Birkenau | ILUSTRACE: archiv PressPort Magazínu

Mezinárodní den památky obětí holocaustu: Kdo židem jest

Bylo to děsivě jednoduché a jednoduše děsivé

Téma
Rubrika TÉMA PressPort Magazínu zkoumá různé jevy a témata napříč společností nejen v Čechách, ale i v zahraničí.

Dne 27. ledna 1945 byl Rudou armádou osvobozen koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau (Osvětim). Toto místo se stalo symbolem utrpení obětí nacistického režimu. Realizace obludných plánů Třetí říše znamenala smrt milionů nevinných lidí. Jako každý rok si tak i dnes si připomínáme Mezinárodní den památky obětí holocaustu.

Můžeme při té příležitosti nahlédnout do historické legislativy a podívat se, jak se některé věci dříve… dělaly.

Bylo to děsivě jednoduché a jednoduše děsivé.

* * *

136/1940 Sb.

VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ

ze dne 4. července 1939 o právním postavení židů ve veřejném životě.

Vláda Protektorátu Čechy a Morava nařizuje podle čl. II. ústavního zákona zmocňovacího ze dne 15. prosince 1938, č. 330 Sb.:

ČÁST PRVNÍ.

Základní ustanovení.

§ 1.

Žid ve smyslu tohoto nařízení jest:

a) kdo pochází od nejméně tří podle rasy úplně židovských prarodičů. Za úplně židovského se považuje prarodič bez dalších předpokladů, jestliže přísluší nebo příslušel k židovské náboženské společnosti;

b) za žida se též považuje úplně židovský míšenec, pocházející od dvou židovských prarodičů,

1. který dne 16. září 1935 náležel k židovské náboženské společnosti nebo po tomto dni do ní jest přijat,

2. který dne 16. září 1935 byl v manželství se židem nebo s ním po tomto dni do manželství vstoupí,

3. který pochází z manželství se židem [písm. a)] uzavřeného po dni 17. září 1935,

4. kdo pochází z nemanželského styku se židem [písm. a)] a byl narozen jako nemanželský po dni 31. července 1936.

§ 2.

Průkaz o tom, zda někdo je či není žid, lze podati také osvědčením, které vydá okresní úřad a v městech s vlastním statutem zemský úřad na podkladě úředních dokladů o původu.

§ 3.

Státní president může k návrhu vlády osobu, která je žid (§ 1), vyjmouti z dosahu tohoto nařízení.

§ 4.

(1) Židé nemohou, pokud dále není ustanoveno něco jiného, vykonávati žádnou funkci v soudnictví ani ve veřejné správě, s výjimkou funkcí náboženské organisace židovské. Zejména nemohou býti:

1. členy zastupitelských sborů ani orgány veřejných korporací nebo členy sborových orgánů takových korporací;

2. členy jiných sborů a komisí, zřízených pro výkon nebo pro podporu veřejné správy;

3. členy sborově organisovaných školských úřadů (orgánů);

4. zaměstnanci v činné službě u Protektorátu a jiných veřejnoprávních korporací a subjektů, uvedených v §§ 1, 25 a 26 vládního nařízení ze dne 21. prosince 1938, č. 379 Sb., o úpravě některých personálních poměrů ve veřejné správě;

5. učiteli ani soukromými docenty na vysokých školách;

6. učiteli ani jinými zaměstnanci na školách s právem veřejnosti, s výjimkou škol určených výhradně pro židy;

7. členy veřejných vědeckých ústavů, učených společností a jiných veřejných institucí povahy vědecké;

8. soudci laiky, přísedícími soudu patentního, přísedícími soudů pracovních, přísedícími nebo členy soudů rozhodčích, porotci, přísedícími soudů kmetských nebo soudů mládeže;

9. notáři (kandidáty notářství), přísežnými tlumočníky, soudními nebo úředními znalci, veřejnými poručníky, správci konkursní podstaty, vyrovnacími nebo vnucenými správci, ani poručníky nebo opatrovníky, nejde-li o poručnictví nebo opatrovnictví týkající se židů nebo organisací a zařízení, které sledují výhradně nebo převážně zájmy židů;

10. civilními techniky ani úředně oprávněnými báňskými inženýry;

11. bursovními sensály.

(2) Židé nemohou, pokud dále není ustanoveno něco jiného, býti:

1. advokáty (kandidáty advokacie), obhájci ve věcech trestních, ani patentními zástupci (kandidáty patentního zastupitelství);

2. lékaři, veterináři ani lékárníky;

3. výkonnými umělci v ústavech a podnicích provozujících umění (jako v divadlech, filmových podnicích), ani vedoucími činiteli ve správě takových ústavů a podniků, ani členy správních a dozorčích orgánů takových ústavů a podniků;

4. redaktory periodických tiskopisů, s výjimkou periodických tiskopisů určených pro židy a jako takové označených.

(3) Židé se nesmějí zúčastniti politického života, ani býti členy spolků a jiných korporací společenského, kulturního a hospodářského života. Tím není dotčena jejich účast v nucených organisacích, v útvarech provozujících obchody a ve spolcích a jiných korporacích určených pro židy a jako takové označených.

(…)

PODPOŘTE
PressPort Magazín
DĚKUJEME
Mezinárodní den památky obětí holocaustu: Kdo židem jest
Hodnocení čtenářů2 Hlasy
94
94