Nyní čtete
Lithium: Havlíček odvolal šéfa podniku Diamo
 
 

Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) v pondělí s okamžitou platností odvolal ředitele státního podniku Diamo Tomáše Rychtaříka. Do funkce dočasně jmenoval Jiřího Ježe.

Havlíček řekl, že ředitele odvolal kvůli podpisu smlouvy o dílo u řešení ekologické zátěže – sanace kontaminovaného území Trojice za více než 856 miliónů korun. Rychtařík tak učinil den po nástupu Havlíčka do funkce, aniž o tom ministra informoval.

„O podpisu tak významné veřejné zakázky neinformoval ani předsedu dozorčí rady podniku Diamo,“ uvedl Havlíček. K zakázce se přitom v minulosti kriticky vyjádřil například Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ministerstvo financí a primátor Ostravy.

Pokládám krok pana bývalého ředitele Rychtaříka za vážné manažerské pochybení. Ježe jsem jmenoval do funkce proto, že v Diamu 14 let působil. V podniku má nyní dohlížet na hloubkový audit, který jsem dnes nařídil udělat.
MINISTR KAREL HAVLÍČEK

Policejní zátah

Zatím není jasné, zdali odvolání souvisí také s policejní zátahem z konce loňského roku. Vyšetřovatelé si tentokrát došli do státního podniku Diamo pro dokumentaci k veřejné soutěži na výkup pozemků u Cínovce v Krušných horách. Zásah Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v Diamu tak dále zostřil spor o to, kdo má těžit strategicky cenné lithium. Zda státní podnik, nebo soukromý investor.

Zastupující mluvčí podniku Kristýna Hanušová řekla, že se ke kauze lithium nemůže vyjádřit. K zásahu nic neřekl ani dnes již bývalý ředitel Rychtařík. „Určitě nemůžu, protože jsem podepsal mlčenlivost, takže se tím budu striktně řídit,“ uvedl.

Možnost těžby lithia v Česku se stala jedním z témat před loňskými parlamentními volbami. O tomto tématu se opět výrazněji začalo mluvit na začátku října, kdy australská společnost European Metals Holdings (EHM) uvedla, že získala od českých úřadů povolení zahájit 13 průzkumných vrtů, které jsou důležitým krokem v rámci studie proveditelnosti projektu těžby.

Zřizovatelem podniku Diamo je ministerstvo průmyslu a obchodu. Společnost má na starost zahlazování následků hornické činnosti po těžbě uranu, rud a části uhelného hornictví v Česku, zajišťuje rovněž produkci uranového koncentrátu pro jadernou energetiku. Ke konci loňského roku měla firma 2235 zaměstnanců. V roce 2016 měla čistý obrat 3,34 miliardy korun a skončila ve ztrátě 166,7 milionu Kč. Vyplývá to z výroční zprávy podniku.

Cínovec

Z výsledků geologického průzkumu z konce předloňského roku vyplývá, že zdroje lithia na krušnohorském Cínovci jsou 1,2 až 1,4 miliónu tun. V Česku se nachází podle hrubých odhadů šest procent světové zásoby lithia, většina je v okolí Cínovce, zbytek ve Slavkovském lese. | FOTO: Archiv

Tento článek, resp. jeho pokračování, je dále srozumitelným průvodcem kauzou, již lze snadno využít za pomoci laciných marketingových sloganů, zneužít a dezinterpretovat, jelikož mnoho lidí se v ní ve skutečnosti neorientuje.

Je totiž nesporné, že nelze jednoznačně garantovat výnosnost a budoucí vývoj ceny lithia. To může vést k unáhleným závěrům o jeho zbytečnosti pro českou ekonomiku.

Použijeme-li příměr, tak asi podobně, jako když v Rusku hodnotili význam Aljašky při uzavírání dohody mezi vládami Ruského impéria a Spojených států amerických. Ta vedla k prodeji ruského území v Severní Americe o celkové rozloze 1 518 000 km² za pouhých 7 200 000 dolarů. K předání Aljašky došlo 18. října 1867.

Příběh českého lithia ten ruský bohužel v mnohém připomíná.

Prodej odkaliště

Za pouhých 866 tisíc korun dochází v březnu 2008 k prodeji odkaliště lithia firmě Cínovecká deponie, a.s., do které později (analogicky jako v případě OKD do Karbon Investu) nastupuje prostřednictvím firmy RSJ osoba podporující lidovce a TOP 09 – pan Karel Janeček.

Firma Cínovecká deponie vznikla pouhý rok před prodejem odkaliště, jak vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku.

Citujme bývalého sociálně demokratického premiéra Bohuslava Sobotku:

Pokud jde o zdroje lithia na odkališti po bývalé těžbě cínovo-wolframových rud, tato těžba byla ukončena v roce 1990. Zůstalo po ní odkaliště s lithnými slídami, které byly při těžbě cínu a wolframu tehdy odpadem. Následně zde potom státní podnik Diamo provedl sanační a rekultivační práce a odkaliště po provedené sanaci prodal v roce 2008 za 866 000 Kč, v zásadě za cenu stavebního materiálu, společnosti Cínovecká deponie. V roce 2013 společnost Cínovecká deponie přešla do vlastnictví fondu pana Janečka a byly zde zahájeny kroky k přípravě těžby lithia.
BOHUSLAV SOBOTKA

Text smlouvy o prodeji odkaliště není z veřejných zdrojů znám. Pouze se uvádí, že k prodeji odkaliště za druhé vlády Mirka Topolánka došlo za podezřelých okolností smlouvou z 25. března 2008.

