co o něj ve skutečnosti (zasvěcenci vědí) neprojevil zájem? Zasloužíme si ho, když ještě dnes vycházejí články s titulky: Otec vlasti Babiš nám chce vrátit Kunderu aneb Schůzka dvou velikánů, kteří udávali?

Ačkoli jde samozřejmě o generalizaci, lze říci, že mnohem více si Milana Kunderu zaslouží Francouzi. Češi ne…

Jak se vám líbí článek?
1/Skvělé
0
2/Dobré
0
3/Průměr
0
4/Nic moc
0
5/Katastrofa
0
Prohlédněte si komentáře (0)

Reagujte

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


Nezávislá zpravodajsko-publicistická platforma. Spuštěna byla dne 11. listopadu 2018 a sestává z několika hlavních rubrik: ppinfo, postřehy a dalších a má i své subdomény (tematické přílohy ppděti aj.). Za týden měl web sto tisíc individuálních přístupů. Za měsíc čtvrt miliónu.

 

2019 © ppmagazín.com, Pribil Publishers. Publikování obsahu je bez písemného souhlasu zakázáno. Design Pribil Publishers. IČO: 06437176

Posunout nahoru