SPECIÁL COVID-19: Aktualizované statistiky z domova i ze světa →
FOTO: archiv PressPort Magazínu

Vláda podceňuje právní aspekty krize: Náš právní řád nezná lichvu?

Aktualizace:
Hodnocení čtenářů1 Hlasování
97
97

Jsem smutný z toho, co se děje. Místo ochrany toho nejdůležitějšího, tj. lidských životů a zdraví, se spíše řeší, komu a jak pomoci. To je sice mimořádně potřebné, ale prioritou je předcházení ohrožení lidských životů a případného zhroucení, respektive vážného ohrožení chodu státu a ekonomiky v budoucnu. Můžeme spadnout do bídy, můžeme se mít velmi špatně, můžeme být v tísni. Uchráníme-li životy a zdraví lidí a národní hospodářství, tak se z marastu vyhrabeme.

Plným právem na vládu nadáváme pro nedostatek respirátorů, roušek. Ale buďme k sobě upřímní. Řekněme si poctivě, co by nastalo, pokud by vláda na samém začátku řekla: Ochranných pomůcek je málo. Co by panika udělala s chodem státu? Možná by mělo být více ochranných pomůcek. Kdy se však přestala rozvíjet civilní obrana? Od kdy nemají naše děti masky ve školách? Kdy se skutečně snížil stupeň naší ochrany? Z hodiny na hodinu se chyby minulosti nenapraví. Jde však o to se poučit a dát jasně najevo, že v budoucnu se chyby a ohrožení lidí nebudou tolerovat. V právní oblasti však takový přístup příliš nevidím.

Vláda určitě udělala řadu chyb. Některé právní kroky v souvislosti s mimořádným stavem mohou být diskutabilní. Situace je však krizová. V tísni chyby logicky vznikají. Nejde tedy o to, zda je vše uděláno dobře, ale o to, zda se celkově řeší problémy správně. Jsem rád, že v ochraně lidí a omezení šíření nemoci patříme ke špičce. Za to vládu oceňuji.

Co mi nejvíce vadí? Vláda pravděpodobně podceňuje právní aspekty řešení krize. Vznikl ekonomický tým ústředního krizového štábu. Tým je, jak je u nás obvyklé, bez právníků. K oddělení ekonomiky a práva u nás došlo v 50. letech při zrušení Vysoké školy obchodní. Do té doby byli zakladatelé naší ekonomické vědy – učitelé ekonomiky – především právníci. Z Rakouska-Uherska si můžeme připomenout bývalého děkana právnické fakulty a několikanásobného ministra Albína Bráfa nebo profesora politické ekonomie a jednu dobu i ministra financí Předlitavska JUDr. Josefa Kaizla. I po vzniku Československa stáli právníci velmi často v čele ekonomických ministerstev, profesor Pazourek byl rektorem Vysoké školy obchodní v Praze i Českého vysokého učení technického. To se však po roce 1948 změnilo, a tak se ani nedivím zbytečným žalobám na stát v souvislosti s krizí. Řešení ekonomických aspektů bez právníků mi připomíná přístupy po Únoru 1948 či ptáka, který chce létat a má zlomená křídla.

Děsím se jako advokát toho, co se v právu děje. Nejen v analýze účelových trestních stíhání, ale například i loni na vědecké konferenci jsem uváděl velmi podezřelé příklady trestních kauz či prokazatelně nepravdivá tvrzení státních zástupců.

Považuji za velkou chybu, že doposud vláda neodvolala nejvyššího státního zástupce. Děsím se jako advokát toho, co se v právu děje. Nejen v analýze účelových trestních stíhání, ale například i loni na vědecké konferenci jsem uváděl velmi podezřelé příklady trestních kauz či prokazatelně nepravdivá tvrzení státních zástupců. Jak je možné, že někteří dodavatelé roušek násobně zdražili jejich ceny? Cožpak náš právní řád nezná lichvu a peněžité tresty?

Ano, stát proti lichvě a mafii nebojuje tak, jak jsem přesvědčen, že by měl bojovat. Orgány činné v trestním řízení zde plní svoji roli minimálně mírně řečeno diskutabilně. Nastane-li v budoucnu další krize, zase na tom vydělají spekulanti a budou ohroženy životy lidí? Proč by nespekulovali, když vidí, že se nic moc neděje. Jak na vzniklou situaci reaguje nejvyšší státní zástupce? Není to podobné, jako když bývalý ministr vnitra Chovanec hovořil o ukrajinské mafii? Jak zabezpečila struktura státního zastupitelství ochranu lidí před mafií? Kolik mafiánů bylo postaveno před soud?

