Často zaznívá, že tuzemský zdravotní systém je zbytečně velkorysý v porovnání například se Spojenými státy. Jaký je názor Ondřeje Dostála, vysokoškolského pedagoga a právníka specializujícího se na oblast zdravotnictví? A existují u nás opravdu nestandardní, ne-li rovnou ilegální programy prémiové péče, o kterých lze občas zaslechnout, a jak případně fungují?
„Český zdravotní systém je velkorysý, pokud bydlíte v pražské ulici Roentgenova mezi obrovskou nemocnicí v Motole a druhou obrovskou nemocnicí Na Homolce. Tam je dostupnost péče skutečně suprová,“ konstatuje Ondřej Dostál.
„Ale pokud jste člověk bez sociálního kapitálu, člověk, který není ani finančně schopný si předplatit žádnou prémiovou péči, bydlíte-li v regionu a potřebujete-li dostat babičku k lékaři, aby jí udělal CT – aby se zjistilo, zdali to, co má v břiše, není náhodou rakovina, tak to tak úplně snadné není,“ podotýká vzápětí Dostál s tím, že systém je nesmírně velkorysý jenom na papíře: „Nárok máme zdánlivě úplně na všechno, ale bohužel toto už neplatí ani pro většinu populace.“
„Pokud člověk zaplatí daň za demokracii – používám slova profesora Válka (ministra zdravotnictví, pozn. red.) –, tak se k péči dostává rychleji nebo lépe. Narážím na jeho komentář o úplatkářství ve zdravotnictví, kdy dokonce i ve státních nemocnicích ministerstva existují programy jakési prémiové péče – to, co si člověk reálně kupuje, tak je včasný přístup k péči, kdy lidé, kteří přicházejí takříkajíc z ulice, na péči musí čekat,“ kritizuje dále Ondřej Dostál s tím, že „zdravotnictví se sice zlepšuje co do práv, která mají lidé v zákonech, ale faktický stav stagnuje – zůstává stejný.“
„Je sice krásné, že lidé mají právo na časovou a místní dostupnost zdravotní péče potřebné kvality, že mohou teoreticky i žalovat zdravotní pojišťovnu, ale faktický stav je takový, že když potřebujete o svátcích sehnat praktika nebo pediatra pro dítě, které má angínu, tak to není úplně snadné. Chyba je v organizaci péče,“ míní Ondřej Dostál.
A vysvětluje: „Soustava zdravotnických zařízení, která byla budována tak, aby ty jednoduché věci řešili praktici v primární péči, pak aby byla dostupná v každém okrese kvalitní nemocnice se základními obory a jenom ty nejsložitější věci putovaly do fakultní nemocnice, tak ta se bohužel rozpadla. A rozpadla se nejprve v regionech, což i vede k tomu, že lidé odcházejí do jiných měst, protože chtějí být někde, kde je péče zajištěná.“
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) tvrdí, že s touto situací nemůže nic dělat. „Kdybychom měli diktaturu, tak osvícený diktátor půjde a lékaře, kteří vybírají nelegální poplatky, zavře. To by ale bylo možné za bolševika. U nás to možné není. Je to daň za demokracii,“ říká v rozhovoru pro Deník N.
