SPECIÁL COVID-19: Aktualizované statistiky z domova i ze světa →
David & Goliáš | KRESBA: Nishant Choksi (prvně publikováno v deníku The New York Times v roce 2013; úprava původní ilustrace PressPort Magazín)

Newsroom ČT24 nad soudy: jak veřejnoprávní instituce nerespektuje pravomocné rozsudky a vytváří vlastní

Aktualizace:
Marek Přibil
Oficiální webové stránky autora naleznete v odkazu níže.

Milí čtenáři, rozhodl jsem se napsat dopis vedení České televize, potažmo právnímu úseku.

Zabývám se v něm skutečností, že v poslední době došlo k zásadnímu poškození mých práv ze strany ČT s nemalými dopady do mého života jak v ekonomické rovině, tak v rovině společenské. Zmíním nejprve některá z řady vážných pochybení této veřejnoprávní instituce ve vztahu k mojí osobě:

Coby novinář, svého času se zabývající mimo jiné problematikou policie, jsem aktuálně figuroval v roli obžalovaného ve dvou trestních řízeních. Tato řízení, jež následovala bezprostředně po sobě, byla v obou případech iniciována někdejšími vrcholnými představiteli ministerstva vnitra. V obou případech jsem byl pravomocně zproštěn jakéhokoli obvinění.

ČT v průběhu těchto dvou trestních řízení, a to bez sebemenších pochybností, vytvářela falešnou konstrukci, která – jak lze dnes snadno doložit – divákům nabízela jediný možný výklad – že jsem vinen. A vytvářela ji na základě nepravdivých, naprosto smyšlených zpráv předně prostřednictvím pořadu Newsroom ČT24. Tyto zprávy měly na moji osobu devastující dopad.

I.

První trestní stíhání a role ČT

Mé první trestní stíhání kvůli údajnému přečinu pomluvy, kdy jsem byl pravomocně zproštěn jakýchkoli obvinění, inicioval spolustraník a poradce tehdejšího ministra vnitra Milana Chovance Roman Vaigel (oba ČSSD). Pro pochopení události je nutno zmínit, že jsem 3. června 2016 v deníku MF DNES, kde jsem tou dobou pracoval, v rubrice Z domova publikoval novinový článek pod názvem Chovancův ostrý řez: ministr vyměnil klíčové poradce.

Co jsem tehdy v článku napsal? Na vnitru skončili tři poradci: Hrdá, Turek, Vaigel. Je to pravda? Ano a šlo o hlavní sdělení článku. Mezi poradci, s nimiž rozvázal tehdejší ministr vnitra spolupráci, byl tedy i Vaigel. Je to pravda? Ano. Součástí článku pak byla na jeho samém konci informace, že jistá Marcela Vlasáková (ČSSD) proti jednomu z odcházejících poradců – Romanu Vaigelovi, iniciovala policejní prověřování, a to prostřednictvím dvou trestních oznámení podaných na OSZ Zlín dne 27. 4. 2015 a na VSZ Olomouc 23. 7. 2016. Tato dvě oznámení na Vaigela podala Vlasáková kvůli podezření z padělání maturitního vysvědčení. Je to pravda. Ano. A šlo o vedlejší sdělení článku; takzvaný background.

Po určité době jsem se z pořadu Newsroom ČT24 dozvěděl, že jsem v souvislosti s tímto článkem osoba trestně stíhaná, protože (podle pořadu) tvrdím, že Vaigel padělal maturitní vysvědčení. Informacemi z trestního řízení vždy disponovali mnohem dříve nežli já právě novináři Newsroomu ČT24, docházelo k flagrantnímu porušení žurnalistické práce – etiky.

Konkrétní příklad pochybení

ČT odvysílala prostřednictvím pořadu Newsroom ČT 24 informace, že to já jsem (opakuji – má osoba) napsal v deníku MF DNES v předmětném článku větu: „Vaigel si koupil padělané maturitní vysvědčení ze zrušené střední školy.“ A tato zcela nepravdivá informace stavěla můj případ, respektive moji osobu, do velice nepříjemné situace: byla totiž sama hrubou a jen těžko vyvratitelnou pomluvou.

