Dne 27. ledna 1945 byl Rudou armádou osvobozen koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau (Osvětim).
Toto místo se stalo symbolem utrpení obětí nacistického režimu. Realizace obludných plánů Třetí říše znamenala smrt milionů nevinných lidí.
Jako každý rok si tak i dnes si připomínáme Mezinárodní den památky obětí holocaustu.
Můžeme při té příležitosti nahlédnout do historické legislativy a podívat se, jak se některé věci dříve… dělaly.
Bylo to děsivě jednoduché a jednoduše děsivé.
136/1940 Sb.
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 4. července 1939 o právním postavení židů ve veřejném životě.
Vláda Protektorátu Čechy a Morava nařizuje podle čl. II. ústavního zákona zmocňovacího ze dne 15. prosince 1938, č. 330 Sb.:
ČÁST PRVNÍ.
Základní ustanovení.
§ 1.
Žid ve smyslu tohoto nařízení jest:
a) kdo pochází od nejméně tří podle rasy úplně židovských prarodičů. Za úplně židovského se považuje prarodič bez dalších předpokladů, jestliže přísluší nebo příslušel k židovské náboženské společnosti;
b) za žida se též považuje úplně židovský míšenec, pocházející od dvou židovských prarodičů,
1. který dne 16. září 1935 náležel k židovské náboženské společnosti nebo po tomto dni do ní jest přijat,
2. který dne 16. září 1935 byl v manželství se židem nebo s ním po tomto dni do manželství vstoupí,
3. který pochází z manželství se židem [písm. a)] uzavřeného po dni 17. září 1935,
4. kdo pochází z nemanželského styku se židem [písm. a)] a byl narozen jako nemanželský po dni 31. července 1936.
§ 2.
Průkaz o tom, zda někdo je či není žid, lze podati také osvědčením, které vydá okresní úřad a v městech s vlastním statutem zemský úřad na podkladě úředních dokladů o původu.
§ 3.
Státní president může k návrhu vlády osobu, která je žid (§ 1), vyjmouti z dosahu tohoto nařízení.
§ 4.
(1) Židé nemohou, pokud dále není ustanoveno něco jiného, vykonávati žádnou funkci v soudnictví ani ve veřejné správě, s výjimkou funkcí náboženské organisace židovské. Zejména nemohou býti:
1. členy zastupitelských sborů ani orgány veřejných korporací nebo členy sborových orgánů takových korporací;
2. členy jiných sborů a komisí, zřízených pro výkon nebo pro podporu veřejné správy;
3. členy sborově organisovaných školských úřadů (orgánů);
4. zaměstnanci v činné službě u Protektorátu a jiných veřejnoprávních korporací a subjektů, uvedených v §§ 1, 25 a 26 vládního nařízení ze dne 21. prosince 1938, č. 379 Sb., o úpravě některých personálních poměrů ve veřejné správě;
5. učiteli ani soukromými docenty na vysokých školách;
6. učiteli ani jinými zaměstnanci na školách s právem veřejnosti, s výjimkou škol určených výhradně pro židy;
7. členy veřejných vědeckých ústavů, učených společností a jiných veřejných institucí povahy vědecké;
8. soudci laiky, přísedícími soudu patentního, přísedícími soudů pracovních, přísedícími nebo členy soudů rozhodčích, porotci, přísedícími soudů kmetských nebo soudů mládeže;
9. notáři (kandidáty notářství), přísežnými tlumočníky, soudními nebo úředními znalci, veřejnými poručníky, správci konkursní podstaty, vyrovnacími nebo vnucenými správci, ani poručníky nebo opatrovníky, nejde-li o poručnictví nebo opatrovnictví týkající se židů nebo organisací a zařízení, které sledují výhradně nebo převážně zájmy židů;
10. civilními techniky ani úředně oprávněnými báňskými inženýry;
11. bursovními sensály.
(2) Židé nemohou, pokud dále není ustanoveno něco jiného, býti:
1. advokáty (kandidáty advokacie), obhájci ve věcech trestních, ani patentními zástupci (kandidáty patentního zastupitelství);
2. lékaři, veterináři ani lékárníky;
3. výkonnými umělci v ústavech a podnicích provozujících umění (jako v divadlech, filmových podnicích), ani vedoucími činiteli ve správě takových ústavů a podniků, ani členy správních a dozorčích orgánů takových ústavů a podniků;
4. redaktory periodických tiskopisů, s výjimkou periodických tiskopisů určených pro židy a jako takové označených.
(3) Židé se nesmějí zúčastniti politického života, ani býti členy spolků a jiných korporací společenského, kulturního a hospodářského života. Tím není dotčena jejich účast v nucených organisacích, v útvarech provozujících obchody a ve spolcích a jiných korporacích určených pro židy a jako takové označených.
(…)
