„Soudní řízení“, kdy se na řešení podílela umělá inteligence. Má zkušenost? Přečtěte si

Chce-li někdo namítat, že zrovna právo by tu mělo být pro všechny to nejlepší, tak rovnou říkám, že nikdy nebylo, není a ani nemůže být

ILUSTRACE: James Yang (poprvé publikováno v deníku The New York Times)
PŘEHLEDNĚ
Sekce Přehledně PressPort Magazínu, to jsou dlouhodobě sledované události a aktualizovaná témata, rozčleněná do jednotlivých rubrik.
Naše hodnocení článku
80

Kupoval jsem čínský šunt na čínském internetovém tržišti s očekáváním, že se záhy rozbije (což by nevadilo); jenže prodejce mi ho už rozbitý poslal (což vadilo). Chvíli jsem z něj zkoušel dostat náhradu, za níž drze požadoval další poštovné a podobně.

Obrátil jsem se tedy na provozovatele tržiště; ten otevřel takové online soudní řízení, vyžádal si vyjádření mě i dodavatele, důkazy v podobě videí, co přesně nefunguje…, a vrátil mi peníze včetně poštovného (což si pak asi dořeší s prodejcem).

Z komunikace tuším, že se na řešení podílela částečně AI a částečně nějaký špatně placený Číňan, takže to mohlo být celé extrémně levné. A mě tak napadlo…, na co je optimalizovaný náš soudní systém? Tedy jako teoreticky (smutnou praxi teď nechme stranou) by měl sloužit k hledání pravdy a spravedlnosti pro každého za dodržení poměrně vysokých standardů (které pak v praxi vypadají klasicky státně, ale to teď nechci rozebírat).

Na druhou stranu…

Ten přístup se rozhodně hodí, když třeba někoho zabijete, či nezabijete, případně vás někdo znásilní, zmrzačí, ale také třeba okrade o milióny či statisíce. V podobných případech bych asi nerad, aby o mém osudu rozhodoval nekvalifikovaný Číňan s AI.

Na druhou stranu existuje celá řada soudních sporů, kde jde o daleko méně, táhne se to měsíce až roky a stojí to zbytečně moc peněz (někdy i více, než o kolik jde v daném sporu, případně se ty částky k sobě přibližují).

To mi přijde jako plýtvání. Jasně, plýtvání pod rouškou vznosných frází, na co všechno máme mít (pozitivní) právo, nicméně už se u toho neřeší, kdo to bude platit. Přitom soud o tom, kdo ze sousedů má zaplatit jakou část plaňkového plotu, jak se před stavbou dohodli a jaké byly skutečné náklady na jeho postavení, by asi zvládl na dálku i ten Číňan vyzbrojen AI svého zaměstnavatele.

Vymáhání práva je také služba

Když si potřebuji koupit něco, na čem mi záleží a chci to dlouho používat, rád si za kvalitu zaplatím; když však potřebuji cosi, co použiju párkrát a příliš na tom nezáleží, sáhnu po čínském šuntu. Proč? Protože krom výkonu optimalizuji i cenu, jelikož to platím ze svého.

Vymáhání práva je také služba; dost specifická, ale pořád služba. A na její kvalitě někdy extrémně záleží, zatímco jindy výrazně méně. Proč tedy není její kvalita (a cena) nějak výrazněji škálovatelná? Odpověď je nasnadě: protože stát!

Chce-li někdo namítat, že zrovna právo by tu mělo být pro všechny to nejlepší, tak rovnou říkám, že nikdy nebylo, není a ani nemůže být. Žijeme ve světě omezených zdrojů, takže čím víc zbytečné kvality se vyplýtvá na sousedské spory o ploty, tím méně zdrojů zbyde na závažné problémy. Prakticky každou službu lze totiž s více zdroji poskytovat ještě o něco lépe, takže jejich efektivnější alokací můžeme dosáhnout lepšího výsledku.

Nicméně chápu, že podobně jako platí: „Dvě nohy špatné, čtyři nohy dobré,“ tak i: „Právo na odvolání vždy pro každého zdarma je základem civilizace“!

PODPOŘTE
PressPort Magazín
DĚKUJEME
BOX–UNIVERSÁLNÍ–I ILUSTRACE K IZOLAČCE/HEJMA
„Soudní řízení“, kdy se na řešení podílela umělá inteligence. Má zkušenost? Přečtěte si
Hodnocení čtenářů3 Hlasy
98
80
Naše hodnocení
Publicista