Co bylo ve skutečnosti v novinách? V článku z 3. 6. 2016 jsem totiž uvedl zcela jinou informaci, než jak ji divákům zprostředkoval Newsroom ČT24. Napsal jsem (a každý si to může ověřit):

Na místě Chovancova právního poradce skončil i vlivný zlínský sociální demokrat Roman Vaigel, jenž byl jmenován též do dozorčí rady státního podniku ČEPRO. Na Vaigela podala loni zlínská sociální demokratka Marcela Vlasáková trestní oznámení. „Roman Vaigel si koupil padělané maturitní vysvědčení ze zrušené střední školy v Brně. Přitom na této škole nikdy nestudoval,“ tvrdí Vlasáková. „Trestní oznámení bylo odloženo jako zcela nedůvodné,“ říká Vaigel, zatímco Vlasáková prohlašuje, že to „bude řešit dál a nepoleví“.

Je tudíž zřejmé, že mi ČT vložila do úst slova, která jsem nikdy nevyřkl; připsala mi nikoli moji, ale doslovnou citaci paní Vlasákové, což bylo v mé situaci zásadní, jelikož to rozpoutalo mediální smršť. Ta významným způsobem poškodila moji pověst; šlo o desítky článků ostatních médií, která převzala bez ověření informace ČT – o desítky článků o tom, jak jsem dehonestoval pana Vaigela, o tom, jak jsem napsal pomlouvačný článek, o tom, jak jsem si vymyslel, že Vaigel padělal vysvědčení, a jak mi za to hrozí dva roky vězení za přečin pomluvy.

Přitom je jasné, že tato naopak v mém článku závěrem uvedená citace paní Marcely Vlasákové o údajně padělaném maturitním vysvědčení pana Vaigela a o podaném trestním oznámení paní Vlasákovou na jmenovaného (včetně jeho citace, jelikož jsem ho v rámci objektivity oslovil, pozn.) nemohly být kvalifikovány z hlediska trestně právního jako pomluva z mojí strany. V pravomocném usnesení z listopadu 2018 to jednoznačně uvedl Krajský soud v Brně. Čili jsem byl zproštěn jakéhokoli obvinění z pomluvy; trestní stíhání bylo s okamžitou platností zastaveno.

V usnesení stojí, cituji: „Pokud jde o onen zmíněný článek z 3. 6. 2016, tak jak uvádí okresní soud, tento pouze informuje o tom, že Marcela Vlasáková podala trestní oznámení, přičemž obviněný (tj. já, pozn.) doslova cituje to, co je v něm uvedeno.“

Únik informací

Další flagrantní zásah do mých práv ze strany ČT shledávám v úniku informací z trestního spisu přes tuto instituci:

Trestní oznámení neinicioval Chovancův poradce Vaigel nedlouho nato, co vyšel dne 3. 6. 2019 v deníku MF DNES předmětný článek. Podal ho naopak mnohem později: až 17. 8. 2016, a to poté, co jsem se 2. 8. 2016 dotázal na jistou nahrávku spojenou s ministrem vnitra přímo šéfa rezortu Chovance; ten tento dotaz zveřejnil na svém Twitteru (vše ve spise Okresního soudu ve Zlíně č. j. 18 T 24/2018).

Dlouhé měsíce před vyhlášením pravomocného rozsudku domněnky a závěry pořadu Newsroom ČT24 (vysílal o mně několikrát) ve svém souboru nasvědčovaly tomu, že jsem se trestného činu dopustil. Dokonce o tom veřejnoprávní televize informovala v hlavní zpravodajské relaci, aniž by se kdy zamýšlela nad tím, jak a hlavně proč (či možná na čí pokyn…) jsem byl vůbec stíhán, kolik takové stíhání stojí nejen mě, ale i daňového poplatníka, proč v mém případě neplatí místní příslušnost a tak dále…

Jak pak měli například mí blízcí v práci vysvětlovat kolegům, že jsem opravdu nikdy pana Vaigela veřejně nenařkl z koupě falza vysvědčení, jak tvrdil Newsroom ČT24? Vždyť to bylo v televizi. Když jsem z těchto důvodů požádal písemně o opravu moderátora pořadu, odmítl. Následovaly i velice vulgární výpady ze strany jiných zaměstnanců ČT vůči mé osobě v dané souvislosti, jak mám doloženo v písemné podobě.

Co je však podstatné: v případě mého prvního trestního stíhání také ze sdělení Okresního státního zastupitelství ve Zlíně, které bylo datováno 6. února 2018, vyplývá, že na mne byla podána obžaloba pro přečin pomluvy téhož dne. Toto sdělení datované 6. 2. 2018 bylo 9. února po obědě odesláno i do datové schránky mého obhájce. Obžaloba pak byla skutečně datována ke dni 6. 2. 2018.

