Nyní čtete
Proč si Milana Kunderu zaslouží více Francouzi než Češi
 
 

Dnes slaví devadesátiny Milan Kundera, jeden z největších žijících světových spisovatelů. A byť je apríl, výročí je to pro Čechy svým způsobem smutné. Náš národ nejenže dal v roce 2008 romanopisci prostřednictvím bezcitné a vylhané dehonestace najevo, že mu celosvětový úspěch odpustit nehodlá, ale současně literatura v posledních dvou desetiletích ztratila svůj status.

„Jediné, na čem mi záleží z toho, co jsem kdy napsal, jsou mé romány,“ uvedl Kundera, žijící od roku 1975 ve Francii. Jeho výročí si však připomínáme v době, kdy je román, jenž vnášel do jednotlivých epoch řád, pomalu mrtev.

Po staletí prověřené jistoty se bortí jako domečky z karet a nahrazuje je příval informací, které moderní člověk není s to vyhodnotit. Na rozdíl od minulosti, kdy u nás informace chyběly a kdy byl Kundera kvůli cenzuře zakazován, je v této souvislosti paradoxní, že je dnes informací tolik, že ty podstatné se mění v bezvýznamné dříve, než jsou vysloveny.

Jediné, na čem mi záleží z toho, co jsem kdy napsal, jsou mé romány.

A výsledek? Bezostyšné „elity“, co vědí či vědět mohou, a masy, co hltají symboly absolutní idiocie na LCD televizích v obýváku, díky kterým nabývají mylného dojmu, že přináleží ke střední a ve skutečnosti vymírající třídě.

Přehlíživý postoj k literatuře – řádu a hodnotám – má pak dopad v tom, že současná mladá generace nerozumí každodennosti, kdy se sdělovací prostředky, kdysi považované snad za veřejnou službu, stávají pouhým nástrojem k vytváření zisku, moci – převodovou pákou, a nenapadne ji zamyslet se, od čeho je odvislé její politické smýšlení. Přitom stát, potažmo systém, jako by měl na tomto úpadku literatury (tím pádem vzdělanosti) zájem.

Jde o ideální téma pro román, pro výchovu ke kritickému myšlení, neboť historické situace, kdy státní moc uplatňovala vliv k omezení vzdělanosti, lze spojovat s okamžiky, kdy docházelo k nežádoucím společenským jevům. Ano, jde o významné literární téma, jež by mohlo klidně kličkovat nějakou univerzitní love story jako jedovatý had. Jenže literaturu už nikdo nečte. To systému vyhovuje.

V době, kdy světu již téměř nikdo nerozumí, kdy například absolutně netušíme, je-li v tom či onom špatné Rusko, či naopak Spojené státy, proto českému národu chybí velká literatura. Chybí mu Milan Kundera. Bez takových osobností bude jednou naše doba vymazána z historické paměti lidstva, stane se bezvýznamnou, nehodnou ani ironie, natož smíchu. Bude epochou kompletního českého zapomnění.

Také čtěte

Jenže zasloužíme si vůbec náš národ Kunderu poté, co mu provedl, poté, co o něj ve skutečnosti (zasvěcenci vědí) neprojevil zájem? Zasloužíme si ho, když ještě dnes vycházejí články s titulky: Otec vlasti Babiš nám chce vrátit Kunderu aneb Schůzka dvou velikánů, kteří udávali?

Ačkoli jde samozřejmě o generalizaci, lze říci, že mnohem více si Milana Kunderu zaslouží Francouzi. Češi ne…

⇣ Psali jsme:

Lorencová: Rosí z ČT? To je kdo? A Kunderovi Respekt nechutně ublížil

⇣ Psali jsme:
Jak se vám líbí článek?
1) Skvělé
0
2) Dobré
0
3) Průměrné
0
4) Nic moc
0
5) Katastrofa
0
Prohlédněte si komentáře (0)

Reagujte

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


Nezávislá zpravodajsko-publicistická platforma. Spuštěna byla dne 11. listopadu 2018 a sestává z několika hlavních rubrik: ppinfo, postřehy a dalších a má i své subdomény (tematické přílohy ppděti aj.). Za týden měl web sto tisíc individuálních přístupů. Za měsíc čtvrt miliónu.

 

2019 © ppmagazín.com, Pribil Publishers. Publikování obsahu je bez písemného souhlasu zakázáno. Design Pribil Publishers. IČO: 06437176

Posunout nahoru