Lze vést účelové trestní řízení? Jsem přesvědčen, že by nemohl uspět u zkoušky z trestního práva student právnické fakulty, pokud by tvrdil, že účelová trestní stíhání či trestní řízení jako taková neexistují.
Pro posouzení problematiky je nejprve nutné vymezit, co to je účelové přípravné řízení. Ústav pro jazyk český Akademie věd mi nedokázal termín účelové trestní stíhání vysvětlit. Na můj dotaz v prvním emailu sdělili:
„Bohužel není v našich možnostech poskytnout vám výklad termínu účelové trestní stíhání. Nejsme terminologická poradna a ustalování významu termínů v té které oblasti je zcela mimo naši působnost. Výklad tohoto termínu náleží skutečně jedině právníkům. Mohli bychom vám maximálně nabídnout slovníkové definice jednotlivých složek termínu (tedy účelový, trestní, stíhání), které si ale snadno můžete rovněž dohledat sám přes naši Internetovou jazykovou příručku. Tato informace však, jak jistě chápete, pravděpodobně nebude relevantní, význam termínu totiž nemusí odpovídat významu jeho jednotlivých složek.“
V druhém emailu po námitce, že Ústav pro jazyk český přece posuzuje rovněž právní texty, odpověď zněla:
„Ústav pro jazyk český opravdu posuzuje i právní texty, zabývá se však jejich jazykovou stránkou, nikoli obsahovou, což právě odpovídá i tomu, co je předmětem činnosti Ústavu. V případě termínů může totiž nastávat značný nesoulad mezi obecným jazykovým výkladem a výkladem odborníků (např. u slovesa zcizit, které má v právní terminologii zcela jiný obsah než v běžném jazyce).“
Účelové
Termín trestní stíhání či přípravné řízení právníkům nedělá problém definovat po právní i jazykové stránce, a tak jsem se tímto termínem z jazykové stránky nezabýval. Jiný problém však je výklad termínu účelové.
Slovník spisovné češtiny termín účelový vymezuje ve vazbě na slovo účel takto:
„účel, -u m
1. cíl 2, ke kt. je zaměřena něj. činnost: účel jednání, cesty; využití atomové energie pro mírové účely; jaz. příslovečné určení účelu
2. zprav. mn. potřeba 2: peníze na dobročinné účely; objekt slouží vojenským účelům
♦ účel světí prostředky (pořek.);
účelový příd.: účelové zařízení; účelová publikace; účelová půjčka; jaz. příslovečná věta účelová; spojka účelová (např. aby);
účelově přísl.;
účelovost, -i ž; „
za účelem předl. s 2. p. pro 1: za účelem zrychlení výroby aby se zrychlila; nevh. zavřeno za účelem dovolené kvůli“
Slovník spisovného jazyka českého termín účelový definuje následovně:
„účelový příd. k účel: ú-é rozvržení práce účelné; odb. zřízený, sloužící k urč. účelu: ú-á organizace, ú-é zařízení k plnění urč. úkolů jiné organizace; ú-á publikace vydaná pro vlastní účely instituce bez edičního práva; ú-é stavby (např. průmyslové); ekon. ú-é financování; ú-á rezerva; ú. fond; jaz. ú-á věta vedlejší věta příslovečná vyjadřující účel, finální; ú-é souvětí obsahující větu účelovou, finální; spojka ú-á připojující větu účelovou, finální; přísl. účelově: ú. vhodný; podst. účelovost, -i ž.“
Za této situace lze vysvětlit jazykově termín účelové trestní stíhání jako takové trestní stíhání, které naplňuje účel trestního stíhání. Je nutné vykládat termín účelové trestní stíhání či účelové trestní řízení podle dikce práva.
Právní definice
Termín účelové přípravné řízení a ani účelové trestní stíhání není jako takový v právním řádu výslovně definován. Jeho obsah lze z textu právní normy dovodit.
Znamená, že účelové přípravné řízení je přípravné řízení, které naplňuje nějaký účel. Tento výklad není v rozporu s logikou věci. Otázkou pak je, zda každé přípravné řízení je účelové.
Můj výklad zákonem používaného a obsahově výslovně zákonem nedefinovaného termínu účel trestního řízení je, že účelem každého řádného trestního řízení je naplňovat účel trestního řádu výslovně stanovený zákonem. Každé trestní řízení – a tím i jeho úseky včetně úseku nazývaného trestního stíhání – je tak řízení účelové, když má ze zákona svůj účel, který směřuje k naplnění účelů trestního řádu.
Toto vymezení se zdá být v souladu i s teorií, která jej vymezuje jinými slovy a poněkud šířeji, obsahově však shodně jako:
„3. Účel trestního řízení. Základním účelem trestního řízení je v souladu se zákonem odhalit pachatele skutku (srov. § 113 TrZ), který naplňuje znaky trestného činu podle hmotného trestního práva, vyšetřit tento skutek a postavit obviněného před soud, který rozhodne o jeho vině či nevině; v případě, že ho shledá vinným, uloží mu trest nebo ochranné opatření (nebo obojí), popřípadě upustí od potrestání, a zajistí výkon trestu i ochranného opatření, pokud byly uloženy. Obviněným může být po přijetí zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, i právnická osoba. Účelem trestního řízení není jenom „spravedlivé potrestání pachatele“, ale účelem trestního řízení je i provedení řádného zákonného procesu (tzv. „fair“ proces – srov. i čl. 1a 36LPS a pojem spravedlivého procesu v judikatuře Ústavního soudu). To je někdy zjednodušeně vyjadřováno i tím, že strany mají právo na spravedlivé řízení. …“
Lidové chápání účelového trestní řízení
V praxi je však často chápán termín účelové trestní řízení (a tím i účelové přípravné řízení) odlišně od jazykového či právního vymezení obsahu tohoto termínu. A to jako jednání orgánů činných v trestním řízení, které úmyslně nerespektuje účel trestního řízení ke škodě či jiné újmě osoby, vůči které bylo zahájeno trestní stíhání (a tím i přípravné řízení), nebo pro prosazení cíle, který někoho dalšího neoprávněně zvýhodní za využití trestního řízení.
Otázka zní, zda takováto situace může v praxi nastat. Jsem přesvědčen, že ano a že se nejedná pouze o jednotky případů s tím, že se ukazuje podezřelá vazba mezi zvláštními postupy stání moci včetně orgánů činných v trestním řízení a ekonomickými zájmy určitých osob, které nemusí odpovídat dokonce ani ekonomickým zájmům státu.