Před podáním obžaloby o tomto jejím podání jako o holém faktu informovala Česká televize, aniž bych měl možnost se vyjádřit. Když jsem se na to, proč došlo k informování sdělovacích prostředků před tím, než jsem byl s touto skutečností seznámen, dotazoval Okresního státního zastupitelství ve Zlíně e-mailem ze dne 7. 2. 2018 a 15. 2. 2018, zůstal bez odezvy.

Přesto však někdo poskytl tuto informaci ČT. Došlo tak k úniku informací ze spisu prostřednictvím veřejnoprávní instituce. O skutečnosti, že jsem byl pravomocně očištěn, už Česká televize pomlčela. (Stejně jako o tom, že policie nikdy nezkoumala, zdali p. Vaigel vysvědčení padělal, či nikoli; případ byl promlčen. Ale to je jen dodatečná poznámka, jelikož tím, jestli vysvědčení padělal, či nikoli, jsem se v článku v žádném případě nezabýval.)

II.

Druhé trestní stíhání a role ČT

Mé druhé trestní řízení, o kterém ČT taktéž vícekrát informovala a opět předně v pořadu Newsroom ČT24, bylo tentokrát trestním řízením vyvolaným přímo bývalým ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD) za článek, který se částečně věnuje kauze Čapí hnízdo a tomu, že její vyšetřování mohlo být ovlivněno politickými zájmy. Následovalo krátce po prvním trestním řízení.

Tento článek, kdy autorkou byla bývalá policistka, nikoli já, byl publikován na webu PressPort Magazínu (ppmagazín.com), který dnes provozuji. V dané době jsem ho neprovozoval (pouze stránky vytvořil) a nenesl žádnou odpovědnost za zde publikovaný obsah, jak plyne ze smlouvy s tehdejším provozovatelem webu (vydavatelem). Pouze jsem článek pomohl zeditovat na přání autorky coby občasný přispěvatel a bývalý dlouholetý novinář, vyjádřil se k němu v médiích poté, co vyvolal rozruch; autorka mne o to poprosila vzhledem k mým zkušenostem s mediálním prostředím; souhlasil jsem.

I kdybych však tehdy web provozoval coby vydavatel, i v tomto druhém trestním případě bych pouze zveřejnil to, co tvrdí někdo jiný, a vykonával tak základní povinnost novináře informovat o tom, co se kde děje.

Článek tvrdil, že čtveřice policistů prostřednictvím své zmocněnkyně (autorky článku) podala k rukám pražského policejního ředitele podnět. Tento podnět sestával i z materiálu o Čapím hnízdě. Článek jsem v rámci vyváženosti zkonzultoval s tehdejším redaktorem serveru iRozhlas.cz a doplnil o mnoho informací z jeho textu s příslušným odkazem. Zmocněnkyně policistů mi doložila, že podnět podala. V článku z něj pak citovala, zatímco já tvrzení policistů naopak zpochybnil, jelikož jsem zmínil, že ti nepředkládají kromě svých slov žádný konkrétní důkaz.

Čili – a to je podstata věci: citace v článku, která je mi (byla mi) připsána a vytýkána lživě ze strany ČT jako údajný přečin pomluvy, citace, vztahující se k osobám pánů Nevtípila (policejní vyšetřovatel, pozn.) a Chovance, není citací toho, co tvrdím já. Opět byla citací toho, co tvrdili prostřednictvím své zmocněnkyně (autorky článku, zdůrazňuji) policisté v podnětu podaném k rukám tehdejšího ředitele pražské policie.

Článek vycházel z ověřených informací: podání podnětu, jeho zaevidování. Chybí znak skutkové podstaty tohoto trestného činu, který vyžaduje úmysl. Podnikl jsem ve snaze pomoci autorce veškeré myslitelné reálné kroky pro ověření zveřejňovaných informací.

ČT nad justicí

Čili jak bylo shora uvedeno, druhé trestní oznámení podal bývalý ministr vnitra, u kterého první oznamovatel působil jako poradce. V obou dvou případech současně existují vážné pochybnosti o věrohodnosti údajů v policejním spise, o tom, nedošlo-li k manipulacím s důkazy, v obou případech jsem byl v ČT výslovně jmenován jako autor, ačkoli tomu tak nebylo; byť mi nevadí nést coby editor druhého textu případnou odpovědnost (není však třeba).

Během posledního soudního líčení, kdy jsem byl pravomocně zproštěn obvinění (státní zástupce se ani neodvolal), nebyly ze strany státní moci nikterak zpochybněni informace v článku; ani nikdy předtím. Ale co udělala ČT?

