Po generace Britů jediný a možná i poslední spojující prvek, udržující po desetiletí stabilitu poměrů britské konstituční monarchie.
Během panování Elisabeth II. se vystřídalo 16 britských premiérů. A těžko říct, jaký byl v jejím politickém životě nejdůležitější okamžik.
Dospívající Alžběta, která objímá otce po jeho odhodlaném projevu k národu během války o Británii?
Důvěrný a otcovský vztah s Winstonem Churchillem, který ji zasvětil do tajů vládnutí a poskytoval jí oporu během prvních jejích kroků?
11 let schůzek s Margaret Thatcherovou, týden co týden. Obě ženy, blízké si věkem, ale tak naprosto rozdílné. Traduje se historka, kdy královna vysvětluje komisní Thatcherové vtip od Monty Pythonů, když se řeší napjaté vztahy Británie k zemím Commenwealthu, sankce proti JAR, apartheid, stávky a demonstrace, vyvolané politikou Železné lady, schůzky probíhají v setrvale napjaté atmosféře. Nakonec královna Margaret udělí Řád za zásluhy, baronský titul a přijde na i její pohřeb, přestože to protokol vylučuje.
Noblesní humor Johna Majora, kterým se oba dokázali přenést přes Černou středu, když spekulant George Soros zaútočil na britskou libru a potopil ji…
Nebo návštěva pietního místa a soucitný projev po smrti princezny Diany, která usmířila britskou veřejnost, na naléhání Tonyho Blaira, připomeňme. A znovu Tony Blair a jeho válka v Iráku 2003. A poté Chilcotova zpráva, která jej usvědčila ze lži. A ze zbytečné války.
Mayová. Johnson. Skotské referendum. Vystoupení z EU. Klesající pozice Británie po odchodu obchodníků z City. Covid. Válka.
170 premiérů zemí bývalého i stávajícího Commonwealthu. 16 amerických prezidentů. Truman, Eisenhower, Kennedy, Nixon, Carter, Reagan… až po Joe Bidena. Nespočet delegací z celého světa. Celoživotní role, zvládnutá jen díky sebeovládání, smyslu pro povinnost a staromódní pracovní morálce.
Tato žena si zaslouží úctu. Svět, který přijde po ní, bude už jiný.
