Zahraniční politiku většinou nekomentuji, protože rozebírat naše geopolitické vztahy od žehlicího prkna pokládám za nepřípadné.
Navíc se na tomto poli ztrapňují soustavně naši komunální politici z tzv. demokratických stran; jejich výkony v tomto oboru hned tak někdo nepřekoná.
Nyní jsem si ale přečetla společný článek ministrů Petříčka a Zaorálka a bývalého ministra zahraničí Schwarzenberga a chci se u něj zastavit drobnými poznámkami.
Možná anexe židovských osad na Západním břehu Jordánu, která je součástí dohody o společné vládě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a centristy Bennyho Gance, by byla „jednostranným krokem hrubě porušujícím mezinárodní právo“, který by de facto znemožnil vznik palestinského státu. Uvedli to ve společném článku ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) a bývalí ministři zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) a Karel Schwarzenberg (TOP 09). S textem zveřejněným v sobotu deníkem Právo vzápětí vyjádřil „ostrý nesouhlas“ prezident Miloš Zeman. Petříčka a Zaorálka, který je nyní ministrem kultury, kritizoval i premiér Andrej Babiš (ANO).
1) Nechápu, co to je ten společný článek za podivuhodný literární útvar. Dva ministři, ministr zahraničí a ministr kultury, společně s opoziční autoritou, se vymezují proti politice našich hlavních spojenců, udílejí rádoby moudré rady, a to v novinovém článku. Co to je za žánr? Zahraniční politika, komentář, stranické stanovisko, soukromý názor?
Pokud by někdo nevěděl, proč má prezident Zeman setrvalou podporu, nechť si vyhledá jeho okamžitou kritiku tohoto článku.
2) Pokud by někdo nevěděl, proč má prezident Zeman setrvalou podporu, nechť si vyhledá jeho okamžitou kritiku tohoto článku. To je přesně ten důvod, proč by současný prezident vyhrál volby znovu, kdyby se konaly zítra, a proč by vyhrál volby, i kdyby nemohl vůbec chodit ani vůbec mluvit. Protože nikdy na tom nebude tak, aby nechal takový exces bez povšimnutí a bez důrazné reakce. Proti článku se naštěstí vymezil i premiér. To už máme hned dva představitele státu odpovědné za zahraniční politiku podstatně více než ministr kultury.
3) Chápu, že česká diplomacie může mít vůči aktuálním krokům v izraelsko-palestinských vztazích nějaké výhrady. Ovšem snad disponuje dostatkem kanálů, jak je druhé straně komunikovat. Novinový článek patrně nebude to pravé…
4) Nechápu naopak, co si od této akce autoři dopisu slibují. Vyšší stranické preference to asi nebudou, protože neexistuje v české politice jistější způsob, jak kdekoho naštvat, než veřejné vystupování proti Izraelcům. Obávám se, že všechny propalestinské hlasy už posbírali Piráti, kteří dávají dost jasně najevo, na čí straně jejich černé srdce bije. Předseda Hamáček bude zajisté nadšen, že voličské hlasy, těžce vydobyté tím, jak se snažil předstírat krizového lídra, hodí Petříček se Zaorálkem jen tak do kanálu cestou na oběd.
Tohle jsou přesně ty momenty, kdy si pomyslím, co by v takové situaci dělal v případě svého zvolení prezident Drahoš…
Společný článek tří českých politiků odpovídajících v posledních letech za zahraniční politiku ČR způsobil na politické scéně poprask. Text otištěný v sobotním Právu rozzlobil zejména premiéra a šéfa ANO Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana.
Úvaha nazvaná „Co bude s Palestinci a izraelskou demokracií?“ podle Babiše a Zemana popírá dosavadní politiku české vlády, která je dlouhodobě k Izraeli velmi vstřícná.
Na jedné lodi s Babišem a Hradem se octla ODS a SPD, které iniciativu tří politiků rovněž zkritizovaly, naopak souhlasí s ní opoziční Piráti a KSČM.
„Je zřejmé, že jde o popření dosavadní politiky ČR vůči Izraeli. Jakýkoli obrat v tak zásadním tématu pochopitelně odmítám,“ napsal Právu Babiš, kterého rozlítilo i to, že o úmyslu ministrů své vlády zveřejnit takové stanovisko nebyl předem informován. „Obecně platí, a toto je nepřekročitelné, že za českou politiku odpovídá vláda jako celek. Proto je neakceptovatelné, aby v tak zásadní věci, jako jsou vztahy s Izraelem, vydávali jednotliví členové vlády, v tomto případě dva ministři, své vlastní stanovisko, které na vládní úrovni nebylo nikdy konzultováno, ale v zahraničí je vnímáno jako stanovisko ČR,“ řekl Babiš.