V pořadu Newsroom ČT24, kde ČT divákům pravidelně předkládala, že jsem Chovance obvinil z toho, že ovlivňoval vyšetřování takřečené kauzy Čapí hnízdo (kdy jsem to podle ČT veřejně napsal, což není vůbec pravda), 17. ledna 2021 tentokrát o výsledku řízení informovali zaměstnanci veřejnoprávní televize diváky takto: „Marek Přibil sice lhal, ale nízký společenský dopad jeho jednání soudkyně nevyhodnotila jako trestný čin.“ V rozsudku nic takového nestojí. ČT je tudíž asi nad soudy této země. Jak jinak si to mám vysvětlit?

Na svých sociálních sítích pak ČT – přijde mi, až posměšně, pejorativně, a každopádně lživě – uvedla: „Novinář (já, pozn.) v roce 2018 na svém webu napsal, že Chovanec zasahoval do vyšetřování kauzy Čapího hnízda, aby tak poškodil politickou konkurenci (soudím, že novinář poškodil…, pozn.). Připadá vám jméno novináře povědomé z jiné kauzy? Správně! Bývalý redaktor MF Dnes je známý z nahrávek, ve kterých s premiérem Andrejem Babišem (ANO) (do jehož svěřenského fondu MfD patří) mluví o zveřejňování kompromitujících materiálů na ODS a ČSSD.“

Umělá konstrukce

Jestliže ČT tuto politickou aféru nyní po letech znovuotevřela na sociálních sítích, je nutno uvést, že v době, kdy bylo podáno první trestní oznámení, se začaly vytvářet předpoklady pro vznik nepravdivé konstrukce, že jsem jako obžalovaný člověkem premiéra a že je jsem jím úkolován, jak se projevilo právě zejména v kauze Šuman.

První takovýto odposlech byl pořízen a sestříhán (sama doposud neodhalená skupina Šuman oznámila, že jde do střižny) z jednání tehdejšího vicepremiéra a mé osoby o problematice ukrajinské mafie, které se uskutečnilo nedlouho po podání prvního trestního oznámení poradcem tehdejšího ministra vnitra v srpnu 2016. Padla i zmínka o článku, který se týkal Chovance a přerozdělování dotací v rámci jednoho regionálního operačního programu. Ten jsem skutečně připravoval, ale nikdy nebyl publikován.

V životě jsem s p. Babišem, jak z nahrávek jasně vyplývá, nehovořil o ODS, což naopak tvrdí ČT, natož o vytváření kompromitující materiálů na tuto politickou stranu. A ani na ČSSD, mimochodem. Ale to sem už nepatří.

Na rozdíl od faktu, že v obou případech mého následného trestního stíhání lze zároveň vysledovat spojující osobu – právě někdejšího ministra vnitra Chovance, v obou případech se ve spise objevily podezřelé okolnosti, v obou případech svědci neposkytovali úplné informace. Oba případy byly využity v politickém boji; první byl popsán v odborné právnické literatuře jako paradigma trestního stíhání na politickou objednávku.

III.

Shrnutí

V prvním trestním stíhání jsem byl obžalován za to, že jsem napsal, co někdo jiný řekl, že jsem dotyčného odcitoval. Popsal jsem status quo – stávající stav děje. Ve druhém případě úplně stejně či podobně bylo publikováno to, co udělali jiní lidé – a to přesně tak, jak to udělali. Nic nebylo ani vymyšleno, jak to tvrdí ČT nezávisle na pravomocném rozsudku, ani přikrášleno. Stejně tak od roku 1989 popsaly v miliónech článků to, co kdo dělá, to, co kdo řekl, stovky dalších novinářů včetně redaktorů ČT. Kladu si otázku: Proč já jediný z nich byl již podruhé stíhán za to, co řekli či učinili jiní?

Novinář přece nenese odpovědnost za jejich skutky. Smyslem novinářské práce je tyto skutky, tyto děje, popsat. Jinak by nemohla existovat svoboda slova, jinak by nemohl existovat svobodný tisk.

Obě trestní řízení měly řadu podezřelých souvislostí spojených s představiteli ministerstva vnitra, úniky informací do ČT, spojených dále s manipulací s důkazy, manipulací s fakty ze strany ČT či minimálně s komplikací prověření důkazů, s překážkami kladenými obžalovanému ze strany státní moci; například mi nebylo policií umožněno seznámit se se spisem, jak bylo ve spisu následně doloženo.

