Svou analýzu omezím na pražské komunální volby. Je to z toho důvodu, že pouze v Praze šla do voleb koalice Solidarita, která sdružuje ČSSD, Zelené, Idealisty, Budoucnost a v některých obvodech také stranu Levice.
Její nezdar má totiž obecnější výpovědní hodnotu. Je to koalice, která jde podobným směrem jako levice ve Francii a jinde. Uvědomuje si, že je zapotřebí levici sjednocovat, a ne dále štěpit. Jenže proč byl její celopražský volební výsledek 2 % a výsledek KSČM ještě nižší? Proč veškerá levice v pražských komunálních volbách nedostala víc než 3,5 % hlasů?
Nejprve k celkovým výsledkům. Podle některých komentátorů vyhráli všichni, rozuměj všechny současné parlamentní strany a strany či hnutí působící na magistrátu. Každý něco získal nebo aspoň udržel to, co má. Podívejme se na to jinak. Kdo že ve skutečnosti získal většinu hlasů? Většinu hlasů získaly hybridní strany a hnutí, které mimo jiné propagují levicová sociální témata. Vedle toho hlásají liberálně tržní hodnoty, manažerismus, konkrétní komunální cíle a zájmy. Jsou to strany a hnutí, která nejsou ani pravicová, ani levicová, nýbrž podle potřeby mění barvu jako chameleon a stávají se pravicovými nebo levicovými. V komunálních volbách se chameleon vybarvil téměř levicově.
A kolik hlasů v komunálních volbách získal?
Jejich chameleonská povaha odpovídá celkovému charakteru dnešní společnosti. Nepřevažují v ní hodnoty liberalismu, konzervativismu ani socialismu, nýbrž vzniká tu směs namíchaná ze všech těchto směrů. Svědčí o tom sociologické výzkumy, které zpochybňují představu, že nastal konzervativní společenský obrat a že k politickému úspěchu stačí zahrát na konzervativní strunu.
Zkrátka řečeno, v komunálních volbách zvítězily hybridní strany a hnutí z toho důvodu, že většina voličů má také hybridní politické a ekonomické názory. Jsme v období, v němž se rozpadá nadvláda doktrín a kultur devadesátých let, jimiž byl neoliberalismus, liberální demokracie a postmodernismus. Výsledky voleb vyjadřují celkové rozpoložení společnosti, které jsem popsal jako hybridní fázi interregna. Lidé v něm chtějí jak pravici, tak levici, a zároveň o sobě říkají, že se nehlásí ani k pravici ani k levici.
A samotná pravice? Liberálně pravicové strany, spojené v koalici SPOLU, získaly o polovinu méně hlasů: 24 %. A další strany dopadly takto: sociálně liberální strana STAN získala 8 %. Konzervativně populistická SPD dostala 5 % hlasů.
Z toho plyne, že v Praze sice zvítězila liberálně pravicová koalice SPOLU, ale její politická a ekonomická orientace představuje menšinu odevzdaných hlasů. Více než polovina odevzdaných hlasů bylo pro strany a hnutí, které tak či onak pracují s levicovými sociálními tématy.
Objektivní důvody neúspěchu levice
Prvním důvodem nezdaru bylo, že hybridní strany (tak řečeno) vykradly arzenál levicových stran. ANO se zaměřilo na sídliště a v podstatě všechny hybridní strany vystupovaly proti růstu cen energií, proti neomezené moci developerů, propagovaly dostupné bydlení a levnou veřejnou dopravu. K tomu často přimíchaly podnikatelskou a tržní rétoriku, která je mediálně a politicky podporovaná. A doplnily další témata. ANO přišlo s tím, že pokud bude vládnout, bude zase lépe; Praha Sobě mohla ukázat na svou praxi na magistrátu, která v zatuchlých magistrátních poměrech vyvolala pobouření, atd. Proti hybridním stranám a hnutím neměly levicové strany nic, s čím by mohly vyrukovat jako se svým vlastním arzenálem.
