Pro lékaře je chování koronaviru SARS-CoV-2 záhadou. Zatím se jim nepodařilo zjistit, proč u mnohých pacientů, jejichž stav byl stabilní, nastává sedmý den zlom. Infikovaní se náhle dostanou do život ohrožující fáze.
„Na konce prvního týdne nemoci jsou ve stabilním stavu, najednou se v jejich těle objeví extrémně silná zánětlivá reakce, která se šíří po celém těle,“ řekl deníku The Guardian pneumolog David Darley z nemocnice St. Vincent v Sydney s tím, že nemocným selhávají plíce, klesá krevní tlak, postupně selhávají další orgány, zvláště ledviny, a v těle se začnou tvořit krevní sraženiny.
„U pacientů nakažených novým typem koronaviru existuje velmi specifická sada stádií choroby. Z nějakého, nám zatím neznámého důvodu, ale těmito stádii neprojdou všichni nakažení,“ říká Darley.
Dosud není jasné, zda je to virus, který napadá plíce, cévy, anebo zda je to imunitní systém.
Lékaři vypozorovali, že těžkým průběhem choroby covid-19 jsou zvláště ohroženi starší muži, kteří trpí buď cukrovkou, nebo vysokým krevním tlakem, popřípadě kardiovaskulárními chorobami. Ale neexistuje způsob, jak zjistit, u koho se může očekávat vážnější průběh choroby.
Nemocnice St. Vincent v Sydney spouští projekt, v rámci kterého bude kontrolovat pacienty, kteří prodělali nákazu koronavirem. Lékaři tak chtějí zjistit, zda virus po sobě zanechá nějaké trvalé změny na orgánech, v imunitním systému či krvi. „Dosud není jasné, zda je to virus, který napadá plíce, cévy, anebo zda je to imunitní systém, který se vymkne kontrole a následně způsobuje poškození plic a cév,“ řekl Darley a dodal: „Může to být také kombinace obou variant.“
Někteří pacienti prodělali po nakažení koronavirem také zánět mozku. Z dalších zemí dorazily informace o infikovaných, kteří utrpěli cévní mozkovou příhodu. „Není jasné, zda virus infikuje cévní výstelkové buňky v mozku nebo zda je pacientova krev příliš náchylná ke srážení v důsledku zánětu, což zase vede k mrtvici,“ uzavřel Darley.
