Neuznávám ani rasové, ani třídní rozdělení lidí. Uznávám ale národnostní a etnickou příslušnost, pokud se k takové člověk sám hlásí. Ovšem – jak se říká u nás, hezky česky – vocaď pocaď.
Určitě takovou identitu neuznávám natolik, abych si myslela, že se nějak spojuje s náhodnou pouliční vraždou.
Úmrtí člověka v důsledku pobodání nožem po hádce kvůli příliš hlasité hudbě je tragická událost. Je výslednicí několika příčin, koktejlu výbušné povahy, nahromaděné frustrace, momentálního emočního rozladění, příležitosti, zbraně, která byla po ruce, zkrátka výsledkem součtu špatných rozhodnutí a tragických náhod.
K takové vraždě může dojít kdekoliv, může být spáchána příslušníkem kterékoliv národnosti na příslušníku kteréhokoliv etnika. Skutečnost, že se jí dopustil právě Ukrajinec na Romovi, neznamená nic; mohlo to být právě tak naopak, nebo mohl být pachatelem Čech a obětí třeba Slovák. Tohle je náhodná okolnost.
Statistika nám kromě toho říká, že pokud je tu několik set tisíc Ukrajinců, tak prostě některý z nich nějaký závažný trestný čin spáchá. Nemyslíme si asi, že sem přišlo tři sta tisíc adeptů na svatořečení?
Proto pokládám za naprosto zbytečné vyvozovat ze střetu dvou lidí v brněnské tramvaji, který skončil tragicky, nějaké obecné závěry. Nejde o obvyklý vzorec chování ukrajinských uprchlíků, takové vraždy nejsou na denním pořádku, nejde o rasově motivovaný skutek, není to tak, že by si Ukrajinci běžně vybírali Romy jako terč.
Z tohoto důvodu také nemá význam pořádat kvůli tomu demonstraci; demonstrací by se mělo poukazovat na nějaký systémový problém. Pietní shromáždění, které poskytne možnost ventilovat žal, ale nebude podporovat nenávistné nálady, je určitě vhodnější cestou, jak deklarovat, nakolik tato událost místní komunitu zasáhla.
Jedno ALE tady ale přece jenom visí. Přemýšlím, co by se stalo, kdyby se té vraždy za stejných okolností dopustil Čech?
A trochu to tuším. Opět by se zvedl hlas všech těch mudrlantů z neziskovek, jak jsou Češi zlí, netolerantní a nesnášenliví a že brněnská událost je jen projevem našeho latentního rasismu. Celé týdny bychom z médií poslouchali přemoudřelé analýzy, jak špatným národem jsme.
Jako bych to slyšela. Sama bych to vlastně mohla psát, tak jasně mi ta slova zní v uších.
Tak si to uložme do paměti. Pro případ, že se něco takového zase stane. Příště to nemusí být Ukrajinec. Může to být Čech. Budeme proto všichni rasisti?
