SPECIÁL COVID-19: Aktualizované statistiky z domova i ze světa →
KOLÁŽ: PressPort Magazín; foto: ODS

Volby 2021: Prohra Andreje Babiše otevírá cestu k návratu polistopadového kartelu

Vítězem voleb je opozice. Je nutné vzít tento fakt v úvahu a poskytnout opozici, korektně a věcně, šanci k sestavení vlády

David Martinek Komentátor
Analýzy
Rubrika Analýzy PressPort Magazínu. Zabývá se mimo jiné analýzami politických či policejních (bezpečnostních) témat.

České volby 2021 skončily reálnou prohrou Andreje Babiše. Na cílové pásce jej v říjnu 2021 přefinišoval politický kartel tradičních porevolučních stran – ODS, KDU-ČSL a TOP 09. 

Přestože je možné, že prezident pověří Babiše jednáním o sestavení vlády, realitou bude spíše opačný výsledek. Vítězem voleb je opozice. Je nutné vzít tento fakt v úvahu a poskytnout opozici – korektně a věcně – šanci k sestavení vlády. Volby rozhodly takto.

Volby rozhodly, že politický kartel, proti kterému se vzepřely v roce 2017 rozsáhlé voličské skupiny, znechucené z kauz tunelování státu, plundrování veřejných zdrojů a nekonečných skandálů, je znovu blízko uchopení moci.

Není to dobrá zpráva. Bohužel.

Nečestné vítězství

Řekněme si pravdu. Nešlo o čestné vítězství – vítězství, které by vyplynulo ze souboje vizí a myšlenek, jakým způsobem stát vést k prosperitě. Politický zápas se vedl špinavými prostředky. Kartel vsadil na denunciaci, napadání, odmítání spolupráce, ostrakizaci a trvalý nátlak.

Během celého volebního období následovala jedna špinavá kampaň za druhou. Kartel součinně podporovali i Piráti. Nutno uznat, že nakonec tato taktika i strategie slavila úspěch. Čtyři roky trvající kampaň, která od prvního okamžiku minulých voleb do posledních vteřin volebního klání stavěla premiéra a jeho lidi do nejhoršího možného světla, aktivizovala společnost po celou dobu účinkování vlády a výrazně přispěla k dalšímu štěpení společnosti.

Kampaně systematicky podkopávaly aktivitu vlády, odrazovaly od spolupráce, podvazovaly činnost vlády, odváděly pozornost od výkonu a problémů státu a prostřednictvím médií zaměstnávaly celý národ. Namísto práce pro lidi jsme jako stát a společnost řešili jednu pseudokauzu za druhou.

Lidé z tábora oponentů to tímto způsobem nevidí. Naopak: prohra ve volbách znamená konec nenáviděného Andreje Babiše. Mám obavu, že tuto část voličů nezajímá skutečná podstata dění. Tím je logika politického zápasu v demokracii. Chápu a vnímám, že jim jde především o symboly. Mluví o demokracii. Jásají o konci komunistů. Budiž. Radují se z vítězství prodemokratických sil. Ale obávám se, že je to jinak. Spousta lidí jednoduše nepochopila základní věc. Politickou konkurenci.

Politická konkurence je základní princip demokracie. Babiš byl patrně jediným člověkem, který mohl nabourat nerušený režim vládnutí polistopadové moci od roku 1989 do roku 2017. Moci, jejíž angažmá vedlo k trvalému plundrování české ekonomiky počínaje privatizací, výprodejem majetku státu, podniků, infrastruktury a hodnot, které tady vznikaly a budovaly se po desítky let. Které ale neustalo ani poté, co privatizace skončila.

Kartel polistopadových politických stran se za celou dobu vlád od listopadové revoluce naučil jedinou věc: rozbíjet a vyprodávat stát. Bilance polistopadových vlád je odstrašující. Jako stát jsme přišli o bilióny.

Politika polistopadového kartelu vedla k ekonomickému modelu, postaveném na plošném a vytrvalém vytěžování české ekonomiky, populace, postavení Česka jako montovny, podřízené, subalterní a nevýznamné ekonomiky v podmínkách globalizovaného světa. K mizerným, třetinovým platům oproti Západu, postupnému propadu životní úrovně celých tříd, a především, za souběžného vytváření iluze, že takto, tímto způsobem, je vlastně možné vést zemi donekonečna, až k hlubokému úpadku.

