Za jak dlouho je v Česku vrah nepostižitelný? Stačí pouhých dvacet let. Je-li dopaden po této době, trest mu nehrozí. Ale i když ho kriminalisté vypátrají dříve, přesto se může stát, že spravedlnosti unikne. Kvůli průtahům státního aparátu. I to je ve zkratce příběh Zuzany Kosové.
Dlouhých patnáct let netušila, kde skončilo tělo jejího milovaného otce. Poté, co ho v roce 2014 vylovili policejní potápěči z Orlické přehrady, byla přesvědčená, že vrahy soud potrestá. K jejímu zděšení však soudkyně případ odmítla znovu otevřít. Skončil jako promlčený. „Celý případ byl o obrovské náhodě, malém policejním štěstí a obrovském neštěstí poškozených,“ říká k tomu vrchní komisař Peter Tousecký.
Zuzana Kosová viděla svého tátu Luboše Nováka naposledy 1. května 2000. „Druhý den ráno mě maminka přišla vzbudit už v 6 hodin s tím, že se tatínek nevrátil domů. To se ještě nikdy nestalo, že by nepřišel a nedal nám vědět. Ani jsme nešli se sestrou do školy,“ líčí mladá žena a vysvětluje, že krátce předtím se měl otec zúčastnit obchodu, spočívajícím ve směně peněz. Ten ho stál podle všeho život.
Když se českobudějovickým kriminalistům podařilo na jaře 2015 zjistit, že vylovené ostatky patří právě Luboši Novákovi, předali případ pražské mordpartě. „Policie však nic nedošetřila, ani nedělala nové výslechy. Státnímu zástupci trvalo přibližně pět měsíců, než sepsal návrh na obnovu řízení. V případu ale také nic nedošetřil, jen sepsal strohou žádost,“ zlobí se Kosová, přičemž jakkoli se v případu vyskytli obžalovaní, ti se vysmáli pozůstalým do obličeje.
Soudkyně argumentovala blížícím se koncem dvacetileté promlčecí lhůty. Zuzana Kosová tak ví, že vražda otce zůstane nepotrestána, ale věří, že když na případ upozorní, může pomoci dalším lidem v podobné situaci, případně může její nebojácnost vést až ke změně zákona. „Skutečně žijeme v právním státě, když u nás vražda může být promlčena za 20 let za asistence orgánů činných v trestním řízení?“ ptá se Zuzana Kosová.
