Včera jsem publikoval článek Díky ministerstvu jsem pochopil, že právní stát může existovat při omezování kontroly justice veřejností. Upozornil jsem, že v říjnu minulého roku byl na webu ministerstva spravedlnosti zveřejněn nový návrh trestního řádu; má výrazně omezit podíl veřejnosti na rozhodování soudů prostřednictvím rušení institutu přísedících. Dnes nabídnu pokračování, jelikož kromě vlastního podílu přísedících na rozhodování se veřejnost někdy podílí na kontrole justice i prostřednictvím své účasti při hlavním líčení.
A pokračování nabízím proto, že mám bohužel pocit, že nám u specifických trestních řízeních roste počet případů, kdy se hlavní líčení koná v menších jednacích síních, takže se do nich veřejnost nevejde. Vzniká pak otázka, jsou-li na daném soudě i větší místnosti a zda je bylo možné v takovýchto případech využít pro realizaci kontroly soudní moci veřejností.
Pokud by bylo zřejmé, že větší místnosti jsou zaplněné jinými sledovanými případy, neviděl bych v tom tak zásadní krátkodobý problém; z dlouhodobého hlediska bych samozřejmě očekával vybudování i jistého počtu větších zasedacích místností. Jestliže by ve velkých zasedacích místnostech probíhala řízení, u kterých se dal očekávat menší zájem veřejností a v menších naopak, pak bych to však za problém považoval.
Zrovna něco podobného se stalo minulý týden, přičemž dochází-li k nařizování soudních jednání i s přihlédnutím k předpokládanému zájmu veřejnosti, by ozřejmila informovanost veřejnosti o velikosti soudních síní na daném soudě. Ta však není z nepochopitelných důvodů zveřejňovaná.
Pro mne má znalost velikosti síní význam i z hlediska organizování návštěv soudních řízení studenty v rámci výuky. Proto jsem se před více než měsícem obrátil na ministerstvo s tímto podnětem; pro naše účely ho zkrátím:
„Před každým jednáním musím zbytečně zjišťovat kapacitu jednacích síní pro veřejnost (samozřejmě v trestních věcech s přihlédnutím k počtu obžalovaných), pak případný zájem studentů a až následně ověřovat u soudce, zda daný počet studentů lze skutečně vzít na jednání… Zdržuji tak před odesláním dotazu soudci opakovaně telefonistku, pracovnici kanceláře, která následně zjišťuje kapacitu jednací síně, pak dostávám emailovou informaci o počtu míst pro veřejnost a až pak mohu předběžně zjišťovat zájem studentů a následně obvyklým postupem vyžadovaným slušností informovat soudce o předpokládané návštěvě studentů a ověřit, zda nemá (zcela výjimečně) námitky proti organizování návštěvy soudního jednání.
V zásadě tak jedna návštěva na soudu s organizovanou veřejností znamená vynaložení minimálně cca 15-20 minut navíc zbytečně u advokáta i zaměstnanců soudu oproti situaci, pokud by byl údaj o předpokládaném maximálním počtu míst pro veřejnost uveden na webové stránce soudu či ještě praktičtěji u příslušné jednací síně.
Jde o optimistický odhad 15-20 minut na jednu návštěvu, když samozřejmě odhlížím od situace, že občas je výpadek telefonů na soudech či jde o soud, kam se nedá téměř dovolat. Domnívám se proto, že v zájmu snížení časového vytížení zaměstnanců soudu i veřejnosti by bylo vhodné zvážit doplnění chybějícího údaje o maximální kapacitě míst pro veřejnost, když časová a minimální technická a ekonomická náročnost s tímto doplněním se vrátí zanedlouho ve snížení běžného zatížení zaměstnanců soudu.“
Dnes mi ministerstvo doručilo odpověď:
„Ohledně navrhovaného využití veřejně přístupné aplikace InfoSoud a InfoJednání je namístě konstatovat, že se do nich promítají údaje, které jsou vedeny v informačních systémech soudů. Jedná se tedy o rejstříkovou evidenci k soudním spisům, jež s výjimkou čísla jednací síně neslouží k zaznamenávání informací o budově soudu; proto není požadavek na rozšíření informace v tomto směru ani plánován. Vzhledem k výše uvedenému, jakož i ke skutečnosti, že i přes případné zveřejnění by předmětný údaj byl vždy pouze orientační, neboť by nezohledňoval Vámi zmíněné konkrétní okolnosti případu mající vliv na kapacitu jednací síně, se jako nejvhodnější postup i nadále jeví, aby byl požadavek účasti většího počtu osob z veřejnosti při soudním jednání komunikován ad hoc s příslušným soudem.“
Odpovědi nerozumím, má-li být respektován zájem na kontrole soudní moci veřejností. Číslo jednací síně není uvedeno v informačních systémech soudu jako nějaká proměnná, takže není technickým problémem za číslo jednací síně dopsat maximální kapacitu pro veřejnost a šetřit zájemcům o účast na soudních jednáních množství času.
Spíše to budí dojem snahy ministerstva spravedlnosti o odrazovaní veřejnosti od kontroly justice. Proč, jsou snad k omezování kontroly soudní moci veřejností specifické důvody? Je snaha o kladení překážek veřejnosti při kontrole justice? Vzhledem k včerejšímu tématu ohledně rušení institutu přísedících nacházím pesimistickou odpověď…
