Pobouření a rozhořčení vyvolal před časem díl Smolař seriálu Případy 1. oddělení u maminky a sestry ztraceného Honzíka Nejedlého (*1988) z Prahy. Uvedli, že se jich dotklo, že scenáristé jejich rodinnou tragédii použili, nadto, jejími slovy, nepravdivě přetvořili.
„Partner mi přišel říct, že asi vidí v televizi mě a Adélu, a jestli jsem měla ráda Ondřeje Vetchého (hraje detektiva Tomáše Kozáka, jehož předobrazem je kriminalista Josef Mareš – pozn. red.), tak ho budu nejspíš nenávidět. Pak mi volala sestra, co to má být, ozývali se známí, jak je to strašný, že to nemůže být pravda,“ uvedla matka.
Z jejího skutečného příběhu, na který se můžete podívat ve videu, mrazí: před čtyřiadvaceti lety, uprostřed nezvykle teplého ledna, vyběhl její syn, teprve devítiletý Honzík Nejedlý, z velkého z rodinného domu v Praze-Podolí na ulici a zamířil za kamarádem, který bydlel poblíž a u kterého si chtěl zahrát počítačové hry. Jenže tam nikdy nedošel.
Potkal ho jen lékař – pediatr, k němuž docházel a který venčil psa. Pak už Honzíka nikdy nikdo neviděl. Jeho otec, který zemřel na rakovinu plic, se tak už také nikdy nedozví, co se se synem stalo. Jedinou nadějnou stopu rodině dal ještě v roce 1998 prostitut, který údajně pracoval v rakouském gay klubu. Ozval se, když rodina vypsala za pomoc při pátrání milionovou odměnu. „Jenže policisté na schůzku přijeli s houkačkou a vystrašili ho,“ tvrdí Ivana Nejedlá.
V Česku se ročně ztratí tisíce dětí, drtivou většinu se ovšem podaří velmi rychle vypátrat, nebo se domů vrátí samy. Často také muži zákona pátrají po dětech, kterým se nelíbí v ústavech či dětských domovech a odejdou odtud na nepovolenou vycházku. Bohužel je ovšem i řada případů zmizení, které končí tragicky nebo zůstávají měsíci po měsíci, rok za rokem bez řešení. Stejně jako v případě Jana Novotného.