Podobně ostrá reakce přišla z Hradu. „Prezident republiky Miloš Zeman vyjádřil ostrý nesouhlas s článkem ,Co bude s Palestinci a izraelskou demokracií?‘, který narušuje naše vztahy jak se Státem Izrael, tak s USA. Tento článek je popřením dosavadní zahraniční politiky České republiky vůči Státu Izrael,“ tlumočil prezidentův postoj hradní mluvčí Jiří Ovčáček, který později v debatě na Twitteru psal i o „bodnutí dýky do zad“.
Ministři v textu zkritizovali dohodu amerického prezidenta Donalda Trumpa s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem o tom, že by Izrael měl pod kontrolou území, která si nárokují Palestinci. Jedná se podle nich o „jednostranný krok hrubě narušující mezinárodní právo“.
„Víme, že Izrael je vzácným příkladem demokracie na Blízkém východě, ale týká se to pouze jeho vlastních občanů, nikoli Palestinců na okupovaných územích. Víme také, že Palestinci v minulosti promarnili možnosti dosáhnout urovnání konfliktu. To ovšem neznamená, že mají být nyní obráni o úrodná území, klíčová pro vytvoření jakékoli formy palestinského státu,“ stojí v článku.
Zaorálek i Schwarzenberg se hájí tím, že by ČR měla zaujmout stejný postoj k anexi Krymu Ruskem i chystanému zabrání palestinských území. Zaorálek Palestince přirovnal k Čechům, které v minulosti zabrali Němci a později jednotky pod velením SSSR.
„Pokud jsme před lety odsoudili ruské obsazení Krymu, nemůžeme dnes mlčet k anexi palestinských území jen proto, že tentokrát jde o Izrael, našeho spojence a historického přítele. Je naší povinností zastat se Palestinců, pokud jim hrozí podobný osud, který stíhal opakovaně Československo ve dvacátém století,“ řekl v neděli Právu Zaorálek.
„Mírový proces a dvoustátní řešení je dlouhodobá konzistentní pozice našeho státu vůči palestinsko-izraelskému konfliktu. Náš článek nepředstavuje žádnou změnu,“ dodal.
Podle Schwarzenberga nemají Babiš a Zeman pravdu. „Česká zahraniční politika nikdy nebyla pro anexe. Od dob Havla a Dienstbiera hájíme mezinárodní právo a lidská práva. Nazíráme na Izrael jako na přítele, ale když nejlepší přítel udělá volovinu, musíme mu to říct,“ řekl v neděli Právu místopředseda zahraničního výboru Sněmovny, člen meziparlamentní skupiny ČR-Izrael a čestný předseda TOP 09.
Na stejné lodi jsou s nimi Piráti a komunisté. „Jedná se o věcný a pragmatický pohled na situaci na Blízkém východě. Text není v rozporu s českou zahraniční politikou a nechápu, proč jej za to premiér Andrej Babiš kritizuje,“ napsal Právu předseda ČPS Ivan Bartoš.
„Je zcela zásadní dodržovat základní principy mezinárodního a humanitárního práva. Takové nároky je třeba uplatňovat v celosvětovém kontextu a musí platit i pro naše dlouhodobé přátele, mezi které Stát Izrael bezesporu patří,“ doplnil Bartoš.
Argumenty v článku ocenil předseda KSČM Vojtěch Filip. „S Karlem Schwarzenbergem většinou nesouhlasím, ale jejich stanovisko má racionální jádro. Jednání Trumpa s Izraelci je jednak v rozporu s cestovní mapou, ale také by to znamenalo, že by nebyla šance na vznik palestinského státu, což je úkol vyplývající z rozhodnutí OSN ve 40. letech minulého století,“ řekl Právu Filip.
ČR by podle něj měla rezoluce OSN respektovat. „Chápu prezidenta Zemana, že je to krok, který nevytváří z ČR zrovna nejlepšího přítele Izraele, ale je důležité, aby stát Palestina opravdu vznikl,“ řekl Filip.
Opačné stanovisko, blízké Babišovi a prezidentovi, naopak zastává ODS. „Není mi jasné, proč je naše spojenectví nyní znejisťováno podobnými akcemi, které ničemu nepomohou. Nepokládám to za rozumnou cestu,“ řekl Právu předseda strany Petr Fiala.
Servítky si nebral europoslanec ODS Jan Zahradil, podle kterého má ČR nyní asi pět zahraničních politik. „Kromě té hradní a té vládní ještě jednu senátní, pak jednu komunální a naposled ministersko-exministerskou. Prvotní příčinou všeho je zejména to, že v Černínu sedí bezpečně nejslabší ministr zahraničí od roku 1992,“ zaútočil na Petříčka a servítky si nebral ani směrem k TOP 09.
