Tyhle volby vstoupí do historie jako jediné, po kterých byly spokojené všechny strany. Je to neuvěřitelné, ale podle vyjádření politiků to vypadá, že nikdo neprohrál a že všichni šéfové stran jsou z výsledků nadšení jako roztleskávačka ze střední školy.
Spokojení mohou být po právu Piráti, spokojená je ODS s celostátním samostatným výsledkem kolem „velkolepých“ šesti procent, spokojená je, kdoví proč, i paní Pekarová z TOP 09 a za úspěch svůj dvou a půlprocentní zisk považuje ze záhadných příčin také Trikolóra.
Navíc jsme se dozvěděli, že ani paní hejtmanka Jermanová vlastně neprohrála…, takže se zdá, že letošní krajské volby byly pro tuzemské politiky vysloveně za odměnu.
„Spiknutí nenávisti“
Pokud jde o hnutí ANO, tak to vítězem bezpochyby je. Žádná drtivá prohra Andreje Babiše se opět tak nějak nekonala, protože jeho hnutí bylo první na pásce v deseti ze třinácti krajů. To vše v atmosféře Miliónu chvilek a jejich masových antibabišovských demonstrací…
Se samotnými volbami tak může být Babiš také spokojen, ale z vyjednávání v krajích už radost mít nebude, protože snahy vítězné ANO vyšachovat jsou zjevné. A do značné míry předznamenávají to, co může Babiše potkat po příštích parlamentních volbách.
První zřetelný dozvuk voleb lze už vidět v jeho reakci. Premiér tvrdí, že je proti němu vedeno „spiknutí nenávisti“, které se spojuje proti „hnusnému Babišovi“.
Spiknutím bych to však nenazývala. To, že vítěz voleb je vyšachován těmi, kteří proti němu dají v součtu přes 50 %, je vcelku běžná věc. Není to nic mimořádného. Po minulých volbách byla takto vyšachována třeba ODS v Praze, takže děje se to. Být na Babišově místě, přestanu řešit kraje, protože to z jeho pohledu stejně není až tak podstatné, a soustředím se na celostát – na to, aby se vyšachování ANO nemohlo stát po příštích volbách.
Předvolební koalice
A velmi reálná šance tu je! ODS podepsala předvolební koalici s lidovci a topkou (jestlipak se tím pan předseda Fiala už spolustraníkům pochlubil?).
Podle všech kuloárních informací totiž ta koalice není ve hře, ale je již dojednána. Bude zajímavé sledovat, co na to řekne členská základna ODS a zda a kdy jí to vůbec bude předloženo k nějakému schválení. Za předsedy Topolánka se totiž v této straně zabydlela praxe, že se členy se nediskutuje, ale stavějí se před hotovou věc, a zdá se, že Petr Fiala v této blahé tradici zdárně pokračuje, a jde dokonce ještě dál.
Zajímavé samozřejmě bude i to, zda si to členové nechají líbit, protože řada z nich čekala čtyři roky na volitelné místo na kandidátce, které teď nebude. Navíc ten, kdo nemá krátkou politickou paměť, si vybaví, jak se společná kandidátka s lidovci vymstila svého času takzvané Čtyřkoalici. Výsledek byl, že disciplinovaný lidovecký volič kroužkoval jako o život a lidovci přeskákali své kolegy z kandidátky. A to pak bylo mezi partnery ze Čtyřkoalice divení!
A druhou Antibabiš koalicí budou Piráti se STAN. A tady pro Babiše končí legrace, protože volební matematika může být neúprosná.
Může se tedy snadno stát, že Babiš „utrpí“ vítězství, ale vládnout bude někdo jiný… Na tento scénář už se řada lidí těší, ale možná by si mohli uvědomit, že levicového Babiše odstaví od moci za tu cenu, že budou ve vládě ultralevicoví Piráti. Jestli má někdo pocit, že je to výrazně lepší varianta, tak já takový pocit opravdu nemám. Je to z bláta do louže.
Potenciál růstu je totiž vyčerpán
Babiš „vysál“ komunisty a sociální demokraty. I díky tomu se ANO stalo vítězem krajských voleb, na druhou stranu přišel o koaliční partnery. Kam dál může stoupat?
Nikam, potenciál růstu je totiž vyčerpán. Musí zůstat na svém, nechce-li být mimo hru. Z komunistů ani socialistů si nic víc ukousnout nemůže, protože těmto stranám už zůstalo skutečně jen to nejskalnější jádro, které s vysokou pravděpodobností „nezradí“. Babiš tedy musí sázet na potenciální koaliční partnery. Tedy na SPD, na Hamáčkovu ČSSD (která snad pět procent přece jen nějakým zázrakem překoná), případně na nějaký úplně nový subjekt.
Pokud nic z toho nevyjde, bude Babiš, filmově řečeno, „mrtvej Homolka“. Je tedy jasné, že marketingovému mágovi, panu Prchalovi, teď nastává náročné období, kdy bude muset makat na stachanovských 130 procent.
Já ale na to, že se Babiše podaří po příštích volbách hladce odstavit, zase tak úplně nevěřím. Ve hře je řada proměnných a rok, který do voleb zbývá, je v české politice hodně dlouhá doba. A myslím si také, že by bylo velmi půvabné, kdyby se třeba lidovci dostali do PSP na společné kandidátce s ODS a po volbách dezertovali k Babišovi. Vlastně by to bylo takové hezky lidovecké. Navíc – Marian Jurečka podle mého soudu žádný zarytý a principiální antibabišovec není…
