FOTO: Reuters

O čem se nehovoří v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo

Logicky při zahájení transformace musela být možnost získání dotace známá, protože jinak by transformace neměla smysl. Je však tento předpoklad pravdivý?

justice
Rubrika Justice PressPort Magazínu se zabývá nezávislostí justice a vším, co s tématem souvisí.

V pondělí 17. října 2022 se začne opětovně psát o Čapím hnízdu. Soudce Jan Šott zahájí soudní jednání a kolotoč fám a zábavy bude pokračovat. Mrzí mne, že když přednáším trestní právo či vyhledávání právních informací, tak se diskuse se studenty téměř vždy sveze k tomuto tématu.

Přiznám se, že o tomto procesu jsem zprvu moc nevěděl. Začal jsem si tudíž ze sdělovacích prostředků zjišťovat relevantní údaje. Babišovi hrozí značný trest.

Co Babišovi hrozí

„Upozorňuji na případnou změnu právní kvalifikace u obviněného Ing. Andreje Babiše oproti podané obžalobě. Jednání obviněného by se mohlo potenciálně posuzovat i jako zločin poškození finančních zájmů Evropské unie,“ uvedl soudce Jan Šott poté, co zazněla obžaloba, kterou přednesl státní zástupce Jaroslav Šaroch.

Jde o zásadní prohlášení. Jinými slovy hrozí, že Andrej Babiš stráví několik let ve vězení, ale i to, že v České republice nebude jeden miliardář. 

Pokud by soudce uložil trest v rozmezí stanoveném zákonem, pak by nebyl podmíněný. Podmíněný trest lze uložit pouze při uložení trestu odnětí svobody do 3 let. Podle tehdejšího trestního předpisu (zákon č. 140/1961 Sb., Trestní zákon) platilo, že dle § 51 „(1) Soud může vzhledem k okolnostem spáchaného trestného činu a poměrům pachatele uložit trest propadnutí majetku, odsuzuje-li pachatele k výjimečnému trestu anebo odsuzuje-li jej k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za závažný úmyslný trestný čin, jímž pachatel získal nebo se snažil získat majetkový prospěch.“ Podle tehdejšího § 41 „(2) Zvlášť závažnými trestnými činy jsou trestné činy uvedené v § 62 a ty úmyslné trestné činy, za něž tento zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let.“ Hrozící trest přesahuje 8 let. Čili lze uložit nejen nepodmíněný trest odnětí svobody, ale vedle něj i propadnutí majetku (což nepředpokládám vzhledem k délce trestního řízení; dotace též byla navrácena). 

Zákon č. 140/1961 Sb., Trestní zákon, který platil v době, kdy měl být trestný čin spáchán, byl nahrazen mírnějším předpisem, a to zákonem č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Nyní nehrozí trest až 12 let odnětí svobody.

Pokud by soud uznal Babiše vinným a skutečně přistoupil k překvalifikaci tvrzeného Babišova jednání, pak by zřejmě uložil trest ne v rozmezí dle starého předpisu na pět až dvanáct let, ale „pouze“ dle nového předpisu trest odnětí svobody na pět až deset let (a samozřejmě by mohl vedle něj uložit i trest propadnutí majetku; k čemuž už jsem se vyjádřil výše). Babišovi jde tak o hodně.

Z čeho Babiše obviňují?

V zásadě se říká, že Babiš připravil transformaci společnost ve svém holdingu, aby tato společnost po své transformaci mohla dostat dotaci, přestože by na ni jako firma z holdingu neměla mít nárok. A že věděl, že na dotaci vyčleněná společnost nemá nárok, protože není malou společností, a on jí pomohl, aby toto zamaskovala.

Logicky při zahájení transformace musela být možnost získání dotace známá, protože jinak by transformace neměla smysl. Je však tento předpoklad pravdivý? Věděl vůbec při transformaci o výzvě? Co to prokazuje? Pokud by totiž Babiš nevěděl o obsahu výzvy, nemohl by být pachatelem podvodného jednání, a to i tehdy, kdybychom věřili na schopnosti křišťálové koule. 

