Pan Jan „Janek“ Kroupa je novinářem, který se zabývá takzvanou investigativou. Jeho specializací jsou politické kauzy, přičemž jeho novinářské způsoby získávání informací a nakládání s nimi byly opakovaně předmětem pochyb, zda jsou slučitelné s novinářskou etikou. Všechny jeho novinářské případy měly společného jmenovatele. Totiž, že zasahovaly rivaly ČSSD či interní opoziční osobnosti v ČSSD.
Jan Kroupa působil několik let v TV Nova, kde připravil „Kauzu Budišov“, jejímž důsledkem bylo zatčení dnešní eurokomisařky Věry Jourové, která si na základě jeho činnosti pobyla i ve vazbě. Je to fakticky Jan Kroupa, na základě jehož činnosti musela Česká republika vyplatit paní Věře Jourové několikamilionové odškodnění za újmu způsobenou neoprávněným stíhání a neoprávněnou vazbou. Přesto pro Jana Kroupu zůstala tato jeho činnost bez jakýchkoliv následků. Všechna „odhalení“ Jana Kroupy v této věci se ukázala jako nepravdivá. Nejen „Kauza Budišov“, ale i řada dalších „politických kauz“ s přímým dopadem na volební výsledky byly z dílny Jana Kroupy.
Další významnou mediální kauzou Jana Kroupy, která byla založena na provokaci a podvodu je tzv. „Kauza vířivka Vlastimila Tlustého aneb Kauza Morava“. Zde se jednalo o Janem Kroupou nastrčený materiál, který měl údajně odhalit pikle a politické vydírání na politické scéně. O tom, že je způsob tzv. „novinářské práce“ za hranicí etiky svědčí i článek na webu ČT z 8. září 2008 „Kauza Morava vyvolala diskuse o etické stránce žurnalistiky.“
Dalším ryze politickým případem Jana Kroupy byla „Causa Casa“. Jan Kroupa do tohoto případu významně zasáhl, dne 14. 5. 2014 pak byl zproštěn obžaloby Martin Barták v „Cause Tatra“, kterou Jan Kroupa „odhalil“. Následek tohoto „rozkrytí“ je ovšem dobře znám – bývalý ministr obrany za ODS, Martin Barták, byl obžaloby zcela zproštěn.
Specialitou Jana Kroupy jsou vůbec představitelé ODS, o čemž svědčí i jeho článek o „Kmotrovi z Hluboké.“ Ani zde však „odhalení“ Jana Kroupy nevedlo k žádnému trestnímu stíhání.
Se stejným výsledkem skončilo i „obrovské odhalení“ Jana Kroupy ve věci Libora Michálka, které vedlo k odstoupení ministra životního prostředí za ODS Pavla Drobila. Zde byli osvobozeni jak Pavel Drobil, tak původně obžalovaný jeho poradce Martin Knetig. Obvinění Janem Kroupou vedla opět pouze k manipulaci vládou, která se posléze ukázala jako zcela neoprávněná a bezdůvodná. Ačkoliv Jan Kroupa byl hybatelem všech těchto politických změn, zapříčiněných neoprávněnými podezřeními, opět jeho činnost nepřinesla pro něj žádný negativní důsledek.
Jan Kroupa se v minulosti objevil vícekrát kvůli svému podezřelému chování v politických kauzách v hledáčku justice. V květnu 2012 nechala odposlouchávat Jana Kroupu soudkyně Krajského soudu v Ostravě Věra Salamonová v souvislosti s kauzou městské stání zástupkyně Jany Hercegové, vrchního státního zástupce Vlastimila Rampuly a jeho zástupce Libora Grygárka. Posledně jmenovaný byl obviněn. Pozoruhodné je odůvodnění soudkyně k odposlechu Jana Kroupy, který s „případem“ opět mediálně vyšel na veřejnost. Dle informací v médiích byly odposlechy povoleny s následujícím odůvodněním:
„Ve společném úmyslu poškodit ústavní zřízení všichni jednající členové organizované skupiny se cíleně snaží o ovládnutí významných pozic ve státě, a to zejména na ministerstvu spravedlnosti, ministerstvu vnitra, v soustavě státního zastupitelství, na Generální inspekci bezpečnostních sborů a v dalších institucích.“
Ačkoliv odposlech a obvinění směřovaly ke státním zástupcům, z uvedeného – v souvislosti s dalšími předestřenými důkazy – vysvítá, že Jan Kroupa mohl být spíše součástí této organizované skupiny, než jejím odhalovačem.
I v následujících letech Jan Kroupa manipuloval svými reportážemi tak, že šířil očividné lži. Dalším poškozeným je i pan Milan Večeřa, vedoucí pracovník Generálního finančního ředitelství, který měl vynášet kompromitující materiály na policejního prezidenta Tomáše Tuhého a exministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) a předávat je premiéru Babišovi. Nic z toho se opět nepotvrdilo a poškozený Večeřa se dožaduje u soudu zadostiučinění v rámci občanskoprávní žaloby.
K mému případu, kdy Janek Kroupa zneužil ve své reportáži kradené dokumenty, není možné, aby nevěděl, že nejen advokáti, ale i jejich zaměstnanci jsou vázáni profesní mlčenlivostí, jejíž porušení je trestným činem. Advokátní mlčenlivost je jednou z nejdůležitějších záruk spravedlivého procesu, garantovaného Ústavou ČR i mezinárodními úmluvami, kterými je ČR vázána. Janek Kroupa ovšem na tyto zákonné povinnosti advokátů nedbá a tím tento ústavně-právní institut demokratického právního řádu likviduje.
Pan Jan „Janek“ Kroupa ke své dehonestující reportáži použil materiál, o kterém – jak ze samotné reportáže vyplývá – musel vědět, že je získán trestnou činností. Jak Jan Kroupa, tak jeho nadřízený napomohli dokonání trestného činu odsouzené pachatelky krádeže.
