Nemyslím si, že je náhoda, že vládní koalice nepodporovala výhradně generála Pavla. Upínali se na jiné kandidáty, na Danuši Nerudovou a Pavla Fischera. Pochopitelně.
Generál byl vycvičený a vychovaný k tomu, aby třasořitky, kteří sedí v židlích ministrů, posílal dělat rajony. Političky, které nemají náhled na vlastní intelektuální nedostatečnost, by měly místo maximálně v kantýně a nacházely se pod jeho rozlišovací schopností.
A teď si ho mají vodit jako loutku? Zajímavá představa.
Politici v systému, v němž žijí a myslí generálové, jsou armádě formálně nadřazeni, v praxi ale musí respektovat, pokud armáda řekne, že něco jde a něco nejde, a především ji nechat dělat si, co potřebuje. A taky se jí trošku podvědomě bát, protože armáda je organismus, který se v krajním případě může vydat jinam, než si jeden představuje.
Takže aktuální vyprávěnku, že v případě pana generála jde o nějakého preferovaného vládního kandidáta, pokládám za mylnou. Vláda chtěla na prezidentský post úplně jiné lidi – a moc dobře věděla proč. Jenže ti jiní lidé nejsou schopni porazit Andreje Babiše, kterého představitelé vládní koalice naprosto nesnáší. Generál toho schopen je. Možná proto, že je mu v některých směrech podobný.
Mimochodem, také rétorika týkající se tzv. kulturních válek v kampani je směšná.
Manželství pro stejnopohlavní páry? Ale kdeže. V mentálním světě, v němž generálové žijí, nic takového neexistuje. Jistě, nutnost žádá, aby se to chvíli říkalo a napsalo do nějakých papírů. Ale to je tak všechno. Plac se taky musel zamést, aby se na něm dala cvičit pořadová cvičení.
Ještě mi vážně tvrďte, že generál se bude starat o nějaké genderově neutrální toalety. Tak určitě.
(Autorka, ač respektovaná, požádala o stažení svého jména, text ponecháváme pod zkratkou red.; redakce.)