Blokuje stát některé prezidentské kandidáty ve prospěch těch vládních? A jak je to ve skutečnosti s trestním stíháním Andreje Babiše?
V souvislosti s prezidentskou volbou 2023 se hovoří o cíleném netrestaném zneužívání státní moci proti nežádoucím osobám. Mají nastávat účelová trestní stíhání a diskriminace kandidátů na prezidenta, kteří nemají podporu vládních stran, a to bez vyvození osobní odpovědnosti za postup za zneužívání státní moci například ministerstvem vnitra.
Zda mají obavy ze zneužívání státní moci reálný základ, si musí posoudit každý sám. Věřím, že občané České republiky mají svůj rozum a dokáží si základní údaje samostatně vyhodnotit.
Účelová řízení
Pochybnosti o nestrannosti státních orgánů podílejících se na organizaci voleb existují dlouhodobě. Stačí si připomenout vystoupení policisty Kubiceho před sněmovními volbami, které skončily volebním patem a nástupem stran pravice do vlády. Kubice se později stal ministrem vnitra.
Zarážející je aktuálně stíhání předpokládaného prezidentského kandidáta Skály. Ten je stíhán pro skutek, který se stal cca dva roky před zahájením trestního řízení.
Historik Skála byl pozván na policii k podání vysvětlení zhruba měsíc poté, co bylo oznámeno, že bude kandidovat na prezidenta. Obžaloba na dr. Skálu byla podána krátce před odevzdáváním petice na jeho podporu, aby následně došlo k úniku informací z trestního spisu ze státního zastupitelství do médií těsně před termínem odevzdávání petice na podporu kandidatury tohoto případného komunistického kandidáta. Je samozřejmé, že jakékoliv trestní stíhání zahájené bezprostředně po oznámení kandidatury za skutek z delší minulosti vyvolává pochybnosti o účelovosti postupu státu.
Rozdílný přístup
V souvislosti s kandidátem Divišem, který byl ministerstvem vnitra vyřazen a přišel téměř o polovinu času na reálnou prezidentskou kampaň, je nesporné, že stát vyřadil z prezidentské volby všechny kandidáty, kteří, až do doby vítězství dr. Diviše u Nejvyššího správního soudu, nebyli propojeni se státní mocí přes mzdy, dotace a tak dále. Vyřazení Diviše se stalo v důsledku postupu ministerstva vnitra, který, dle Nejvyššího správního soudu, představoval „nejhrubší pochybení ministerstva“. Osobní odpovědnost ministra nebyla vyvozena.
I někteří další registrovaní prezidentští kandidáti přitom v televizním vysílání vyjádřili vážné pochybnosti o nízkém procentu vyřazených podpisů na peticích u vládních kandidátů Nerudové a Pavla, zatímco u nevládních kandidátů byla zjištěna vysoká chybovost.
O rozdílném přístupu státních orgánů ke kandidátům pak svědčí i přístup akreditačního úřadu ke kandidátce Nerudové. Národní akreditační úřad vede nejméně jedno správní řízení s Mendelovou univerzitou v Brně kvůli podezření pramenícímu z nezvykle krátké doby studia některých absolventů. Týká se to i období mezi lety 2018 a 2022, kdy řídila univerzitu právě Nerudová.
Se závěrem kontrol se ale veřejnost nejméně do prvního kola prezidentských voleb neseznámí. Stát přitom ani včas neposkytuje veřejnosti relevantní informace o tom, kdo byl konečným vlastníkem zahraničních firem profitujících na ohrožení nejen studentů Mendelovy univerzity, ale i reputace Česka v zahraničí nestandardním postupem školy poté, co se stala její funkcionářkou stávající prezidentská kandidátka.
Veřejnost nejenže neví, proč nebudou tyto informace zveřejněné ještě před volbou prezidenta, ale též netuší, kdo byl případným pachatelem úniku informací v listopadu 2009 z Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (že bruselská komise chystá razii v energetickém kolosu ČEZ a Energetickém průmyslovém holdingu; ten ovládaly skupiny J&T a PPF v době, kdy byl jeho místopředsedou manžel prezidentské kandidátky). Občané (alespoň já ano) by možná rádi znali podrobnější informace o tom, za co byla firmám, kde manžel Nerudové působí, v posledních 5 letech vyplacena od státu částka přesahující miliardu korun.
Koneckonců v souvislosti s touto kandidátkou je velmi decentní i tisk, přičemž podobně by šlo statisticky vyhodnotit, jak veřejná moc přistupuje k dalším prezidentským kandidátům.
Babišův soud
Stejné pochybnosti o ovlivňování prezidentské kampaně pak existují i ve vztahu k soudnímu řízení Babiše. Pevně ale věřím v naši justici a nezávislost soudu.
Je zbytečné posuzovat, zda se v trestním stíhání vyskytly, či nevyskytly účelové věci před podáním obžaloby, důležité je, co se dělo u soudu a zda je soudní řízení typické. K vlastnímu průběhu se nevyjadřuji, protože by hodnocení mohlo být zkreslené. Dále uvádím pouze to, co lze zjistit a ověřit.