Místo důsledného a korektního jednání státních orgánů tak, aby se lidi nemuseli bát, vznikají různé a obtížně pochopitelné kroky státní moci. Chápu, že ne vždy vše vyjde. Dokonce mohu i pochopit justiční omyly.

Tento týden mi volal bývalý klient, který si odseděl nepodmíněný trest pro údajné podvody. Chtěl vědět, jak se mám a zda jsem zdráv. Znovu mi poděkoval za služby a znovu opakoval, že byl nevinný, ale že chápe, že když proti němu svědčily osoby v minulosti odsouzené pro trestnou majetkovou činnost, zatímco pro něj osoby netrestané, že se může stát, že odsoudí nevinného. Nevěděl jsem, zda mám víc radost z jeho zájmu o bývalého obhájce, nebo zda se více stydím za některé naše kroky. Připadal jsem si podobně jako včera na soudu u spoluobviněného mého klienta, kde jsem zastupoval nemocného kolegu. 

Bez jednoho dne čtyři měsíce je můj klient zbaven osobní svobody a za tu dobu neviděl jediného představitele státní moci. 

Chtěl jsem nahlédnout do vyšetřovacího spisu, abych mohl předložit důkazy, že tvrzení státní zástupkyně v návrhu na prodloužení vazby není asi pravdivé. Bez souhlasu státní zástupkyně mi to soud odmítl a rozhodl o prodloužení vazby na základě návrhu státní zástupkyně na prodloužení vazby, který měl za přílohu vyšetřovací spis. Jeho celý obsah jako obhájci lidí ve vazbě neznáme. Co myslíte? Dostali jsme souhlas státní zástupkyně? Ne, ani jsme o něj státní zástupkyni na vazebním zasedání nemohli požádat. Nepřišla.

V téže věci je můj klient ve vazbě od 4. 12. 2019. V souladu s rozhodnutím Ústavního soudu na základě jeho ústavní stížnosti, kdy se domáhal ochrany svých lidských práv a kdy mu Ústavní soud vyhověl, mu do dnešního dne, tj. bez jednoho dne za čtyři měsíce, ani nezačala běžet lhůta pro podání stížnosti do vazby. Bez jednoho dne čtyři měsíce je zbaven osobní svobody a za tu dobu neviděl jediného představitele státní moci. 

Jako advokát například nechápu zcela nepochopitelné a zbytečné ohrožení svého života (po hospitalizaci na JIP závisle na současné epidemii, pozn.) v souvislosti s výkonem advokacie. Byl jsem spolu se svým klientem, u kterého jde již o druhou ústavní stížnost, včera donucen se obrátit na Ústavní soud s ústavní stížností pro porušení svého práva na život a s tím souvisejících práv mého klienta.

Neopustím svého klienta, přestože by se to někomu mohlo hodit, budu jej chránit a povinnosti advokáta nezradím. Advokát je ve stejné situaci jako lékař. Ten stejně jako my advokáti nesmí zradit a opustit své klienty, opustit své pacienty, přestože třeba ani není dostatečně zabezpečen ochrannými pomůckami. Je to riziko povolání. U lékaře i u advokáta. To však neznamená, že nebudu hájit své právo na život státem zcela zbytečně ohrožené. Je třeba chránit životy a zdraví všech. Nikdo z nás nemá důležitější povinnost. To samozřejmě platí i pro státní orgány včetně státního zastupitelství.

PODPOŘTE
PressPort Magazín
DĚKUJEME
Vláda podceňuje právní aspekty krize: Náš právní řád nezná lichvu?
Hodnocení čtenářů1 Hlasování
97
97

O nás

PressPort Magazín (ppmagazín.com; pressportmagazín.cz) je nezávislá zpravodajsko-publicistická platforma. Spuštěna byla dne 11. listopadu 2018. Vydává Pribil Production.

Další příspěvky
Izraelce čeká třítýdenní karanténa. Nebudou smět vycházet dál než 500 metrů od domova