Kauza brněnské primátorky Markéty Vaňkové (ODS) s koksem mi opět ilustruje společenské pokrytectví, s jakým přistupujeme k psychoaktivním látkám.
Psychoaktivní látky jsou nesourodou skupinou substancí, přičemž každá z nich má svá rizika i případné benefity.
Naše legislativa bohužel míru rizik, společenské nebezpečnosti a případných benefitů vůbec nereflektuje, tudíž se nyní nacházíme v úplně nesmyslném stavu, kdy je jedna psychoaktivní látka s vysokým návykovým potenciálem a vysokou zdravotní škodlivostí pro uživatele zcela legální a dobře tolerovaná, zatímco jiná, podstatně méně škodlivá a nenávyková, může být nelegální.
Když tedy pominu fakt, že si myslím, že každý by měl mít právo užívat si zcela svobodně čehokoli, co sám uzná za vhodné, tak konkrétně daná fotka s koksem mě nijak zásadně nepohoršuje – spíš je mi fuk. Namátkou jsem se podívala na fotografie i jiných vysoce postavených politiků s těžkými drogami, snímky, které jsou mi vlastně taky celkem fuk.
Nepokryteckou cestou pro budoucnost je dekriminalizace psychoaktivních látek a konečně i rozumná edukace společnosti zaměřující se primárně na harm-reduction (minimalizaci rizik nebo snižování rizik, což je moderní veřejná politika v oblasti zdravotnictví, která si klade za cíl snížit co nejvíc škodlivé následky, které souvisejí s prostitucí, alkoholismem, užíváním drog a dalšími aktivitami, jež jsou na hraně zákona, nelegální nebo rizikové).
Psychoaktivní látky občané užívají a nelze tomu efektivně zabránit, týká se to samozřejmě i politiků a úspěšných lidí. Je čas se proto orientovat primárně na to, aby toto užívání bylo co nejméně škodlivé pro jednotlivce i pro společnost.
