SPECIÁL COVID-19: Aktualizované statistiky z domova i ze světa →
Úvodní KOLÁŽ: PressPort magazín; ILUSTRACE v článků: The New York Times

Růže, káva i partner páchnou jako výkaly. Dramatická změna čichu po covidu je poměrně častá

Přesný počet lidí trpících parosmií není známý. Podle nedávné studie zažilo asi 47 procent lidí nakažených koronavirem změny čichu a chuti

COVID-19
Aktuální statistiky, grafy, poutavé i odborné články k pandemii nemoci COVID-19.

Samantha LaLiberteová, sociální pracovnice v americkém Nashvillu, si myslela, že už se plně zotavila z covidu-19. Ale v polovině listopadu – asi sedm měsíců poté, co onemocněla – její jídlo z dovážkové služby páchlo tak odporně, že ho vyhodila. Když se zastavila u kamarádky, která právě vařila, vyběhla ven a pozvracela jí trávník, napsal zpravodajský server The New York Times.

„Přestala jsem kamkoli chodit, dokonce i do mámina domu nebo na večeři s přáteli, protože všechno od jídla po svíčky mi příšerně smrdí,“ řekla 35letá LaLiberteová. „Poškozuje to všechny moje vztahy.“

To, čím trpí, se odborně nazývá parosmie. Vůně, které byly dosud příjemné – jako čerstvá káva nebo milovaná osoba – najednou začnou být nepříjemné až nesnesitelné. Společně s anosmií, tedy ztrátou čichu, jde o symptom, který trápí část lidí po prodělaném covidu-19.

Začal jí páchnout manžel

Přesný počet lidí trpících parosmií není známý. Podle nedávné studie zažilo asi 47 procent lidí nakažených koronavirem změny čichu a chuti – zhruba u poloviny z nich se jednalo o parosmii. „To znamená, že růže může páchnout jako výkaly,“ řekl doktor Richard Doty, ředitel Čichového a chuťového střediska při Pensylvánské univerzitě. Dodal, že se lidem jejich čich obvykle vrátí během několika měsíců.

Samantha LaLiberteová zatím nedokáže vystát ani pach vlastního těla. Sprchování nepomůže – z vůně sprchového gelu, kondicionéru a šamponu se jí zvedá žaludek. A co hůř, stejně nepříjemně jí začal páchnout i její manžel, s nímž je osm let. „Mezi námi momentálně není moc intimity,“ řekla. „A není to tím, že bychom nechtěli.“

„Je to mnohem větší problém, než si lidé myslí,“ uvedla doktorka Duika Burgesová Watsonová, která se této otázce věnuje na univerzitě v anglickém Newcastlu. „Je to něco, co ovlivňuje váš vztah se sebou samými, s ostatními, váš společenský život a intimní vztahy.“

Ztracená bitva

Mnoho těch, kdo trpí parosmií, trápí ztráta běžných společenských zvyklostí, jako je zajít si na večeři nebo políbit přítele – zvlášť po uplynulém roce nucené izolace. „Pro mě je to zatracená bitva,“ řekla 25letá zpěvačka Kaylee Roseová z Nashvillu. Vystupuje v barech a restauracích po celé zemi, a teď je jí nepříjemné byť jen vkročit dovnitř. „Byla jsem v Arizoně, vešla do restaurace a skoro jsem se pozvracela,“ uvedla.

Ale ještě horší podle ní je vyrovnat se s reakcemi lidí, kteří nechápou její stav. „Moji přátelé mi neustále nabízejí, abych ochutnala jejich jídlo, protože si myslí, že přeháním,“ dodala s tím, že teď se raději většině společenských akcí vyhýbá, anebo na nich nic nejí.

Šestatřicetiletá Jessica Emmettová, která pracuje pro pojišťovnu v americkém městě Spokane, se nakazila covidem dvakrát – začátkem července a pak v říjnu. A parosmie ji ještě neopustila. „Mám pocit, že mi pořád páchne z pusy,“ řekla s tím, že než se dotkne svého manžela, použije ústní vodu a zubní pastu, ale stejně se nemůže zbavit dojmu, že smrdí. V důsledku toho přišli o spoustu intimity. „Nemůžu ho začít jen tak spontánně líbat,“ dodala. Utěšuje ji jen to, že jsou spolu více než 20 let. „Jak byste tohle vysvětlili někomu, s kým se pokoušíte chodit?“ ptá se.

Vyléčené trápí izolace. Okolí je nechápe

„Mnoho lidí s parosmií se cítí izolovaných, protože jejich okolí nechápe, čím si procházejí,“ řekl doktor Doty. „Doufají, že jejich blízcí dokážou s jejich problémem soucítit, ale často tomu tak není,“ dodal.