Další souvislostí byla vždy nepřiměřená mediální publicita těchto případů, a to vždy v můj neprospěch. Stejně jako v prvním případě byl i v druhém případě trestního řízení ze strany ČT zcela posunut význam mého údajného přečinu pomluvy.

Vyvolává to ve mně pocit účelovosti včetně toho, že jsou mi kladeny veškeré možné překážky v možnosti obhájit se. A to i v médiích – konkrétně především v České televizi. A o ekonomických, společenských a dalších dopadech ani nemluvím; například šlo o zrušenou koprodukci filmu podle mé knihy ze strany ČT na základě mé negativní pověsti, kterou ale ČT vytvořila; o ztrátu dvou zaměstnání s odůvodněním, že o mne ČT vysílala velmi negativní věci; o ztrátu několika zakázek se stejným odůvodněním. Škoda mně vzniklá činí na finančních příjmech odhadem zhruba 3 000 000 Kč, ta společenská je však nevyčíslitelná.

Jsem bytostně přesvědčen, že vedle snahy ČT o mé odstranění z veřejného prostoru je zde i snaha, jak bylo předesláno, útočit přes moji osobu na premiéra, se kterým nemám vůbec nic společného a kterého jsem v životě neviděl déle než 40 minut (ani předtím, ani poté jsem s ním nebyl v žádném kontaktu, což platí dodnes). Současně jde, soudím, o mstu, že jsem před lety v MF DNES publikoval materiál o sponzoringu pořadů ČT. Veřejnoprávní instituce ale měla zvolit, pokud se cítila dotčena, jinou cestu obrany nežli cílenou dehonestaci autora těchto textů. Domnívám se alespoň.

Návrh řešení

Vysílání pořadu Newsroom ČT 24 o mé osobě ze dne 17. ledna tohoto roku už bylo poslední pomyslnou kapkou. Rozhodl jsem tudíž jít s Českou televizí do sporu, který budu iniciovat. Je totiž nezpochybnitelně doložitelné, že ČT v mém případě lhala – že lhala brutálně, bezostyšně, opakovaně. Případů závažného pochybení ze strany této instituce je v mém případě konkrétně 68; disponuji k nim všemi důkazy.

Po zralé úvaze navrhuji však v této věci nejprve osobní jednání s generálním ředitelem ČT za přítomnosti právního zástupce ČT, kdybych se rád pokusil dohodnout za určitých podmínek na smíru a narovnání vztahů.

Jsem si pochopitelně vědom, že shora popsané události mohou mít mediální ohlas s negativním dopadem na Českou televizi. Tomu bych sice rád předešel – jakákoli publicita se mi už bytostně příčí –, nicméně jisté mediální činnosti se v tomto ohledu vyhnout nemohu. Věřím, že uznáte, že nic jiného mi nezbývá, pokud se chci očistit, jelikož pravomocné rozsudky, jak je evidentní, dneska už nestačí, když ČT klidně prohlásí, že já jsem ten, který lhal, a to i po osvobozujícím rozsudku – navzdory jeho obsahu.

Případné jednání – jak požaduji –, by mělo proběhnout do konce měsíce ledna 2021. Pakliže k němu nebudu pozván, bude spor řešen soudně s adekvátními a opodstatněnými požadavky z mé strany. Pochopitelně bude na žalované, aby svá tvrzení, která o mně vysílala, důkazně podložila.

Současně tímto žádám o korektní opravu lživých tvrzení z poslední relace pořadu Newsroom ČT24, a to v nadcházejícím dílu. Taktéž o opravu mylných a lživých tvrzení ve zprávě na webových stránkách ČT a sociálních sítích.

PODPOŘTE
PressPort Magazín
DĚKUJEME
Newsroom ČT24 nad soudy: jak veřejnoprávní instituce nerespektuje pravomocné rozsudky a vytváří vlastní
Hodnocení čtenářů18 Hlasů
94
94

O nás

PressPort Magazín (ppmagazín.com; pressportmagazín.cz) je nezávislá zpravodajsko-publicistická platforma. Spuštěna byla dne 11. listopadu 2018.

Základní sekce jsou:

  1. PUBLICISTIKA
  2. DOMOV
  3. SVĚT

Tyto sekce a jejich rubriky jsou označeny svoji základní barvou (oranžová a červená) a články z nich je možno najít i v dalších rubrikách, zejména v sekci Přehledně.

Ostatní rubriky jsou zcela samostatné a jsou označeny příslušnou barvou.

Vydává Pribil Production.

Další příspěvky
Hampl: na naši schůzi přišla feministka, udělala hysterický záchvat, takže jsme si to opravdu užili