KOLÁŽ: PressPort Agency

Vzpomínky z eldéenky: kovboj Herbert

Noha ho bolela jako prase, ale protože byl drsňák, tak si nikdy nestěžoval a odmítal mé nabídky prášků proti bolesti

Dneska jsem si připomněla jednoho z mých nejoblíbenějších pacientů z dob, kdy jsem ještě pracovala na eldéence ve Státech.

Životní styl
Rubrika Životní styl PressPort Magazínu sleduje současné trendy.

Mým nejoblíbenějším pacientem býval Herbert. Herbert byl asi osmdesátiletý bývalý řidič dálkových kamionů a srdcem kovboj. Herbert mel úžasnou přehazovačku z bílých vlasů, které, když byly nepřehozené, mu dosahovaly až pod lopatky. Každé ráno vlasy zezadu přehodil a pečlivě spirálovitě naaranžoval tak, ze pokrývaly celou rozsáhlou pleš, a upředl tak, že se konce stáčely do takové spirálovitě býčí kudrny.

Herbert byl drsňák. Běda, aby mu někdo nabízel pomoc s něčím, co zvládl sám. Kvůli cévní chorobě ztratil už kdysi dávno jednu nohu a na druhé jsem mu dennodenně myla a obvazovala obrovské otevřené boláky. V televizi koukal buď na automobilové závody a aukce, nebo na dokumenty o divokém západu či na reality show o dřevorubcích a o rybářích na History Channel. 

Jednou za několik měsíců měl den, kdy si pouštěl (a to pak hodne nahlas a běda, kdyby někdo protestoval, to se pak rozčílil) Johnnyho Cashe a jiné mně neznámé mistry tradiční country.

Noha ho bolela jako prase, ale protože byl drsňák, tak si nikdy nestěžoval a odmítal mé nabídky prášků proti bolesti. Jen zachmuřeně koukal a odháněl me pryč. Jednou mi řekl, že už toho má dost a že chce, aby ho doktor zbavil i té druhé nohy, aby tady nemusel sedět a čučet na me ze dveří a aby namísto toho mohl jít ještě dělat něco, co ho baví. Načež se zakoukal na záběry lesa, louky a jakýchsi chlapů s koňmi, co zrovna běžely v televizi.

Jeho hrozně milá neteř, co ho chodila navštěvovat, mu nosila sáčky s čokoládičkami – takovými těmi mini baleními Kit-Kat nebo Snickers. Jednou, když jsem mu zafáčovala tu jeho nohu a zvedla se od toho (vždycky jsem u toho seděla na zemi a on přede mnou ve vozíčku), tak jsem koukala, ze na stolečku vedle mne se objevily tři do komínku srovnané čokoládičky. Pro jistotu jsem se zeptala: „To je pro me?“

„No, pro koho asi,“ houkl Herbert. Od té doby se na tom stolečku čokoládičky objevovaly pravidelně. Nechť odpočívá v pokoji.

ILUSTRACE: archiv PressPort magazínu

Další vzpomínka na dobu, kdy jsem ještě pracovala na eldéence, je na Grace, co se ve skutečností jmenovala Frances. Zemřela tak, jak žila. Její poslední slova byla: „Jsem okay.“

Pokračování zítra.

vaší podpory si vážíme
Zde můžete podpořit
PressPort Magazín
DĚKUJEME
Vzpomínky z eldéenky: kovboj Herbert
Hodnocení čtenářů0 Hlasů
0
0

Základní informace

PressPort Magazín (na doméně ppmagazin.com) je nezávislá celostátní publicistická platforma s orientací na tradiční hodnoty, která ctí svobodu slova a zakládá si na slušnosti, konstruktivní debatě a přitažlivé vizuální formě. Spuštěna byla dne 11. listopadu 2018 a všechny práce byly vykonávány bez nároku na honorář. PressPort Magazín si od té doby vybudoval slušnou pozici, kdy naše články přebírají i mainstreamoová tuzemská média. Z pohledu mediálního trhu jde o hotový produkt.