Co tvrdí OLAF

Velmi zajímavá je zpráva OLAF (Evropský úřad pro boj proti podvodům) o vyšetřování dotace na Farmu Čapí hnízdo (pokud ji sdělovací prostředky správně zveřejnily v českém jazyce). Uvádí se v ní například: „Rozhodnutí předchozích vlastníků společnosti a následně akcionářů společnosti změnit právní formu společnosti na akciovou společnost a vydat takový typ akcií, který umožňoval jejich anonymní vlastnictví během celé doby realizace projektu, byly v rozporu s obecným principem transparentnosti, který se uplatňuje při nakládání s finančními zdroji EU. Následné změny vlastnictví akcií lze navíc pokládat za čin, který uměle vytvořil podmínky nutné pro získání výhody, která odporuje účelu příslušného práva EU.“

„OLAF upozorňuje, že příslušná Výzva č. 4 byla zveřejněna 20. prosince 2007. Dostupná fakta prokazují, že akcie společnosti ZZN AGRO Pelhřimov a.s. byly prodány předchozím vlastníkem, společností ZZN Pelhřimov a.s., která je 100 % dceřinou společností společnosti Agrofert Holding a.s., třem novým vlastníkům 31. prosince 2007.“ 

Opět jinými slovy: přestože byl dle veřejně dostupných zdrojů proces transformace zahájen několik měsíců před vyhlášením výzvy k podávání žádostí o dotace, je dle OLAFu tato transformace v rozporu s obecným principem transparentnosti, který se uplatňuje při nakládání s finančními zdroji EU. Co na tom, že se tak stalo v době, kdy žádná výzva neexistovala? Jak o ní mohli v Čapím hnízdě vědět? Asi měli zmíněnou křišťálovou kouli věštící budoucnost, ale ne úplně, když neukázala, jaké budou následky věštby. To, že ani akcie na majitele nemusí vylučovat identifikaci jejich vlastníka, je navíc samozřejmé.

Stávající soudní proces

Podobných zarážejících skutečností jako ve zprávě OLAFu, které nebyly vysvětlené, jsem našel podstatně více i ve vlastním soudním procesu.

Zatím podle údajů ze sdělovacích prostředků vidím příliš mnoho spekulací či prokazatelně nepravdivých tvrzení jednoduše vyvratitelných z veřejně dostupných zdrojů. Nevylučuji, že údaje novinářů mohou být zkreslené. Pokud tomu tak není, pak bych očekával adekvátní reakci obhajoby. O ní jsem se nedočetl. Snad si ji nechává na závěrečné slovo, ale to již může být pozdě. Nerozumím, proč některé skutečnosti nezazněly.

Analýza účelových trestních stíhání

Zřejmě po skončení procesu dopíši další kapitolu své dřívější Analýzy účelových trestních stíhání v České republice. Když jsem jí psal pro klienta, po jejím doručení na soud bylo jeho trestní řízení ihned zastaveno. Pak se jej státní moc opětovně pokusila odsoudit v dalším procesu u jiného soudu. Opětovně neúspěšně.

Potěšila mne nedlouho pro zpracování analýzy informace z tisku, že ministryně Marie Benešová měla v souvislosti s ní sdělit novinářům: „Jestli někdo vypracoval analýzu, třeba kolega Hrádela, on je schopný analytik. Nechala jsem ji kolovat, abych uvedla příklad.“ 

Určitě jsem analýzu nezpracovával pro Babiše, ale ani pro nějakou jeho firmu, Benešovou atd. Nikdy jsem od nich nedostal jakékoliv peníze. Dělal jsem ji pouze pro účely obhajoby klienta, o němž jsem byl přesvědčen, že je nespravedlivě stíhán.

Jsem rád, že nespravedlnost jeho stíhání, které mělo své politické dopady, potvrdily i nezávislé soudy. Mne zajímá pouze v souvislosti s trestním řízením spravedlnost, a to bez ohledu na dopady boje za spravedlnost na mne a moji rodinu.

vaší podpory si vážíme
Zde můžete podpořit
PressPort Magazín
DĚKUJEME
O čem se nehovoří v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo
Hodnocení čtenářů1 Hlas
92
92
Komentátor