Druhým důvodem nezdaru levice bylo, že ANO, Piráti, atd. jsou mediálně a politicky viditelné značky. Mají za sebou viditelnou stopu a jsou v tomto směru aspoň nějak čitelné. ČSSD zmizela z vrcholné politiky a pro většinu společnosti se tím pádem stala neviditelnou. Nové levicové strany a hnutí (Levice, Idealisté, Budoucnost) v širších společenských vrstvách dosud známé nejsou. Koalice Solidarita se proto pro většinu voličů zjevila jaksi odnikud.
Z těchto dvou důvodů měla kampaň Solidarity omezený účinek.
Co se týká KSČM, její volební výsledek byl ještě horší než u Solidarity. Její výsledek svědčí o tom, že se jí neosvědčuje spojování s konzervativními populisty, které předvádí mediálně výrazná část KSČM. Ve zkratce lze říct, že SPD vysálo voliče KSČM podobně jako ANO vysálo voliče ČSSD.
Subjektivní důvody neúspěchu
Jsou tu samozřejmě nedostatky a chyby nového politického subjektu, jímž je Solidarita. Ty vycházejí z toho, že Solidarita vznikla jako první pokus, jak v současné době spojit roztříštěnou českou levici. Její kampaň nemohla být bez chyb. Jak řečeno výše, její arzenál byl vykradený. Voliči v zásadě všechno slyšeli od hybridních stran (energie, sídliště, developeři, veřejná doprava…). Mluvila o vážných existenčních starostech lidí a zároveň jako svůj hlavní symbol používala dětinské značky – smajlíky. Navozovaly dojem, že si chceme hrát. Jeden z jejích hlavních sloganů byla „péče“. Budeme pečovat o to či ono. Na voliče mimo jistou levicovou bublinu to muselo působit jako vzkaz, že je považujeme za předmět péče, tedy za handicapované občany, kteří potřebují péči. Byla v tom malá citlivost k tomu, jak uvažuje pražský lid: nechceme ponižující péči, nýbrž potřebujeme odvahu ke společnému boji za naše sociální práva.
Dále to byly nevýrazné projevy lídryně celopražské Solidarity Anny Šabatové. Uznávám všechny její zásluhy a osobně si jí vážím. Vím také, jak obtížné bylo najít mediálně známou levicovou osobnost, na níž by se zúčastněné strany shodly. Nicméně z objektivního hlediska nebylo šťastné, že lídryně Solidarity chtěla působit jako chápající máma. Chyběl tah na branku, levicové sebevědomí, politická bojovnost, snaha nastolit nové pohledy. Např. bylo možné zdůraznit, že Vídeň, Berlín a další města s vysokým hodnocením kvality života mají levicové radnice. Pokud se k těmto městům chceme přiblížit, potřebujeme levicovou pražskou radnici. Ale tato skutečnost v jejích projevech poněkud zapadla atd.
Přes všechny subjektivní nedostatky a chyby bylo hlavní to, že se vůbec podařil první krok na cestě sjednocení levice. Jak jinak se na to dívat? Levice nemá jinou šanci než se v objektivně obtížných podmínkách sjednocovat. Její spojování s hybridními stranami nebo s konzervativními populisty hrozí tím, že budou vyluxováni i poslední voliči, kteří jí ještě zbyly. Proč volit ČSSD, když můžeme volit ANO? Proč volit KSČM, když tu je SPD?
Levici nezbývá nic jiného než se spojovat a dlouhodobě pracovat na vytváření společenského hnutí, které nastolí témata, s nimiž si ANO a jiného hybridní strany zahrávají, ale z podstaty věci je nemohou dotáhnout do konce. Může to být požadavek demokratizace oligarchického vlastnictví, veřejná kontrola bank, apod. Snad právě toto je poselství nezdaru ve skončených komunálních volbách.
Text byl původně určen pro analytický web !Argument.
