Šest let nepodmíněně za větu v internetové diskuzi aneb Co nás bude stát toto soudní rozhodnutí

Souhlasím s názorem nejvyššího státního zástupce, že na adresu kohokoliv z politických důvodů napsat, že je druhý Hitler a je nutné ho podřezat jako svini, není pouhým přestupkem. Takovéto srovnání může mít své dopady a raději o nich nechci spekulovat. Ve smyslu tohoto rozhodnutí Nejvyššího soudu hodně přemýšlím o kauze nepravomocně odsouzeného muže ze Znojma. Ten byl za schvalování teroristických útoků odsouzen k trestu odnětí svobody na 6 let nepodmíněně. Měl v internetové diskusi k útoku na muslimy napsat větu: Jak jim chutná jejich medicína. Dobrá práce???!

Nemíním hodnotit, zda v konkrétním případě skutečně šlo o schvalování terorismu. Připustím, že ano. Kdo mne zná, tak určitě nepochybuje o tom, že odmítám násilí, likvidování lidských životů, terorismus. Takovéto jednání nemá mezi humanisty místo. Neznám ale spis a neposuzuji tak výklad citovaného vyjádření. Zde se dle tisku měl lišit názor státního zástupce a soudu na straně jedné a obžalovaného na straně druhé; ten prý chtěl, jak sám prohlásil, vyvolat diskusi k zamyšlení.

Nevím. Dokonce ani nechci vědět. Nepřísluší mi to a pro následující úvahy to ani není důležité. Přísluší mi jako advokátovi být zaražen nad uloženým trestem, a to nejen v souvislosti se zmiňovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu ve věci útoku na prezidenta republiky, ale i s přihlédnutím k již pravomocným rozhodnutím u jiných obžalovaných schvalujících terorismus. Schvalování výzev k násilí či k terorismu je nutné trestat. Při ukládání trestů je nezbytné postupovat dle zásady: Padni, komu padni.

Dvojí metr

Není důležité, kdo je pán, kdo je kmán. Na případné pachatele trestné činnosti by se měl uplatňovat shodný metr. Zaráží mne tak v konkrétním případě zejména:

1. výše a snad i druh trestu uloženého trestu s přihlédnutím k jiným trestům uděleným schvalovatelům teroristických útoků v České republice a to, že
2. jsem nečetl, že by se obhájce domáhal proporcionality při ukládání trestů. Na to, zda tak učinil, jsem se nemohl kolegy zeptat, jeho jméno jsem se nedočetl.

Dále je zajímavé si i říci, kolik nás tento uložený trest odnětí svobody bude stát, pokud bude zcela vykonán.

Dle vyhlášky ministerstva spravedlnosti 10/2000 Sb., ve znění platných předpisů, od 1. 5. 2005 hradí náklady výkonu trestu (NVT) pracovně zařazení odsouzení. Na srážky k úhradě se nyní použije 40% čisté pracovní odměny a ostatních zdrojů ve vyhlášce uvedených, nejvýše však 1 500 Kč za kalendářní měsíc. Úhrada nákladů výkonu trestu u odsouzených, kteří tyto náklady nehradí z čisté odměny, se předepíše stejnou sazbou jako u zaměstnaných odsouzených, nejvýše však v celkové výši 1 500 Kč za kalendářní měsíc, přesněji 50 Kč za den.

Příjem státu

V praxi, pokud by odsouzený vykonal celý trest, by tak státu, placenému z našich daní, uhradil maximálně 108 000 Kč (12 měsíců x 1500 Kč x 6 šest let). Takže příjem státního rozpočtu za jeho odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a vykonání tohoto trestu by byl 108 000 Kč.

Není však většinou příjmů bez výdajů. Co za příjem těchto 108 000 Kč stát, potažmo občané, zaplatí?

Výdaje

Podle prozatím poslední zveřejněné výroční zprávy vězeňské služby za rok 2019 (strana 6) byl v roce 2019 průměrný denní výdaj na jednoho vězně za celou vězeňskou službu 1 492 Kč (tj. výdaje na platy, pojistné, ostatní věcné výdaje, FKSP, kapitálové výdaje a sociální dávky). Tyto výdaje samozřejmě dlouhodobě stále rostou.

Lze s jistou zdrženlivostí uvést, že budou za den trestu odnětí svobody činit tolik, kolik uhradí odsouzený za měsíc. Za 6 let tak v závislosti na přestupném roce budou odpovídat počtu dnů za šest let vynásobených denním nákladem ve výši 1500 Kč (reálně bych odhadl 1600 Kč a více za den).

Za 6 let vynásobených 365 dny v roce (a tento součet zvýšený o jeden až dva dny podle přestupnosti roku), tedy za 2191 dnů vynásobených náklady ve výši 1500 na den, tj. 2191 x 1500, tak zaplatíme minimálně za rozsudek 3 286 500 Kč. Reálně však výdaje narostou o inflaci.

Celková bilance

Celkem nás uložený trest bude stát rozdíl mezi výdaji na výkon uloženého trestu odnětí svobody ve výši 3 286 5000 Kč a maximálním možným příjmem ve výši 108 000 Kč (odhlížím od možné nedobytnosti pohledávky za výkon trestu odnětí svobody). Za tento trest tak v optimálním případě doplatí náš stát 3 178 500 korun, bude-li celý vykonán, v případě podmíněného propuštění se tato částka sníží.