Za Den vítězství jsme přijali 8. květen. Většina tehdejšího Protektorátu byla osvobozena Rudou armádou a 9. května byla osvobozena Praha. My ale tento den jako konec války v Čechách podle Ivo Strejčka neslavíme.
„Čeští politikové si mají připomínat konec války 9. května. Můj dědeček byl člen odbojového hnutí a 9. května 1945 byl v přestřelce s jednotkami SS zastřelen. Pro naši rodinu nikdy nebude konec války 8. května, ale 9. května,“ poukazuje Strejček, politik a učitel, jenž dnes působí jako poradce někdejší hlavy státu Václava Klause.
I toto zapomínání na vlastní historii je podle Strejčka součástí našeho „návratu na Západ“. Slavit osvobození Prahy Rudou armádou 9. května je, jak míní, „přece tak prosovětské, proruské, prokomunistické…“ – „Na Vítkov tak české politické elity 8. květen jako Den vítězství slavit přišly. Že jejich projevy budou psány pod tíhou války na Ukrajině se čekalo. Nepřekvapily proto tendenční, k české historii neloajální a vůbec historii pokřivující vyjádření,“ dodává Strejček.
„Úcta k padlým by se neměla stávat obětí šiřitelů ruské propagandy,“ prohlásil prezident Pavel.
Co tím měl dle Strejčkova mínění na mysli? „Snad to, že položit květiny k hrobům sovětských vojáků jako výraz poděkování je šířením ruské propagandy? Upírat Rusům nárok na uctívání svých obětí války je snad bojem proti ruským dezinformacím? Při osvobozování našich zemí zahynulo asi 140 000 vojáků Rudé armády nejrůznějších národností Sovětského svazu. Je to propaganda? Máme právo na to zapomenout?“