Tento model měl a má, v podání polistopadového kartelu, zásadní atribut a tím je postoj proti předchozímu komunistickému režimu. Z něj čerpaly polistopadové partaje svou legitimitu a přízeň voličů. Odmítnutí a odmítání komunistů je referenčním postojem většinové společnosti, jak se ukázalo i ve volbách 2021. A právě fakt, že polistopadové strany si přisvojily tento referenční postoj a tím se pasovaly do role „demokratů“, tak každá jiná politická konkurence vlastně představuje „nedemokraty“. Je to nejhlubší omyl části české společnosti. Považovat ty, kteří nefandí polistopadovému kartelu za „nedemokraty.“ 

Demokraty jsme ve valné většině všichni. Debata a zápas o moc je ale jinou věcí. Opozici proti kartelu, příznivcům Andreje Babiše (a také SPD, Trikolóry a dalších) šlo o něco jiného. Ne o bourání demokracie. Ale o zápas o vlastní postavení. O solidní životy, dobrou a dobře zaplacenou práci. O slušné bydlení. Slušnou životní perspektivu. O společenské uznání jejich postavení, statutu a práce. O ukončení korupce, devastující ekonomiku. O znovuobnovení potenciálu domácího průmyslu, zemědělství, vědy, kultury. O zkvalitnění chodu institucí.

Co přinesla politická konkurence

Babiš a ANO představoval a představuje první skutečnou politickou konkurenci polistopadového kartelu. Protože polistopadová moc si během let od roku 1989 – 2017 získala a vybudovala rozsáhlou podporu v institucích, médiích, provozu státu a díky této provázané moci mohla na úkor státu a lidí prosperovat a nerušeně a donekonečna stát okrádat.

Až Babiš, jako těžká váha české ekonomiky, člověk se zkušenostmi, znalý dokonale jak byznysu, tak i prostředí české politiky, se byl schopen obrovské moci polistopadového kartelu postavit. Postavit reálnou konkurenci. O to větším překvapením bylo, že skutečně vyhrál volby 2017, a dokonce i sestavil vládu. A vládnul.

Za cenu, kdy po odmítnutí ze strany kartelu vykročil z komfortní zóny a přijal podporu komunistů. Byl to jediný možný způsob, jak ustavit vládu. Multimiliardář, který přijme podporu od komunistů. Od odmítaných symbolů předchozí éry. Díky sociální demokracii se tato věc skutečně podařila.

Dnes, především díky sociálním demokratům a komunistům, můžeme říct, že v Česku funguje princip politické konkurence. Výsledek politické konkurence se dostavil prakticky okamžitě. 

Změnami, které vedly k posílení role pracujících. K lepším platům. Lepším důchodům. Vláda tento nutný směr nastartovala a přes obrovský povyk opozice i prosadila. Podporu rodičovského příspěvku. Podporu dětem, samoživitelkám, rodinám a důchodcům. 

Za několik měsíců budeme mít možnost srovnání. V minulosti se kartel ničím podobným nezabýval. Naopak, mzdy stagnovaly a v logice polistopadových vlád šlo o to nabízet práci lidí, jejich talent, život a čas co nejlevněji. Tak, aby zde mohly prosperovat globální firmy a levná práce byla tahákem pro lákání investic.

V logice polistopadových vlád šlo o to nabízet práci lidí, jejich talent, život a čas co nejlevněji. Tak, aby zde mohly prosperovat globální firmy a levná práce byla tahákem pro lákání investic.

Babiš ve své knize shrnuje věci, které jeho vláda prosadila. Lež! Lži, výmysly, špína, propaganda.. Je to estébák, koblihář, komouš.. To se ozve okamžitě, kdykoliv věcně upozorním, že díky konkurenci politických subjektů došlo ke změně k nazírání na způsob, jakým jsou realizovány veřejné zakázky. Srovnejte si ceny, za jaké se dnes staví dálnice nebo železniční koridory. Srovnejte si způsob, jakým strany kryly rozkrádání během svého vládnutí. Srovnejte jednání z dobře zdokumentované kauzy dotací ROP Severozápad se způsobem, kdy Babiš okamžitě ukončil činnost problémové pobočky ANO v Brně v situaci, kdy se objevilo podezření z korupce. 

Srovnejte si situaci v ostravské huti Liberty, kdy se vláda uprostřed krize kolem Vrbětic rozhodla vyřešit a vyřešila problém kolem povolenek za miliardy, odkloněných Guptou do Rumunska. Šlo o naprosto přesvědčivý zásah ve prospěch domácího průmyslu, kdy vláda podpořila odboráře, upozorňující na čachry s povolenkami v hodnotě miliard. Psalo se o zásahu Babiše, Maláčové a Karla Havlíčka? Hrozbě vyvlastnění podniku ze strany ministra Zaorálka, která rychle přivedla strany k jednacímu stolu? Minimálně. 

Bude nová vláda jednat ve prospěch domácího průmyslu stejně razantně?

