Nyní čtete
Týž osud jako Lety stihl místo dalšího koncentračního tábora
 
 

V blízkosti někdejšího koncentračního tábora v Letech byl v 70. letech 20. století vybudován zemědělský podnik – velkokapacitní vepřín. A zatímco se vedla diskuze o nevhodnosti hospodářských budov na pietním místě, v Čechách existuje v tichosti místo dalšího koncentráku s podobným osudem.

Na území protektorátu Čechy a Morava se nacházelo kolem padesáti pobočných koncentračních táborů: jde mimo jiné o tábory v pohraničí anebo v samé blízkosti Prahy – zde o dva z nejkrutějších, kde vězni umírali v nelidských podmínkách.

Horší než Buchenwald

Na pět set vězňů prošlo táborem v Hradištku jižně od Prahy, což byla pobočka koncentračního tábora Flossenbürg. Svého času měl podle dobových svědectví horší pověst než Buchenwald. Dnes hrůzy připomíná kámen z apelplatzu a upomínková tabule.

V každém rohu stála strážní věž. Samosprávu měli na starost kápové rekrutující se z německých kriminálníků, kteří v krutosti předčili vojáky SS. Podmínky byly otřesné: strava sestávala z kávy podobající se břečce a bochníku chleba, který se rozděloval mezi čtyři vězně a musel vystačit na celý den. Vězni na umytí čekávali ve frontě před káděmi s vodou, která těžko vystačila pro všechny.

Kromě hladu a zimy byli obtěžováni blechami a vešmi. Pracovali na stavbách, v kamenolomu, v Měchenicích na nádraží vykládali vagony nebo kopali protitankový příkop na Třebsíně.

Ve smetí jsme hledali zbytky zeleniny, košťály ze zelí, a zejména slupky z brambor.
JEAN GEOFFROY

Jean Geoffroy ve své knize Au temps des Crématoires popisuje, jak a čím v Hradišťsku zaháněli vězni neutuchající hlad: „Ve smetí jsme hledali zbytky zeleniny, košťály ze zelí, a zejména slupky z brambor. Dělali jsme polévky z kopřiv a servírovali jsme velké talíře s pampeliškami, které jsme nijak nedochucovali a které nás zachránily od věčného hladu.“

Dochovala se marodka

Z lágru se zachovala pouze dřevěná marodka. „Poslední zachovalá budova, která byla součástí koncentračního tábora. Dnes už nic nestojí, jen v trávě můžeme najít nějaké zbytky zdiva,“ popisuje knihovnice Lucie Hašková s tím, že v dubnu 1945 proběhl masakr, kdy bylo mnoho vězňů postříleno.

Bývalý vězeň Jean Ménez vzpomíná: „Ráno 9. dubna ještě před budíčkem se nedaleko baráků ozývají výstřely z pušek. Tušili jsme, že se blíží nějaké nebezpečí. Tahle neblahá domněnka se nám potvrdila. Byli jsme svědky toho, že naši obvyklí hlídači, takzvaní Posten, kteří měli na starost ostrahu tábora, byli vystřídáni mladými SS.”

Tehdy a nyní

1) Někdejší marodka – Hradišťsko (dnes). 2) Dobová fotografie lágru v Hradišťsku. 3) Lokalita někdejšího koncentračního tábora Vrchotovy Janovice. | FOTO: ppmagazín.com

Také čtěte

Koncentrační tábor v Hradištku byl nato vyklizen 26. dubna 1945. Jednadvacet vězňů neschopných přesunu bylo zavražděno injekcemi, ostatní se vydali pěšky do Měchenic, kde byli namačkáni do dobytčích vagonů a takto čekali dva dny na transport z Vrchotových Janovic.

Lety č. II

Příběh tamního tábora je podobný: obyvatelstvo nedalekých Vrchotových Janovic bylo do 1. dubna 1944 vysídleno v souvislosti s existencí cvičiště jednotek SS jihovýchodně od soutoku Vltavy se Sázavou. Současně zde vznikl koncentrační tábor, také pobočka.

První vězni z Flossenbürgu dorazili koncem června 1944. Na území nového tábora, který postupně obývalo asi 200 vězňů mnoha národností, stály čtyři strážní věže a šest dřevěných baráků obehnaných dvojitým plotem z ostnatého drátu. Ostrahu tábora zajišťovalo přibližně 40 příslušníků SS různých hodností.

Počátkem roku 1945 v táboře vypukla epidemie skvrnitého tyfu, jíž padla za oběť polovina vězňů. Příčinou vysoké úmrtnosti byla i těžká práce a nedostatečná strava a oblečení. Zemřelí byli převáženi k zpopelnění do Prahy, podle dalších svědectví byli též pohřbíváni v nedalekém lese a u zámecké zdi.

Po válce byly baráky a další příslušenství tábora spáleny. Pomník k uctění památky obětí zdejšího represivního zařízení vznikl poblíž rybníka roku 1982. V současnosti se na ploše někdejšího tábora rozprostírají převážně pole. A hospodářský areál, připomínající nechvalně proslulý vepřín lágru v Letech u Písku.

Jak se vám líbí článek?
1) Skvělé
0
2) Dobré
0
3) Průměrné
0
4) Nic moc
0
5) Katastrofa
0
Prohlédněte si komentáře (0)

Reagujte

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


Nezávislá zpravodajsko-publicistická platforma. Spuštěna byla dne 11. listopadu 2018 a sestává z několika hlavních rubrik: ppinfo, postřehy a dalších a má i své subdomény (tematické přílohy ppděti aj.). Za týden měl web sto tisíc individuálních přístupů. Za měsíc čtvrt miliónu.

 

2019 © ppmagazín.com, Pribil Publishers. Publikování obsahu je bez písemného souhlasu zakázáno. Design Pribil Publishers. IČO: 06437176

Posunout nahoru