Z některých respektovaných lékařů vytvořila mainstreamová média v době, kdy kulminovalo onemocnění covid-19, takřečené dezinformátory. Jedním z nich je bohužel i profesor Jiří Beran. Tento v odborné komunitě nanejvýš respektovaný epidemiolog aktuálně mimo jiné poukazuje, že v globálních datech za celou Českou republiku jsou na tom neočkovaní výrazně lépe v počtu druhých infekcí, v počtu hospitalizací i hospitalizací na JIP.
„Vždy jde o to, jaká data máte k dispozici a jak je interpretujete. Vzpomínám si, že na jaře vyšla publikace od ministerstvem zdravotnictví protežovaných vědců ve vědeckém časopise, kde prokázali, že očkování je lepší než prodělání nemoci,“ konstatuje profesor Beran.
A vysvětluje: „Od té doby to běželo v televizi, v rozhlase, novinách a podobně. Nicméně oni vědci prokázali, že očkování je lepší po dobu dvou měsíců od aplikace dávky, a to v porovnání s dobou šesti (!) měsíců po prodělaném onemocnění. Vědci měli pravdu, jen nezmiňovali dva měsíce ochrany po vakcíně oproti šesti měsícům po prodělaném covidu. Pro mě osobně je kritériem ochrany počet druhých infekcí (reinfekcí), protože všichni očkovaní musejí covidem v nějaké podobě onemocnět. Měli bychom tedy srovnávat vedle sebe osoby očkované, které prodělaly covid a nyní mají covid znovu, se skupinou osob, které nebyly nikdy očkovány, prodělaly covid a nyní onemocněly znovu. Při tomto srovnání najednou zjistíte, že v globálních datech za celou Českou republiku, bez znalosti věku, jsou na tom neočkovaní výrazně lépe v počtu druhých infekcí, v počtu hospitalizací a hospitalizací na JIP. Toto by se mělo analyzovat.“
„Doktorka Krátká má pravdu“
Imunoložka Zuzana Krátká v rozhovoru pro Echo24 upozornila, že u vakcíny, která se u nás aplikuje ve čtvrté a páté dávce, neproběhly žádné klinické zkoušky, co se efektivity a bezpečnosti týče. Tvrdí, že kdo jde na posilovací dávku, se stává dobrovolnou součástí klinických testů.
Na tato slova reaguje profesor Beran jasně: „Paní doktorka Krátká má pravdu, vakcíny nejsou lentilky a stimulace imunitního systému by měla být přiměřená a měla by být efektivní.“
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) je podle Berana především politik, kromě toho, že je i lékař a vysokoškolský pedagog, a jako politik chce prosazovat to, co mu připraví jeho ministerstvo. „Ani jeden z jeho poradních orgánů mu doposud nedoporučil selektivní očkování nejvíce ohrožených, ale plošné očkování všech od kojenců po starce. Nebude tedy dělat něco jiného, než chce jeho úřad. Jde spíše o to, zda nastavení skupin obyvatel pro očkování je správné a takto široké,“ podotýká Beran s tím, že „každé očkování je zásahem do imunitního systému a je dobré si uvědomit, co je za to.“
„Při očkování proti žloutence (hepatitidě) A nebo B dvěma nebo třemi dávkami máme celoživotní imunitu. Totéž je po očkování proti žluté zimnici a tam po aplikaci jedné dávky vakcíny. Ochrana na dva měsíce s častým přeočkováním několikrát do roka není vhodnou stimulací imunitního systému. Určitě není nutné, aby lidé, kteří covid prodělali, se nechali očkovat základním schématem při použití vakcíny, jež chrání jen proti původnímu wuchanskému viru,“ konstatuje Beran.
Roušky byly kontraproduktivní
Když se někdo rozhodne očkovat proti covidu-19 a stejným způsobem se chce chránit proti chřipce, neměl by si podle profesora Berana vakcínu proti chřipce nechat aplikovat spolu s vakcínou proti onemocnění covid-19 v jeden den, jak to doporučují Česká vakcinologická společnost a ministerstvo zdravotnictví.
„Osobně jsem proti tomu, aby se v jeden den aplikovaly vakcíny proti covidu-19 a proti chřipce, a to i přesto, že je to doporučováno. Každý z nás má individuálně fungující imunitní systém a je naprosto zbytečné jej takto zatěžovat. Moje doporučení je aplikace do protilehlých ramen a rozestup minimálně 14 dní. Jsem si vědom, že to znamená dvě návštěvy ve zdravotnickém zařízení, ale pro budování ochrany v imunitním systému je to lepší.“
„Očkovat proti chřipce je možné současně, ve stejný den, do jiného aplikačního místa s jakoukoli jinou očkovací látkou, včetně vakcíny proti nemoci covid-19,” uvádí naopak předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.
Také nošení roušek a respirátorů bylo podle profesora Berana u větší části populace spíše kontraproduktivní, protože se zdravá část populace – bez chronických onemocnění – nemohla každodenně setkávat s mikroorganismy ve vnějším prostředí, a tak si posilovat imunitu především na sliznicích.