Zakladatelem prodávajícího státního podniku tehdy bylo ministerstvo průmyslu a obchodu vedené Martinem Římanem z ODS. Pozdější vytváření podmínek pro zpracování lithia pak nastalo až za vlády Sobotky, kdy byl ministrem Jiří Havlíček z ČSSD.

Změna ve prospěch těžařů

A příběh pokračuje dál:

Dne 2. června 2015 předkládá vláda návrh na změnu horního zákona. V říjnu 2015 pak předkládá poslanec Urban, známý i z prosazování nízké ceny akcií OKD, pozměňovací návrh k tomuto vládnímu návrhu zákona:

Navrhovaná změna: k § 33k se doplňuje nový odstavec 3, který zní: (3) Výše sazeb úhrad může být zvyšována na základě vývoje tržních cen, a to ve lhůtách nejméně pěti let.

Šlo tedy o změnu ve prospěch těžařů, zabezpečující, že případně nevhodně stanovené nízké sazby úhrad ve prospěch státu za těžbu nebudou těžařům sazby pravidelně zvyšovány, a tak zůstanou prostředky mimo státní příjmy.

Fixní cena

Vláda Bohuslava Sobotky 16. března 2016 na návrh ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka schválila nařízení, podle kterého se za vytěžené lithium platí za 1 tunu fixně 10 692,00 Kč. A to bez ohledu na vývoj této ceny na světových trzích.

Také čtěte

Poplatky státu za případnou těžbu lithia jsou tak minimální. Jejich dlouhodobé nezvyšování garantuje úprava horního zákona navržená vládou a pozměněná na základě návrhu poslance Urbana. Nařízení bylo opět zaměřené ve prospěch těžařů.

Lithium přitom skrývá mimořádný potenciál, když množství vytěžitelného lithia v Česku podle nových průzkumů stále roste. Na světovém trhu cena lithia taktéž výrazně roste. V roce 2017 to bylo $ 9 100,00 za tunu; to představuje (při kurzu $ 21,025 Kč) celkem 191 327,5 Kč.

Na Českou republiku jako vlastníka lithia by připadlo ve stávajících cenách asi jen 5 % z každé vytěžené tuny. Pokud by se vývoj cen lithia pohyboval podobným tempem jako posledních 5 let, tak by na Českou republiku z předpokládané částky 405 015,84 Kč za tunu za 5 let připadlo relativně ještě méně procent.

Změna horního zákona a navazující vládní nařízení garantuje nezvyšování poplatků státu. Vládou Bohuslava Sobotky tak byly vytvořeny základní legislativní předpoklady pro případné vyvedení majetku prostřednictvím těžby.

Státní podnik Diamo. | FOTO: archiv

Téma i pro Drahoše

Důležitost lithia pro ekonomiku České republiky zachycuje pracovní návrh vládní strategie z června 2017.

Vládní usnesení 569/17 Surovinová politika České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů bylo schváleno 14. června 2017, a to dokonce v poslední den, kdy Sobotka stál jako předseda ČSSD v čele vlády.

Význam lithia pro budoucnost České republiky si Sobotka uvědomoval, přestože jeho hodnotu ve Sněmovně zpochybňoval.

Lithiu po schválení nové legislativy věnoval nezanedbatelnou pozornost i předseda Akademie věd Jiří Drahoš:

V pondělí 17. října 2016 proběhl seminář s názvem Potenciál těžby lithia v ČR a jeho využití v pokročilých technologiích pořádaný Akademií věd České republiky ve spolupráci s poslaneckou sněmovnou a zahájený osobně Drahošem. Nedlouho po semináři, který organizoval, Drahoš oznámil (27. října 2016), že zvažuje kandidaturu na prezidenta republiky. Osoby související s lithiem v jeho pozdější kampani patřily k jeho významným ekonomickým podporovatelům.

Zvláštní okolnosti

Naším cílem není podpora jakéhokoli politika napříč celým politickým spektrem, je však nutno konstatovat (a jsou to holá fakta), že dnešní premiér Andrej Babiš se v srpnu 2017 postavil na stranu ochrany zájmů České republiky při těžbě lithia, i když v kampaních bylo téma začasto interpretováno nepřesně a více než o ochranu tuzemských zájmů šlo možná o vhodné předvolební politikum z dílny Babišova spin doctora…

Druhý den po zveřejnění informace, že chce, aby lithium zůstalo státu, vyšetřovatel policie informoval státního zástupce o tom, že bude žádat o Babišovo vydání k trestnímu stíhání. Samozřejmě mohlo jít (a doufejme, že šlo) o náhodu, ale tyto okolnosti jsou přinejmenším zajímavé.

Babiš zatím reagoval v říjnu Babiš prohlášením, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zkoumá podmínky, za kterých vláda uložila Diamu, aby hájilo vlastnická práva státu v oblasti strategických nerostných surovin.

Jak se vám líbí článek?
1) Skvělé
0
2) Dobré
0
3) Průměrné
0
4) Nic moc
0
5) Katastrofa
0
Prohlédněte si komentáře (0)

Reagujte

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


Nezávislá zpravodajsko-publicistická platforma. Spuštěna byla dne 11. listopadu 2018 a sestává z několika hlavních rubrik: ppinfo, postřehy a dalších a má i své subdomény (tematické přílohy ppděti aj.). Za týden měl web sto tisíc individuálních přístupů. Za měsíc čtvrt miliónu.

 

2019 © ppmagazín.com, Pribil Publishers. Publikování obsahu je bez písemného souhlasu zakázáno. Design Pribil Publishers. IČO: 06437176

Posunout nahoru