Léto 2020 bylo ve znamení dvou kulturních událostí spojených s významnými osobnostmi veřejného života 20. století. Mám na mysli film o Václavu Havlovi a knihu o Milanu Kunderovi. Oba počiny vzbudily široký ohlas a značné kontroverze.
Připadá mi, že tihle dva pánové by mi jako téma vystačili na celé léto. Každý den by se dalo psát o jejich životě, o tom, co napsali, co někdo napsal o nich, a o tom, co někdo napsal o tom, co někdo jiný napsal o nich. Blog by bylo možné denně plnit úvahami, citacemi, odkazy, polemickými poznámkami a krátkými postřehy.
Z diskusí vidím, že oba pánové budí neustále zájem, každý na ně má nějaký názor, ať už pochvalný či kritický, a skoro každý svůj názor potřebuje občas vyslovit či napsat. Václav Havel ani Milan Kundera nenechávají téměř nikoho chladným, a právě to svědčí více než co jiného o jejich významu v našich kulturních a politických dějinách. Ať už si o nich myslíme cokoliv, je těžké si o nich nic nemyslet.
Navíc, jak Jan Novák správně připomíná ve své knize, oba byli svého času žhavými kandidáty na udělení Nobelovy ceny, i když každý v jiné oblasti – Milan Kundera za literaturu, Václav Havel za mír.
Mezi oběma pány jsou ale také velké rozdíly, a to nejen názorové, ale i – řekla bych – zasahující soukromý život a lehce pikantní. Například to vypadá, že ženy kolem Milana Kundery se vyznačují vysokou mírou diskrétnosti, zatímco milenky Václava Havla potřebují z nějakého důvodu informovat o vztahu s ním veřejnost i v knihách.
Při svých úvahách jsem si ale povšimla jiného rozdílu. Zatímco u Václava Havla jsem zde položila otázku, co na něm ty ženy vlastně viděly, a z diskuse si na ni postupně vytvářela odpověď, u Milana Kundery, který na milostném poli dosahoval taktéž značných úspěchů, mi taková otázka nepřišla na mysl ani na vteřinu. Nepotřebuji si ji klást, odpověď je mi totiž zřejmá. Už jen z jeho textů a fotografií vím, co na něm bylo. Myslím, že ženy kolem něj musely být předem ztracené.
To je sice letní téma. Je ale čas přestat psát o milostných pletkách charismatických spisovatelů, i když mne to náramně baví.