  • Jak uvádí Státní zdravotní ústav, z více než 4 000 respondentů vícejazyčné mezinárodní studie týkající se pacientů s nedávnou ztrátou čichu publikované v Chemical Senses (2020) sedm procent lidí uvedlo po prodělaném onemocnění covid-19 jako problém parosmii neboli zkreslení zápachu.
  • Informace věnované parosmii a phantosmii, klinickým názvům specifických poruch vůně, tak v posledních několika měsících drasticky vzrostly.
  • Parosmie je (jak bylo shora uvedeno) nejčastěji nepříjemný zápach, díky němuž mnoho potravin nevoní a nechutnají. Často připomínají cigaretový kouř nebo hořící dřevo.

Někteří lidé trpící parosmií vyhledávají skupiny stejně trpících na Facebooku, s nimiž mohou sdílet své příběhy a vyměňovat si rady. „Šla jsem k doktorovi a ten se na mě díval, jako bych byla blázen,“ svěřila se 36letá umělkyně Jenny Bancherová z Floridy. „Až když jsem se připojila ke skupině na Facebooku, našla jsem lidi, co to berou vážně.“

Sarah Govierová, anglická zdravotnice, která prodělala covid-19 a rozvinula se u ní parosmie, vytvořila v létě podpůrnou skupinu Covid Anosmia/Parosmia. „V den, kdy jsem ji otevřela, se připojilo šest lidí,“ řekla. „Do ledna jsme se dostali na 10 tisíc členů. A nyní jich máme skoro 16 tisíc.“

Další facebooková skupina AbScent existovala už před pandemií, ale až po propuknutí covidu-19 zaznamenala zvýšený zájem. „Hlásí se k nám lidé z celého světa, z Jižní Ameriky, Střední Asie, ruského Dálného východu, z Filipín, Austrálie, Nového Zélandu, Jihoafrické republiky, Indie a Kanady,“ uvedla zakladatelka Chrissi Kellyová.

Regenerace? Dva roky a více

Zkreslení pachů je podle Standfordské univerzity, kde se tyto fenomény studují přes deset let, neobvyklé. Existuje ale mnoho virů, které mohou způsobit ztrátu čichu –⁠ nejen další koronaviry, ale také chřipkové viry a rhinoviry. „Mnoho z těchto virů vede k parosmii buď jako součást počátečního poškození, nebo při zotavení, kdy vznikají neobvyklá nervová spojení,“ popisuje Jiří Ruprich ze Státního zdravotního ústavu.

Dobrou zpráva je, že čichové buňky po takovém poškození regenerují –⁠ a právě zmatené čichové vjemy mohou být příznakem tohoto obnovování. Horší zprávou je, že tento proces může trvat dlouho –⁠ až dva roky nebo i více let.

Jak porucha vzniká

Zpočátku se lékaři obávali, že virus může napadat přímo neurony v nose, které jsou zodpovědné za vnímání čichu –⁠ ty posílají signály do takzvaného čichového bulbu, což je už oblast přímo v mozku. Vědci se tedy báli, že by virus mohl být schopný touto cestou překročit bariéru chránící mozek a proniknout přímo do něj. Nicméně pitvy ukázaly, že něčeho takového je virus zatím schopný jen výjimečně. Tým harvardských neurobiologů pod vedením Sandeepa Datty ale přišel na něco jiného. Podle jejich výzkumu je virus SARS-CoV-2 zřejmě schopný napadat takzvané sustentakulární buňky v nose.

Nový koronavirus totiž při svém útoku na buňku míří na receptor ACE2, který se nachází na jejím povrchu –⁠ skrze něj pak proniká do ní. A sustentakulární buňky jsou na tyto receptory bohaté, neurony ne. Vědci se tedy domnívají, že když virus napadne tyto podpůrné buňky, čichové neurony jsou více zranitelné a chybí jim výživa. V důsledku toho pak část z nich zaniká a lidem se ztrácí schopnost vnímat pachy.

vaší podpory si vážíme
Zde můžete podpořit
PressPort Magazín
DĚKUJEME
Růže, káva i partner páchnou jako výkaly. Dramatická změna čichu po covidu je poměrně častá
Hodnocení čtenářů1 Hlasování
96
96

O nás

PressPort Magazín (ppmagazín.com; pressportmagazín.cz) je nezávislá zpravodajsko-publicistická platforma. Spuštěna byla dne 11. listopadu 2018.

Základní sekce jsou:

  1. PUBLICISTIKA
  2. DOMOV
  3. SVĚT

Tyto sekce a jejich rubriky jsou označeny svoji základní barvou (oranžová a červená) a články z nich je možno najít i v dalších rubrikách, zejména v sekci Přehledně.

Ostatní rubriky jsou zcela samostatné a jsou označeny příslušnou barvou.

Vydává Pribil Production.

Další příspěvky
Orouškovaný Hamáček chytil covid jako první. A Klaus na prezidenta kandidovat nebude