Mezi lidmi se diskutuje, lze-li očekávat spravedlivé rozhodnutí. Nejčastěji se hovoří o účelově vybraném soudci, nezvykle vysokém počtu přísedících a o neobvykle stanovených termínech hlavního líčení.
Proč soudce Šott
Článek 1 odstavec (1) Ústavy uvádí: „Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.“ Obavy z účelově vybraného soudce vycházejí ze skutečnosti, že z množství soudců je soudcem zrovna Šott.
Možnost účelového vybrání soudce v minulosti naznačoval prezident Klaus. Ten 13. ledna 2005 napsal dopis předsedovi vlády Grossovi. V něm se podivoval nad vysokým procentem odposlechů navrhovaných k nařízení státními zástupci k realizaci v Brně. Napsal: „Vůbec není vysvětleno, proč v rámci odposlechů realizovaných teritoriálními útvary SKPV soustavně zaujímá první místo Jihomoravský kraj (v roce 2003 více než čtvrtina všech odposlechů v ČR), zatímco v Praze jen 15 %. Je to vzhledem k odlišnému objemu trestné činnosti, nebo vzhledem ke způsobu povolování odposlechů v jednotlivých krajích?“
Jinými slovy prezident naznačoval, že nelze vyloučit, že si s přihlédnutím k možnosti, že v některých věcech může rozhodovat více soudů, státní zastupitelství vybírá v konečném důsledku soudce, který bude rozhodovat o jeho návrzích. Skutečnost, že osobnost soudce hraje zásadní roli v tom, jak bude vyřízena jakákoliv věc předložená navrhovatelem, je dokazatelná i statisticky.
V kauze Babiše (tak věc ve stručnosti nazývám, přestože jsou zde dva obžalovaní) připadalo do úvahy, že by věc projednávaly dva soudy – Krajský soud v Praze a Městský soud v Praze. Řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Čapí hnízdo je ve Středočeském kraji, poškozený žije u Prahy.
Státní zastupitelství z důvodů jemu známých podalo obžalobu u Městského soudu v Praze, a tak dle rozvrhu práce věc připadla do senátu soudce Šotta. Není žádné tajemství, že obžalobu v trestních věcech podává pouze státní zastupitelství. To tak dokáže správně vyhodnotit, kdy, i v případě, že by bylo více soudců, kteří by připadali do úvahy dle rozvrhu práce, má zahájit soudní řízení, pokud by chtělo, aby věci projednával konkrétní soudce.
Mohl být zájem na tom, aby věc projednával JUDr. Šott? Je známo, že jako renomovaný soudce řešil řadu případů. Známá je kauza Bárty. V ní mj. nejdříve odsoudil, a pak pod vlivem Městského soudu v Praze, kde tehdy nepůsobil, osvobodil předsedu Věcí veřejných. Rozhodoval tak známou politickou kauzu mající zásadní politické a ekonomické souvislosti pro Českou republiku. Přístup tehdejšího Městského soudu v Praze byl podpořen též Nejvyšším soudem.
Bárta a Babiš: existují podobnosti?
Existují podobnosti mezi trestním řízením Bárty a Babiše?
Obžaloba byla podána tak, že umožnila, aby v trestních řízeních Bárty coby kritika církevních restitucí i Babiše jako politika, který chtěl zdanit církevní restituce, rozhodoval stejný soudce. Pokud by se Šott nestal soudcem MS, nikdy by nemohla vzniknout situace, že by mohl soudit Babiše ve věci Čapího hnízda.
Některým lidem tak vadí, že Šott v přímém přenosu chybně odsoudil tehdejšího nejvýznamnějšího kritika restitucí Bártu a že shodou okolností nyní soudí i druhého významného kritika realizace restitucí. Jinak řečeno, některým vadí to, že oba významné kritiky církevních restitucí soudí z řady soudců shodou okolností stejný soudce a že významné kritiky církevních restitucí nesoudil nikdy jiný.
Trestní řízení zahájené proti Bártovi bylo záminkou k rozpadu Věcí veřejných a následně umožnilo schválení restitucí. Tehdy se odtrhla část členů Věcí veřejných z této strany pod vedením místopředsedkyně vlády Peake. Ta založila pravicovou stranu Lidem – liberální demokraté. Neodešla z vlády jako členové Věcí veřejných. Spolu s dalšími členy Lidem umožnila schválení církevních restitucí a dle některých lidí fakticky nemorální vyvedení sta miliard majetku státu. Bárta byl dokonce navržen za svědka specifického postupu státu při projednávání návrhu Ústavnímu soudu na zrušení zákona o majetkovém vypořádání státu a církví.
Podobnost s řízením ve věci Bárty existuje ve využívání přísedících. Někteří naznačují, že je nestandardně vysoký jejich počet.
K průběhu soudu: časová souvislost
Soudce Šott se po obvyklé stáži, kdy se často soudci vrací na svůj původní soud, nevrátil. V říjnu 2017 byl jmenován soudcem Městského soudu v Praze.