Srovnejte si daňové výdaje. Babiš snížil daně o 436 miliard. Zahájil investice do infrastruktury. Vláda připravovala masivní investice, 20 tisíc projektů v hodnotě 8 biliónů korun. Investice do zdravotní péče. Do sportu. Do životního prostředí, kdy se vyměnilo 100 tisíc kotlů; zateplením prošly tisíce staveb. Zásadní změnou prošly exekuce. Milostivé léto, které odstartuje za pár dní, může pomoci stovkám tisíc lidí vybřednout z neuvěřitelného podvodu, jakým byl exekuční zákon. 

Za souběžného neustálého ostřelování opozice a průběhu jedné pseudokauzy za druhou.

Je to propaganda? Ne, realita. Po celé roky od revoluce 1989 bylo Česko eldorádem firem, které si s veřejných rozpočtů dělaly trhací kalendář. Za tiché spoluúčasti politiků z kartelu. Dnes už to víme. Média s obrovským zpožděním nakonec přinesla podrobné zprávy o tom, co s dělo v ROP, OKD, ProMoPro, ve stovkách kauz polistopadových vlád. Ale tato odhalení přišla pozdě. U Babiše naopak média nepromeškala jediný den k ostřelování fungování intencí jeho vlády.

Proč ten dvojí metr? Samozřejmě, je v pořádku, že novináři pronásledují politiky. Ale proč to nedělali už dříve? A budou to dělat teď, když se zalykají oslavami z „vítězství“?

Předčasný jásot libtardů

Teď budeme šťastně jásat, že se nám vrátila „demokracie“. Vidím to poněkud skepticky. Jediné, co se reálně vrátí, tak extraktivní režim vlády – vláda, která se překoná ve škrtech, zdražování a vysávání populace. Na jejíž účinkování budou doplácet všichni. I ti, kteří teď jásají.

V demokracii je nutné mít nejméně dvě stejně silné uskupení, usilující o moc. To je realita. Teprve díky soupeření nejméně dvou silných uskupení se do ohniska zájmu dostává občan. Pokud máte k dispozici jen jeden politický blok, dříve či později dojde k distorzi demokratických pořádků. Nenápadnému ovládnutí moci, proti kterému nelze prakticky bojovat. Pokud má taková moc na straně i média, a co je horší, nepřiznaně i veřejnoprávní, je zle. Což je přesně to, k čemu jsme se dopracovali v minulosti a co skončilo v roce 2017. 

Nyní se radujeme, že bude odstaven politický konkurent kartelu. Na stránkách Reflexu se objevují fotky Andreje Babiše ve vězeňském oblečení. Připravujete se zavírat politické konkurenty? V pořádku. Jděte do toho. Jen se poté nedivte reakci lidí.

Spousta lidí mi v debatách často vytýká, že používám slovo kartel. Musím se usmát. Volební období 2017-2021 ukázalo, že mám pravdu. Klíčové polistopadové strany se nakonec spojily do jednoho bloku – SPOLU. Kartel přestal předstírat marketingovou diferenciaci a obul se do vyzyvatele nejtvrdším a nejšpinavějším možným způsobem. Ostatně, je to způsob, jakým si počínali po celá léta od revoluce 1989.

Kartel představuje politiku, kdy líbivá hesla o demokracii, prosperitě, načančané kongresy a uhlazená televizní vystoupení ukrývají pod povrchem brutální mašinerii zla, usilující o moc, která se dá proměnit v trvalý zdroj přísunu zakázek, plynoucí z rozprodávání státu.

Nevěříte. V pořádku. Není to ani měsíc, kdy se dali představitelé kartelu slyšet, že uvažují o dalších privatizacích: Budvar, Česká pošta, České dráhy. Je to víceméně jasné. To, co se naučili po revoluci a s úspěchem realizovali po léta, se nejspíše zase vrátí.

Pokračování zítra.

vaší podpory si vážíme
Zde můžete podpořit
PressPort Magazín
DĚKUJEME
Volby 2021: Prohra Andreje Babiše otevírá cestu k návratu polistopadového kartelu
Hodnocení čtenářů2 Hlasy
100
100

O nás

PressPort Magazín (ppmagazín.com; pressportmagazín.cz) je nezávislá zpravodajsko-publicistická platforma. Spuštěna byla dne 11. listopadu 2018.

Základní sekce jsou:

  1. PUBLICISTIKA
  2. DOMOV
  3. SVĚT

Tyto sekce a jejich rubriky jsou označeny svoji základní barvou (oranžová a červená) a články z nich je možno najít i v dalších rubrikách, zejména v sekci Přehledně.

Ostatní rubriky jsou zcela samostatné a jsou označeny příslušnou barvou.

Vydává Pribil Production.

Tvorba
webů
Profesionální stránky levně >>