Stropování (Sagrada Familia) | FOTO NA ÚVODNÍ STRÁNCE: White Lion Publishing

Stropování: Proč vyčítáme předchozí vládě covidový deficit, když teď vyrábíme nový – energetický?

Proč se nejde cestou snížení daně z přidané hodnoty, případně zrušením regulací, které cenu zvyšují?

Spotřebitelé
Rubrika Spotřebitelé PressPort Magazínu se věnuje ekonomice a praktickým věcem, jež čtenáře pálí.

V den, kdy vláda rozhodla o zastropování cen energií, dostalo se mi do ruky oznámení jedné firmy o zvýšení cen plynu od 15. října 2022.

Jde o přehled současných a budoucích cen u několika tarifů, přičemž jen u jediného (určeného pro domácnosti, které na plynu jen vaří) překračuje budoucí cena 3 Kč za kWh. Všechny ostatní budoucí ceny jsou pod touto hranicí.

Je to už druhé oznámení o zvýšení ceny plynu od této společnosti během jediného roku; z toho vyplývá, že cena pro většinu odběratelů ani po dvojím zvýšení nedosahuje ceny zastropované? A rozumím tomu tedy tak, že přijatá regulace vysoké ceny energií, proti kterým lidé protestují, se nesníží, protože strop je hodně vysoko?

To ale není ten hlavní problém, který v cenové regulaci vidím. Ze zpráv jsem vyčetla, že vláda chce dodavatelům kompenzovat rozdíl mezi skutečnou cenou a cenou, kterou budou zákazníci za komoditu platit jako regulovanou. Víme ale, jak vysoká ta skutečná nákupní cena bude? Kolik bude celkový účet za takové kompenzace? Postřehla jsem, že vláda odhaduje náklady cenové regulace na 130 miliard korun.

Ale kde ty peníze vezmeme? Vždyť my je přece nemáme! Státní rozpočet je už takhle v hlubokém deficitu, jak může slibovat tak vysoké kompenzace? Z doby covidu jsme navíc poučeni, že masivní výplaty obrovských částek soukromým subjektům bez odpovídajícího protiplnění přinesly velmi vysokou inflaci. Je to logické, peníze se tisknou a rozdávají bez vytvoření skutečné hodnoty, takže měna se znehodnocuje. Někdo to sezení doma zaplatit musel, resp. zaplatíme to všichni, znehodnocením úspor a dalšími důsledky inflace.

Tak proč byl stejný model zvolen nyní? Vždyť to je zase jenom rozdávání peněz. Proč vyčítáme předchozí vládě covidový deficit, když teď vyrábíme nový – energetický?

Cenu energií by přitom bylo možné ovlivnit jinými způsoby. Proč se nejde cestou snížení daně z přidané hodnoty, případně zrušením regulací, které cenu zvyšují? Vždyť by to bylo efektivnější a z ekonomického hlediska určitě správnější.

Stropování (Sagrada Familia) | FOTO: White Lion Publishing

A dál, ty peníze, které se na kompenzacích energetickým firmám vyplatí, se jim následně mají vzít prostřednictvím daně z nadměrných zisků? Proč se jim tedy vyplácí, když se jim potom seberou?

Kromě toho, nevím co očekává od zdanění zisků EU, ale v našem systému není možné zavést tuto daň již z příjmů letošního roku. Takovou daň lze zákonem určit do budoucna, ale nikoliv zpětně, jinak by to byla poukázka na prohrané soudy a vracení neoprávněně vybraných částek.

Konstrukce takové daně nebude zcela jednoduchá a neproblematická, proto se domnívám, že pokud má být daň zavedena například od 1. ledna 2023, touto dobou by již měl být na stole konkrétní návrh, jak bude vypadat, a Sněmovna by jej měla co nejdříve začít projednávat. Ale je něco takového připraveno?

To celé je ještě rámováno nepříjemnou pravdou, že cenová regulace množství komodity na trhu nezvýší. Je hezké, že cena plynu má být zastropována, ale primární starostí bude, aby bylo zač tu cenu platit.

Shrnuto: cenový strop je určen tak, že převyšuje i aktuálně zvýšené ceny, kompenzace mají být enormní, peníze na ně nemáme, pokud si je vytiskneme, přijdeme o ně inflací, zdanění vysokých zisků v některých sektorech možná bude, ale neví se odkdy. Daně uvalené na energie se nesnižují, emisní povolenky jsou dále vyžadovány, z burzy neodcházíme.

A kdo logice přijatých opatření rozumí, ať zvedne ruku!

vaší podpory si vážíme
Zde můžete podpořit
PressPort Magazín
DĚKUJEME
Stropování: Proč vyčítáme předchozí vládě covidový deficit, když teď vyrábíme nový – energetický?
Hodnocení čtenářů2 Hlasy
98