Stíhaní kvůli přenosu viru HIV našli bezpečný azyl ve Švýcarsku

SLOVENSKO – U našich slovenských sousedů řeší justice „zajímavý“ případ, jejž česká média nezaznamenala, přičemž s podobnými záležitostmi se v poslední době čím dál častěji potýkají i tuzemské soudy. Jde o vědomé šíření nákazy smrtelným virem HIV.

Pakliže HIV pozitivní člověk někoho virem vědomě nakazí, jde z hlediska české i slovenské spravedlnosti v podstatě o vraždu. Nákaza virem HIV je totiž stále fatální diagnózou, na jejímž konci číhá smrt. Současná medicína může nakaženým znatelně prodloužit život, ale rozhodně ne všem. Léčba, kterou musí HIV pozitivní člověk podstupovat, a sama nemoc s sebou totiž přinášejí nečekané komplikace: zhoubné nádory, přidružené infekce či odolnost viru vůči jinak velmi silné antiretrovirové terapii.

Lidé, kteří někoho vědomě nakazí, pak nalézají před trestem azyl právě ve Švýcarsku. Stejně jako slovenský mladík Richard R., jenž si má ve své vlasti odpykat sedmiletý trest za šíření smrtelné nemoci.

Richard R. se aktuálně skrývá před slovenskou spravedlností ve Švýcarsku již třetím rokem. Pro tamní justici není totiž postihnutelný. A nepomohl ani zatykač.

Pokaždé byl propuštěn

Podle pravomocného rozsudku má Richard R. za mřížemi strávit celkem sedm let. Senát ho tam poslal konkrétně za to, že virem ohrožoval teenagerku. Podle vlastní slov se léta živil prostitucí a měl sex jak s ženami, tak s muži. Do vězení nenastoupil a utekl právě do Švýcarska, odkud na sociálních sítích informoval o svém případu.

Na základě zatykače byl v zemi zadržen policií dvakrát, ale pokaždé ho propustili, jelikož podle švýcarské justice není šíření viru HIV trestné.

„21. února 2018 nám byl doručený předklad odpovědi švýcarského spolkového ministerstva spravedlnosti a policie ve smyslu, že byla naše žádost o vydání odsouzeného slovenského občana zamítnutá,“ sdělil nedávno mluvčí slovenského ministerstva spravedlnosti Peter Bubla.

Jsou Švýcaři o krok napřed?

Proč je justice ve Švýcarsku k lidem jako Richard R. tak benevolentní? A není sto let za opicemi? Nikoli, tvrdí Česká společnost AIDS (ČSAP) pomoc: „Dvě na sobě nezávislé studie prokázaly, že léčba HIV znamená i prevenci. Podle moderních vědeckých důkazů lze konstatovat, že člověk na antiretrovirové léčbě, který má nedetekovatelnou virovou nálož alespoň půl roku, nemůže přenést HIV na svého partnera.“

Švýcarská společnost a úřady se tímto řídí již 10 let. V Česku ani na Slovensku tuto změnu ještě trestní právo nezaznamenalo. Nicméně je na místě, když nakažení často léčbu nedodržují?

Dnes se na rozdíl od minulosti nasazují HIV pozitivním léky většinou hned poté, co se lékaři při první diagnostice dozvědí, v jaké výši má nakažený člověk virovou nálož retroviru HIV a počet takzvaných CD4+ buněk. To jsou vlastně „dirigenti“ imunitního systému, HIV se v nich množí a pak je zlikviduje. A právě tehdy se pacient ocitá ve fázi rozvinutého onemocnění AIDS, ztrácí imunitu a umírá na jindy banální onemocnění.

Ze začátku léčby je reakce těla docela nářez.

Martin (33), HIV pozitivní

„Ze začátku léčby je reakce těla docela nářez,“ líčí jeden z nemocných, třiatřicetiletý Martin, který si přál zůstat v utajení. A dále upřesňuje: „Průjmy, zvracení, teplota, nespavost, úzkosti, šílené deprese, impotence, nechutenství, hubnutí.“ I jemu se musela léčba kvůli odolnosti viru změnit. Rezistenci vůči léčbě si přitom způsobil sám. Několikrát nedodržel pravidelné dávkování medikamentů. „Jen promeškání o pár hodit hraje významnou roli,“ upozorňuje biochemik Milan Kožíšek.S

Podobné případy, jakým je ten slovenský, přitom řeší i česká justice. Za úmyslné šíření viru HIV si 49letý Zdeněk Pfeifer odsedí devět roků ve vězení. Původně 11,5 roku dlouhý trest mu loni na podzim snížil Vrchní soud v Praze. HIV pozitivní Pfeifer měl během dvou let sex s nejméně dvěma desítkami lidí, z nichž tři virem nakazil, čímž je odsoudil k smrti.

Naopak Pavel Sousedík byl u zlínského krajského soudu ve stejné době zproštěn viny. Za těžké ublížení na zdraví a šíření nakažlivé nemoci mu hrozilo dvanáct let vězení. V kauze ale nastal zvrat. Způsobil ho psychologický profil poškozeného. Podle znalce jde o osobnost se znaky patologické struktury, která je nevěrohodná.

