Ministr vnitra Vít Rakušan | KOLÁŽ: archiv PressPort Magazínu

Nedemokratická vláda

Je s podivem, že lidé jako Alexandr Vondra se nepostaví na odpor

Glosy
Publicistická rubrika Glosy sestává z názorových článků autorů, kteří spolupracují s PressPort Magazínem.

Tahle vláda (a obecně polistopadový politický kartel) si v téhle zemi přivlastnila s podporou vybraných médií značku demokracie. Ale když se jim to hodí, klidně poruší demokratická pravidla.

Prožili jsme zde pokusy o omezování svobody slova. Vypínání alternativních serverů byl počátek procesu, na jehož konci je masívní kontrola provozu médií a kontrola nad veřejně vyjadřovanými názory. Tato vláda se postupnými kroky snaží omezit svobodu slova, svobodu vyjadřování a pomocí ostrakizace, trestů a dehonestace omezit pro ni nepohodlné názory. Zatím si toho všímá jen menšina. A to je problém.

Komunistická, dříve nacistická a ještě dříve metoda rakouského mocnářství, kdy režimy zavíraly ústa oponentům prostřednictvím institucionálních omezení nebo vazby, se dnes vrací v podobě návrhů ministra vnitra Rakušana. Je s podivem, že lidé jako Alexandr Vondra se nepostaví na odpor. Někdejší disident, kterého – pokud si dobře pamatuji z archivních záznamů – zatýkali za podobný odpor estébáci. Odpor a kritika proti komunistickému režimu byly trestné. Režim si už pokaždé našel odpovídají zdůvodnění. Tehdy to byl mladý vlasatý kluk, který se při zatýkání estébákům smál. Dnes se Rakušanovi, a zároveň i Vondrovi smějeme my. Jaký paradox.

Většina lidí si ani nevšimla, že zde máme první odsouzené za verbální projev. Za názory, se kterými nemusím souhlasit. A nesouhlasím. Ale rozhodně nepovažuji trest odnětí svobody za verbální projev za věc, kterou bych podpořil. Naopak, považuji ji pouze za vizitku tohoto režimu. Je nutné jasně říct, že to nebyla vláda Andreje Babiše, nebyli to komunisté, nebyl to Miloš Zeman, kterými se zde strašilo po roce 2013 a 2017. Ti, kdo ničí v této zemi svobodu slova, kdo zavádí politickou ostrakizaci, jsou nominální polistopadoví „demokraté“, kteří zneužili svých propůjčených úřadů.

Existují zde jasné a naprosto evidentní pokusy o vyhazování z práce za projevený názor. Jako příklad uvádím dění kolem profesora Druláka.

A nakonec. Jsme svědky tvrdých provokací, jejichž smyslem je vytvořit ve společnosti atmosféru celospolečenské psychózy, která je potřebná pro podporu války. Je potřebná pro to, aby společnost schvalovala nekontrolovatelné válečné výdaje, a především, aby tyto provokace nasměrovaly část veřejnosti k agresivním postojům. Typický projev je umístění instalace na budovu ministerstva vnitra. Smyslem těchto akcí je institucionální agrese: zhustit konflikt do sdělných, plakátových hesel černobílého vidění a tímto způsobem ovlivňovat veřejnost v názoru. Směřovat agresi. Umlčet všechny, kdo znají souvislosti a snaží se je pojmenovat.

Je to velmi účinná metoda, o jejichž výsledcích se můžete denně přesvědčit v diskusích. Jednoduchá úderná hesla a symboly, vyvolávají nenávist a směřují agresi. Pokud to dělá občan, aktivista, komentátor, nebo dejme tomu humorista, parodující Putina, pak je to otázkou míry a projeveného názoru. Pokud podobné věci dělá ministr vnitra a použije k tomu budovu ministerstva, jde o zmíněnou institucionální agresi. Tato politika vede pouze k radikalizaci postojů veřejnosti. K nenávisti. A vede jednoznačně k podpoře války.

Aby toho nebylo dosti, pokouší se Rakušan zavést institucionální dozor nad lidmi a názory lidí ve státní správě. Vytvořil jakýsi tým, KRIT, který má za úkol „eliminovat nebezpečí, která vyplývají z radikalizace státní a veřejné sféry“. Přeloženo: zamezit odporu lidí ve státní správě, kteří vznášejí dotazy a polemizují se způsobem, jakým tato vláda vede svěřené resorty.

To je demokracie?

Na Ukrajině probíhá ruská vojenská operace, válka mezi dvěma slovanskými národy, což je otřesná a hrozivá skutečnost. Cílem našich vládních představitelů by mělo být okamžité ukončení tohoto konfliktu a maximální snaha o zprostředkování dialogu a zastavení bojů.

Je namístě, aby všechny souvislosti, které vedly k ukrajinské krizi, byly pouze věcně hodnoceny včetně majdanizace tehdejší ukrajinské společnosti, radikalizace společnosti. Tohle tady nechceme. To, co lidé chtějí, jasně zaznělo i na demonstracích. Lidé chtějí mír. Ne válku. Ne podporu války. Všechny nebezpečné jevy, iniciované Fialovou vládou, by měly nadzdvihnout většinovou společnost.

vaší podpory si vážíme
Zde můžete podpořit
PressPort Magazín
DĚKUJEME
Nedemokratická vláda
Hodnocení čtenářů2 Hlasy
95
95
Komentátor