Kdo prodělal covid, nemusí se nechat očkovat, vzkazuje přední český vakcinolog a vedoucí lékař Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové Jiří Beran.
Epidemiolog Beran patří bezesporu ke špičkám v oboru a do českého povědomí se letos zapsal propagací léku Isoprinosine k eliminaci rozvoje nemoci COVID-19. Má jasnou představu o tom, jak chránit nejohroženější skupiny obyvatelstva a kdo by se neměl očkovat vakcínou proti novému typu koronaviru „Já myslím, že se dá věřit všem těmto vakcínám, které prošly přes registrační proces, ať už je to v Americké lékové agentuře (The Food and Drug Administration, pozn. red.), nebo u Evropské lékové agentury EMA (European Medicines Agency, pozn. red),“ říká úvodem Jiří Beran.
A vysvětluje: „V podstatě když si to vezmeme, hovoříme o dvou typech očkovacích látek: jsou to očkovací látky, které v sobě nesou takzvanou messengerovou ribonukleovou kyselinu (mRNA), anebo jsou to očkovací látky založené na takzvaném vektoru, kterým většinou bývá neškodný virus.“
Princip obou dvou očkovacích látek je podle epidemiologa Berana v podstatě stejný: „Jejich cílem je, aby vnikly do nitra buňky a tam tu buňku ovládly a budily zde zdání toho, že uvnitř buňky je koronavirus.“
„Já osobně bych chtěl nechat očkovat tatínka, to určitě,“ dodává Jiří Beran. „Ale my v rodině jsme to už povětšinou prodělali, takže pro nás je očkování v tuto chvíli zbytečné, protože to onemocnění zanechává dlouhodobou imunitu,“ konstatuje Jiří Beran s odkazem na švédské vědecké studie, které podle něj problematiku zkoumaly na úrovni buněčné imunity.
„Vědci zjistili, že lidé, kteří prodělali i velmi mírné onemocnění, mají dostatek buněčné paměti, která je ochrání na dlouhou dobu proti smrtelnému nebo vážnému onemocnění COVID-19. Je proto možné s očkováním počkat jeden až dva roky. Zdá se, že ta imunitní pamět může být až několikaletá,“ upozorňuje epidemiolog Beran.