Podobné případy, jakým je ten slovenský, přitom řeší i česká justice. Za úmyslné šíření viru HIV si 49letý Zdeněk Pfeifer odsedí devět roků ve vězení. Původně 11,5 roku dlouhý trest mu loni na podzim snížil Vrchní soud v Praze. HIV pozitivní Pfeifer měl během dvou let sex s nejméně dvěma desítkami lidí, z nichž tři virem nakazil, čímž je odsoudil k smrti. Naopak Pavel Sousedík byl u zlínského krajského soudu ve stejné době zproštěn viny. Za těžké ublížení na zdraví a šíření nakažlivé nemoci mu hrozilo dvanáct let vězení. V kauze ale nastal zvrat. Způsobil ho psychologický profil poškozeného. Podle znalce jde o osobnost se znaky patologické struktury, která je nevěrohodná.

Praha prý čelí epidemii

Současně lze očekávat, že podobných případů bude v Česku přibývat. Odborníci i ČSAP varují, že metropole je epicentrem nákazy virem HIV. Po letech nezájmu teď začíná řešit vážnou situaci.

Zhruba každý druhý nositel viru HIV v Česku žije v hlavním městě. „Je zde splněna hranice epidemie,“ řekl na posledním jednání magistrálního výboru pro zdravotnictví Jiří Pavlát, ředitel ČSAP.

V tuzemsku podle statistik o své nákaze neví dvacet procent nositelů viru HIV, který ničí imunitu. Jde zhruba o 700 osob. Z nich 550 žije v hlavním městě, polovina z toho jsou pak heterosexuální muži. Ti nejspíš na svou nákazu nemusí přijít, jelikož je nikdo nemotivuje chodit na testy.

Velkou pozornost vzbudil v roce 2016 případ, kdy třicítku trestních oznámení podala Hygienická stanice hlavního města Prahy. Podle šéfa AIDS centra Nemocnice Na Bulovce Ladislava Machaly se jednalo o homosexuální muže původem z Prahy, z nichž někteří mají prestižní povolání. „Při pohlavním styku nepoužívali ochranu,“ uvedl. Kriminalisté si třicet trestních oznámení rozdělili podle obvodů. Nakonec se zjistilo, že se nikdo naštěstí smrtelnou nemocí nenakazil.

Riziko přenosu ve věznicích

Obzvláště rizikovou skupinu z hlediska přenosu HIV pak tvoří vězni. Jenže právě v káznicích se plošné testy na HIV nedělají. Nejsou peníze a žádný zákon to ani nenařizuje. Plošné testování vězňů by totiž vyšlo nejméně na miliardu a půl.

Nikdo tak přesně neví, kolik nakažených za mřížemi vlastně je. Přenos infekce hrozí zejména kvůli užívání drog, kdy odsouzení sdílejí společnou jehlu. Miroslav Hlavatý, odborník na HIV a AIDS, k tomu říká: „Je nutné testovat vězně. Třeba v jedné vazební věznici jsme zachytili dva případy, jež by – pokud by tito lidé přešli do výkonu trestu – samozřejmě mohly nárůst HIV infekce v dané věznici způsobit.“

Nákaza v číslech

U 3,1 tisíce osob v ČR je diagnostikován HIV. Nejvíce jde o muže mající sex s muži.

1,5 tisíce lidí nakažených virem žije v Praze. V jiných krajích jde o stovky případů. 700 obyvatel tuzemska neví, že jsou nakaženi. Asi 550 z nich žije v metropoli.

Více než čtyři pětiny Čechů a Češek (83 %) se nebojí, že by se sami mohli nakazit virem HIV. Vyplývá to z průzkumu, který provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Odpovídalo 1049 lidí nad 15 let. Strach mělo 14 procent, což je o čtyři procentní body méně než v roce 2013.

Dalším alarmujícím údajem je podle Státního zdravotního ústavu stále nižší věk nemocných. Většina nově nakažených žen je ve věku mezi 20 a 30 lety, mužům je nejčastěji mezi 30 a 35 lety. „Nejčastější příčinou nakažení je nechráněný pohlavní styk, přičemž nejvíce rizikový je mezi osobami s homosexuální nebo bisexuální orientací,“ konstatuje Věra Vráblíková, vedoucí protiepidemického oddělení na opavském pracovišti Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje. Nicméně lidé už často nevědí, že se mohou nakazit i nechráněným orálním sexem.

Profilový obrázek
ppmagazín.com

ppmagazín.com je zpravodajsko-publicistická platforma. Sestává i z tematických příloh ppděti a ppženy & muži.

Doposud žádné komentáře

Reagujte

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

■ nezávislýMAGAZÍN

PROJEKTY, to jsou dlouhodoběji sledovaná a obsahově rozsáhlejší témata (začasto sestávající z vícero článků), předně však společensky významná, která pravidelně sledujeme a aktualizujeme.

Czech CS English EN