Dne 10. srpna 2017 obdržela Sněmovna žádost o vydání Babiše a tento byl, shodou okolností v září 2017 těsně před říjnovými sněmovními volbami, vydán k trestnímu stíhání. A jak zřejmo, v říjnu 2017 se stává soudcem Městského soudu v Praze Šott.
V souvislosti s vlastním soudním řízením měly být soudem stanovovány termíny hlavního líčení tak, aby bezprostředně navazovaly na termíny voleb v České republice a sloužily k ovlivnění výsledků a veřejného mínění proti Babišovi a hnutí ANO. Je to realita?
Soudní řízení ve věci Babiše bylo nařízeno po několika měsících od podání obžaloby na 12. září 2022. Volby senátní a zastupitelské se uskutečnily 23. a 24. září 2022, takže v samotném závěru volební kampaně neměl předseda politického hnutí a ani kandidátka na senátorku reálnou možnost se kampaně aktivně účastnit v odpovídajícím rozsahu.
Termín závěrečného hlavního líčení v trestní věci byl stanoven na 4. až 6. ledna 2023, když první kolo prezidentských voleb se má uskutečnit 13. a 14. ledna 2023.
Tvrdí se, že by asi nic nebránilo tomu, aby se soudní jednání konalo o několik dnů později po senátních či prezidenských volbách a nedocházelo k ovlivnění voleb (případně mohlo být nařízeno již před prázdninami a vše by bylo uzavřeno dávno před volbami). Projednávání věci je využito i k tomu, že Markéta Pekarová Adamová jako předsedkyně Sněmovny právem uvádí, že poslanec Babiš chodí na soud častěji než do Sněmovny.
Statistické údaje o senátu soudce Šotta
Při posuzování možné účelovosti termínů hlavního líčení je třeba zkoumat statistické údaje o nařizování hlavního líčení v senátu soudce Šotta v jiných věcech a takto zjištěné údaje porovnat s termíny voleb. K tomu se dá využít veřejně přístupný web ministerstva spravedlnosti.
Soudní řízení 56 T 7/2022 u Městského soudu v Praze (neplést s Krajským soudem v Praze, který by věc též mohl projednávat) bylo dle webu zahájeno 21. 3. 2022. První soudní jednání bylo původně nařízeno na dny 12. – 16. 9. 2022, poslední soudní jednání na dny 4. – 6. ledna 2023. Rozsudek má být vyhlášen 9. 1. 2023.
Porovnáme-li údaje z řízení 56 T 7/2022 u Městského soudu v Praze s ostatními řízeními vedenými v tomto senátu 56 T zahájenými v roce 2022 tak, jak jsou uváděna na webu ministerstva spravedlnosti, zjistíme, že v roce 2022 tento senát rozhodoval 12 věcí se spisovou značkou z roku 2022.
Z 12 věcí 4 mají v údajích o řízení uvedeno datum zahájení řízení 1. 10. 2021. Je tak zbytečné je posuzovat. Zbývá osm věcí zahájených v roce 2022.
U věci 56 T 11 / 2022 je uvedeno zahájení řízení dne 17. 5. 2022, tj. zdánlivě dříve, než bylo zahájeno řízení u případu s nižším pořadovým číslem. To souvisí s tím, že k zahájení řízení původně došlo u jiného soudu. U Městského soudu v Praze věc padla až 13. 10. 2022. Proto jsou spisové značky uváděné správně. Při posuzování této věci je tak vycházeno z data zahájení řízení jako z 13. 10. 2022 a ne z data zahájení na jiném soudu.
Z těchto osmi případů byl první den hlavního líčení nařízen v průměru po 55 dnech od podání obžaloby, u Babiše po 175 dnech. Ani v jednom případě nebyl termín nařízení hlavního líčení u tohoto senátu delší než u Babiše.
Pokud by hlavní líčení u Babiše bylo nařízeno po 55 dnech, mělo se poprvé konat 15. 5. 2022, respektive v pondělí 16. května 2022, tj. ještě před prázdninami. Od prvního dne hlavního líčení 12. 9. 2022 do 9. 1. 2023, kdy má ve věci Babiše dojít k vynesení rozsudku, uplyne 119 dnů. Pokud by se první hlavní líčení uskutečnilo v pondělí 16. 5. 2022, tak by 12. září 2022 nastal 119 den. K vynesení rozsudku by tak došlo v den, kdy se poprvé konalo hlavní líčení; Babiš i spoluobžalovaná by měli možnost se účastnit volební kampaně aktivně a nemuseli by být u soudu v jejím průběhu.
Všechna trestní řízení zahájená v roce 2022 v senátu 56 T v prvním pololetí roku 2022 jsou s výjimkou věci Babiše ukončená.
S ohledem na výše uvedené si na základě dostupných údajů může každý sám udělat obrázek o tom, jestli v České republice dochází, či nedochází ke zneužití státní moci proti nepohodlným, a vyvodit i svůj závěr k prezidentským volbám a k vyřazování kandidátů nespojených se státní mocí. Absurdita vyřazení Karla Diviše je pak potvrzena i nezávislým Nejvyšším správním soudem.
