Útok na dvě Ukrajinky, jehož pachatel skončil minulý týden ve vazbě, vyvolal docela velké emoce, a to na obou stranách názorového spektra. Nelíbí se mi to z několika důvodů.
Předně, brutální napadení oněch žen nelze nijak omluvit. Sice pokládám za pravděpodobné, že útok nespadl z nebe, tedy že to nebylo tak, že by se dotyčný do obětí jen tak bez ničeho pustil pěstmi, když je míjel, ačkoliv ani to není vyloučeno.
Je ale lhostejné, zda takovému útoku předcházel nějaký konflikt, či dokonce provokace ze strany oněch žen. I kdyby vyvolaly předtím nějakou slovní rozepři, byly pod vlivem alkoholu nebo si počínaly nevhodně, nic takového nikoho neopravňuje, aby je jen tak zbil. Intenzitu útoku a jeho následky ponecháme ke zkoumání soudu.
Na druhou stranu, zahájení lynče na sociálních sítích se zveřejněním plného jména útočníka pod heslem ukažme si na něj! také není nejlepší nápad. Čeho tím má být dosaženo? Ještě větší nenávisti?
Za problém ale pokládám vyhrocenou rétoriku některých představitelů státu. Když se nějakého vážného trestného činu dopustí občan Ukrajiny, nabádají nás správně, abychom se vyvarovali soudů o kolektivní vině.
Stejně tak ale není dobře vytvářet v tomto případě z ukrajinských občanů cosi na způsob kolektivní oběti. Je přece zjevné, že jestli ty ženy nějaký pruďas napadl, protože se s nimi předtím nepohodl na pouti, není to nic a priori spojeného s jejich národností; k takovým incidentům dochází i vůči českým občanům, resp. mezi nimi.
Mám obavy, že vykreslování všech Ukrajinců jako obětí, které musí čelit v naší zemi nějaké obecné nenávisti, je spíš kontraproduktivní. Podporuje narativ o zvýšené ochraně této národnostní menšiny a privilegiích, která požívá oproti českým občanům, což ovšem postrádá oporu v realitě i legislativě.
Věřím, že se občané Ukrajiny u nás občas musí potýkat s nějakými nepříjemnostmi, stejně jako i jiné skupiny obyvatel: ženy, senioři, handicapovaní, Romové, bezdomovci, homosexuálové. Stejně jako skoro každý. Ale nějakou systematickou nenávist vůči Ukrajincům ve svém okolí rozhodně nepozoruji. A už vůbec ne takovou, která by vyústila ve fyzické útoky. Ukrajinci, které tady vídám, se chovají naprosto přirozeně, klidně a velmi podobně jako čeští občané. Nezdá se mi, že by někomu překáželi. Tak jako nejsou kolektivním viníkem, nejsou ani kolektivní obětí.
