Nyní čtete
Trochu odlišný pohled na zprávu BIS: Dobro a zlo jako unisex
 
 

Někdejší šéf Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek ve svých pamětech V labyrintu zpravodajských služeb (rok vydání 2014) poodhalil oponu nad příšeřím civilní kontrarozvědky. A sukně jí nazdvihl pěkně vysoko, napsal-li, že si „politici, zpravodajci i policisté uvědomili sílu sedmé velmoci, která dokáže veřejně popravit kohokoli, kdo je jí náležitým způsobem předhozen“.

V ohlédnutí se za uplynulými lety lze dát Růžkovi za pravdu: politických odstřelů, a vyjdeme-li z autorovy teze, tak odstřelů pravděpodobně za pomoci zpravodajců, politiků, policistů a takzvaných investigativních novinářů, bylo tolik, že na to nestačí naše prsty na rukou ani na nohou.

Ale k věci: je možno bezesporu souhlasit, že BIS vydala nejotevřenější výroční zprávu ve svojí historii. To kvůli závažnosti situace, jak interpretují sdělovací prostředky přímost tohoto dokumentu – přímost, která spočívá v nezakrytém popisu nebezpečí, hrozícímu Čechám; BIS uvádí coby manuál i reálný případ, kdy popisuje opakovaný kybernetický útok na tuzemský rezort zahraničí. Tuto agresi vedenou Ruskem – hlavní hrozbou pro naši vlast.

Varuje: Jsme promořeni ruskými špióny. „Naše země byla cílem ruských aktivit, které tvořily součást obecné ruské hybridní strategie zacílené proti NATO a EU.“ A prezident „kleje“. A pochopitelně, otevírá-li Čechy východu a BIS mu to „kazí“. Nicméně expanzivní ambice a mocenské snahy nejen Ruska, nýbrž i Číny, oněch vylíčených hrozeb, musíme brát vážně. Jenže na druhou stranu ten, kdo se domnívá, že tu stejnou měrou neoperují Američané, je holý naiva.

Jsme neuralgický bod – z geopolitického hlediska plácek mezi Východem a Západem, kde se to agenty a všemožnými podivnými osobami jenom hemží

Jsme neuralgický bod – z geopolitického hlediska plácek mezi Východem a Západem, kde se to agenty a všemožnými podivnými osobami jenom hemží, a de facto bychom tak mohli ukázat na kteroukoli zemi. Před Ruskem to byla Ukrajina – teď kremelský protipól. Ve zprávách BIS se od roku 2011 objevuje konstatování o dominujícím vlivu ukrajinských zločineckých skupin v ruskojazyčných strukturách na území naší republiky. Stačí zmínit Luhaňskou brigádu, jejíž teritorium zahrnuje celou Moravu a Slezsko.

Doufejme, že nejen v této rovině BIS spolupůsobí na domácí scéně účinně, ne-li razantně. A že pokud bychom se mohli dotazovat po kontrarozvědné ochraně naší vlasti, nezůstali bychom na suchu. 

Premisa

Vyjdeme-li však z premisy, kterou se pro nás staly Růžkovy paměti, může nás i napadnout, zdali tentokrát BIS nemohla posloužit nikoli jako nástroj, jenž předhodí médiím nějakého toho ubožáka, nýbrž jako prostředek, co jim nadhodí naopak sousto v rámci velmocenského boje (přeci jenom k CIA má asi blíž nežli k FSB). Sousto kvůli nastolení té „správné“ společenské poptávky.

Také čtěte

O Češích je přeci známo, že sedí za mezí, a potom se v rázu diví, když z Vltavy vystrčí hlavu mlok, jak naši povahu a „skvělé“ pozorovací schopnosti vystihnul geniálně Karel Čapek. A přeci jenom se hraje o dostavbu jaderné elektrárny. A Temelín – to je z hlediska nejen vlivu, moci, ale i peněz víc nežli tisíc radarů namířených ať na tu či onu světovou stranu.

Předci

A když už jsme u těch pamětí, v případě našich zpravodajských služeb stojí tak možná v této souvislosti za připomínku, co napsal Charles de Gaulle. Neubránil se konstatování, že za druhé světové války to měl Winston Churchill snazší, neboť na rozdíl od de Gaulla disponoval mimořádně kvalitními informacemi od českých zpravodajců, které mu předával Edvard Beneš. 

Proč? Jistě lze říct, že kvalitními nikoli kvůli tomu, že by se naši zpravodajští předci neúčastnili vnitropolitických převratů a pletich a neskrývali se za novináře. Spíš bylo mnohem jednodušší určit, co je dobro a co je zlo – tehdy nacismus.

V dnešní době tyto dvě kategorie splývají a připomínají cosi na způsob unisexu, a proto nám nezbývá nic jiného, nežli mezi nimi lavírovat.  

Jak se vám líbí článek?
1) Skvělé
0
2) Dobré
0
3) Průměrné
0
4) Nic moc
0
5) Katastrofa
0
Prohlédněte si komentáře (0)

Reagujte

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


Nezávislá zpravodajsko-publicistická platforma. Spuštěna byla dne 11. listopadu 2018 a sestává z několika hlavních rubrik: ppinfo, postřehy a dalších a má i své subdomény (tematické přílohy ppděti aj.). Za týden měl web sto tisíc individuálních přístupů. Za měsíc čtvrt miliónu.

 

2019 © ppmagazín.com, Pribil Publishers. Publikování obsahu je bez písemného souhlasu zakázáno. Design Pribil Publishers. IČO: 06437176

Posunout nahoru