Valerie Kvasničková je pro mě ztělesněním malé holčičky, kterou zklamal celý svět. A dokonce přesto, že se hodně lidí snažilo, aby to tak nebylo. Byrokracie, chyby jednotlivců, lidé, kteří dělají špatně svoji práci… dejte to do hrnce, zamíchejte a máte sérii neskutečných událostí, na jejichž konci je – nikdo vlastně dodnes nevíme, co tam je.
Případ sleduji od doby, kdy bylo v roce 2017 vyhlášené pátrání. Byla jsem v práci a pátrání po malých dětech není úplně obvyklá záležitost. Dnes jsem si na ten případ zase vzpomněla, protože policie obvinila sociální pracovnici ze zanedbání povinností.
I když se to celé uzavírá, mám takový pocit, že pro Valerii se mělo udělat nějak víc. Nepochybně v době, kdy byla mezi námi, ale i teď. Tak vám napíšu alespoň její příběh. Jen v bodech, kdo chce, může si dohledat víc informací sám.
Příběh začíná
Soňa Kvasničková měla tři vlastní děti. Několik let je týrala. Přišlo se na to náhodou, když v roce 1980 přišla na návštěvu rodinná známá, která našla pětiletého chlapce Augustýna s neošetřenou zlomenou rukou, proto ho odvezla do nemocnice. Augustýn měl dva dny starou zlomeninu, která mu podle znalců způsobovala „mučivé útrapy“. Kromě toho lékaři přišli i na staré zlomeniny nosu, klíčku a předloktí, které nikdy neošetřil žádný doktor. A tak šla Soňa Kvasničková, v roce 1982, za týrání svých dětí, na pět let do vězení.
Po smrti syna dostává v roce 2016 Soňa Kvasničková do péče čtyři děti – svá vnoučata, mezi nimi Valerii. Ano, ta stejná paní, co byla odsouzená za týraní dětí a seděla ve vězení, dostává soudem svěřené další děti.
Ze školky začaly chodit zprávy o podezření na Valeriino týrání. Policisté vše prověřovali, ale v té době to ještě odložili s tím, že se týrání neprokázalo. Do rodiny navíc chodila pracovnice OSPOD, která shledávala vše v pořádku.
Pracovnice z oddělení sociálně právní ochrany dětí, která do rodiny chodila, si dělala poznámky jako: v domácnosti je obvyklý nepořádek, je navařeno, na stole je mísa s ovocem… a uzavírala svoje zápisy slovy – v pořádku. Na jaře 2018 si poznamenala, že Valerie doma není, podle babičky je ve školce. Co na tom, že Valerii sociální pracovnice ve skutečnosti neviděla několik měsíců a ve školce byla dívka naposledy v říjnu 2017. Na stole je (při předem ohlášené návštěvě) mísa s ovocem, tak co, že jo.
Různé verze Soni Kvasničkové
Valerie v té době už několik měsíců do školky nechodila a doma ani nežila. Soňa Kvasničková říkala lidem a sousedům různé verze o tom, kde holčička je. Nejčastěji, že je v Německu u tety, v léčebně, v dětském domově.
Tady jen vložím do příběhu můj oblíbený výrok k tomuto případu. „Povinnost OSPOD je sledovat prostřednictvím návštěv a reportů prostředí, kde dítě žije. Není tím řečeno, že musí s tím dítětem mluvit,“ řekl mluvčí Městského části Praha 8 Martin Šalek. Já nejsem žádný odborník, školy na to nemám, ale podle mě se docela těžko sleduje správný vývoj dítěte, jak se mu daří a zda je v pořádku, bez tohoto dítěte. Co myslíte?
V srpnu 2018, se jeden z příbuzných, který zůstává v anonymitě, obrátil na policii s tím, že Soňa Kvasničková svoje vnoučata týrá.
Svazování, bití, hlad
Soud uvádí, že z výpovědí sourozenců vyplývá, že všechny, ale především malou Valerii, téměř denně babička trestala nadměrným bitím rukama a různými nástroji, například kuchyňskou obracečkou, naběračkou, vařečkou, tyčí od vysavače, páskem a dalšími předměty v domácnosti, po celém těle – hlavu a obličej nevyjímaje, kdy i do obličeje jí dávala rány pěstí, bila ji a kopala až do vzniku mnohočetných modřin a krvavých poranění. Když dívka brečela, strkala jí do úst hadr. Nechávala ji připoutanou mnoho hodin k trubce v předsíni nebo k záchodové míse bez jídla a pití.
Hned v prvních výpovědích se sourozenci shodli, že sestru Valerii viděli naposledy v prosinci 2017. Babička ji prý zbila, Valerie potom několik dní jen ležela na posteli a vypadala, že spí. Nakonec jednoho dne, když byli ve škole, zmizela a už ji nikdy neviděli.
Takže – žena týrala svoje děti, šla do vězení, potom dostala do péče svoje vnoučata, opět je týrala, školka na to upozornila, police odložila, sociální pracovnice neviděla jedno z dětí půl roku, ale byla s tím v pořádku. A potom holčička zmizela a nikomu nechyběla.
Valerie byla vlastně takové neviditelné dítě. Dítě v systému.
Dodnes se nenašla. Její babička, Soňa Kvasničková, která popírá, že by Valerii cokoliv udělala, tvrdí, že ji přivezla příbuzným do Německa a tohle celé je spiknutí proti ní. Dostala osm let.
