Proruský troll aneb Smím být ještě svá?

S blížícími se volbami do Evropského parlamentu budou více probírány naše postoje vůči EU – někdo je prounijní, někdo realistický, někdo vysloveně proti. To by bylo samo o sobě legitimní. S naším členstvím v nějaké mezinárodní organizaci či uskupení států někdo může souhlasit a někdo nesouhlasit, ne?

Ne.

Nevím proč, ale není tomu tak. Z diskusí to vypadá, že lidé se ve vztahu k Evropské unii dělí na dva druhy: 

za 1) ty, kteří s EU souhlasí, 

a za 2) na proruské trolly.

Nic mezi tím neexistuje. Buď jste pro Unii, nebo sloužíte Putinovi. Mám s tím ale trochu problém. Jsem totiž od mládí přesvědčený euroskeptik. Tento postoj zastávám od svých osmnácti let. Zde považuji za nutné dodat, že v té době vládl v Rusku Boris Jelcin a Vladimir Putin nebyl ještě ani premiérem.  

Ale konzistence mých názorů v této otázce mi nepomůže. Z nějakého důvodu, který neznám, jsem přihozena na hromadu proruských švábů. A proč? Protože proto. 

Nikdy jsem nebyla v Rusku,
neumím rusky,
nemám k této zemi žádný vztah.

Zmíněný přístup mi připadá zcela absurdní. Nikdy jsem nebyla v Rusku, neumím rusky, nemám k této zemi žádný vztah. Vnímám její zájem expandovat; tím se podobá i některým dalším velmocem, snad je to i vlastnost takových velkých zemí.

Připadá mi, že současná Evropská unie, slabá jako moucha a řešící dokola příliš výkonné vysavače a nedostatek genderově neutrálních toalet, musí zájmům Ruska nadmíru vyhovovat. Být Putinem, držím tomu projektu palce a všemožně jej podporuji. Nejenže ho takový spolek ani v nejmenším ničím neohrožuje, jelikož není schopen sám sebe bránit, natož na někoho útočit, ale ani se na ničem podstatném neshodne.

V zásadě se plně zaměstná organizací sebe sama a Rusku dá pokoj. Není mi proto jasné, proč by měli být odpůrci EU a zastánci národních států označováni za přisluhovače zájmů Ruska, když podle mého názoru Rusku prospívá mnohem více tábor nadšených eurosvazáků, kteří vidí v aparátu vedeném panem Junckerem spásu Evropy.

Tak za mne: dovoluji si být euroskeptik úplně nezávisle na názoru Vladimira Putina. Já se jeho názorem totiž neřídím. Ani opakem jeho názorů. Nejsem prounijní, ani proruská. 

Smím být prostě svá? Nebo už je to zakázané?

Monika Čírtková
Monika Čírtková

Autorka je advokátka

1 komentář
  1. Dobrý den paní Moniko. Máte velmi široký rozsah zájmů o kterých píšete. Na něco jsem Vám odpověděl, na něco ne. Pokud jde o “souboj” EU – Rusko a Váš postoj, myslím, že nejlepší by bylo, kdyby se tyto subjekty alespoň částečně domluvili, to by bylo ku prospěchu nás všech. Na rozdíl od Vás jsem byl v Rusku dvakrát. Setkal jsem se s milými lidmi, krásnými městy i na naše poměry ubohými vesnicemi a samotami. To však nemůže ovlivnit můj názor na svět a rozlišuji, co je špatné na EU a co na Rusku a obráceně, co je na obou dobré. A věřte, všude se najde něco. Pokud jde o Vámi zmiňované dva názory, buď a nebo, tak to je jen nedostatek informací, nebo ještě jinak, nedostatek vůle. Dalo by se toho napsat ještě hodně, ale jako základní postoj to stačí.

Reagujte

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

■ nezávislýMAGAZÍN

PROJEKTY, to jsou dlouhodoběji sledovaná a obsahově rozsáhlejší témata (začasto sestávající z vícero článků), předně však společensky významná, která pravidelně sledujeme a aktualizujeme.

Czech CS English EN