Sněmovna prý má v dohledné době hlasovat o takzvaném manželství pro všechny, což je zastřený termín označující manželství osob stejného pohlaví. Četla jsem, že tato agenda se stala předmětem jakéhosi poslaneckého taktizování, takže je otázka, jestli nakonec na hlasování dojde, či nikoliv.
Připadá mi zvláštní, že by manželství pro páry stejného pohlaví mělo projít zrovna touto konzervativní sněmovnou; pokud se tak stane, minimálně lidovci by měli vládu ihned opustit, protože z podstaty věci se nemohou podílet na vládě, která tuhle závažnou změnu sněmovnou protlačí. To by jim jejich voliči asi neodpustili. Pokud ovšem nějaké voliče ještě mají; z průzkumů to není tak docela zřejmé.
Přemýšlela jsem, co se schválením návrhu změní pro mne. Oddrolí se další kousek mého hodnotového souznění se stávajícím systémem, které je už beztak hodně rozrušené. Definice manželství je tisíciletá, je mnohem starší než náš stát a naše Sněmovna. My jsme ji pouze převzali z minulosti, už hotovou a ustavenou a žádný z poslanců nemá podle mého názoru právo tuto definici měnit. Vnímám to jako projev pýchy, která – jak známo – předchází pád.
Naštěstí tu máme jiné, rozumnější instituce, které nehodlají zpupně rušit, co jsme nevymysleli. Není jenom zákonná definice manželství, existuje také definice církevní, a na tu poslanci nemohou. I kdyby se uhlasovali, manželství bude pořád jenom svazkem muže a ženy.
Pokud se zákonná definice manželství změní, nemusím to, co za manželství bude považovat většinová společnost, uznávat a hlásit se k tomu. Můžu žít v církevně platném manželství. Ať si poslanci hlasují, o čem chtějí, když si myslí, že mohou něco takového, jako je definice manželství, změnit. Nemohou. A svoboda svědomí je úžasná věc.
